Insidious: Kapitola 2

Ták, a máme to za sebou. Finálny zlom vo Wanovej kariére, a veľkolepá rozlúčka s hororovým žánrom (aspoň dočasne). Dvojka má ten problém, že sme už všetko raz videli, a tak hlavným ťahákom je tentoraz príbeh. Atmosféra je o niečo slabšia, a po prvý krát si začínam plne uvedomovať slabiny Whanellových scenárov, teda miernu opotrebovanosť a nutnosť silného reťazca infarktových scén (keďže mu kvalitná scenáristika robí malé problémy), ale práve toto v prvom Insidious vyšlo na jedničku. Druhá kapitola sa snaží zabodovať bez toho, je vlastne výpravnou púťou za hľadaním stratenej duše, a tak sa musí improvizovať, čo znamená menej kvalitných ľakačiek a opatrnejší postup príbehom. Škoda, že najlepšou ľakačkou celého filmu je zopakovaná scéna z minula - a dokonca aj Bishara mi začína pripadať, ako by len recykloval svoje klasické motívy. Sečteno a podtrženo, jeden z najlepších hororov roka, ale je vidieť, že na V zajatí démonov si dal záležať viac. (24.01.2014)

Musím říct, že druhý díl jsem si od prvního pustil pár dnů po sobě. Nedalo mi to, byl jsem zvědavý, jak se příběh, který vlastně v prvním díle nic moc neřekl, dál rozvine. Příběh jako takový totiž pořád bilancoval na hraně debility a vcelku originálního námětu. U toho jsem si po prvním díle nebyl jistej, ale druhej mi to parádně potvrdil. Lekačky naprosto luxusní, kamera vytváří pohyby přesně takové, co můj mozek nechce, ale na druhou stranu po nich lpí, abych se bál. Snad jako kdyby James Wan věděl, kam šáhnout, aby se mi v mozku aktivoval strach. Starostlivá mamka od rodiny, Rose Byrne, tomu taky docela dost pomáhá stejně tak jako slušně šílenej Patrick Wilson. Musím uznat, že se moc těším na poslední díl téhle trilogie a pokud to bude možné, nevynechám ji v kině. (07.05.2014)

Kdybych měl vyjádřit nejintenzivnější emoci, kterou jsem prožíval téměř celou stopáž filmu, byl by to pocit TRAPNOSTI. Ano ... bohužel trapnost je pro mne výsledkem toho, co Wan sám svojí tvorbě tímto paskvilem napáchal. Jak když "pejsek s kočičkou vařili dort" prostě ... ale i takový dort někdy chutná, tenhle tedy ale ne ... Nemastný, neslaný, ale co tam všechno dokázal narvat, to jsem teda čuměl a několikrát se hlasitě smál ... Tak chvíli to připomíná krásné záběry starého domu ve stylu Argenta, kterému Wan vykradl hru s rudou barvou a geometrickými tvary a kamerovými záběry. Do toho jsme najednou v ušmudlané, opuštěné nemocnici ve stylu Sillent Hill videoher a filmů, herci si svítěj baterkou a Argentovský styl se přepíná do "WHAT THE FUCK?! - FUCK ME BOUTH SIDE!!" ....ehm ... do "found footage" stylu, kamera je digitální, poletuje, poskakuje ... Scénář, ano scénář, ten je tak zajímavý, že čtyřikrát překroucená realita na mne působila doslova prázdným bludištěm světů nezaléčeného schizofrenika, který potřebuje koňskou dávku chlorpromazinu. Prostě na hlavu praštěná fantasmagorie a vůbec k čemu tolik obratů, "světů ve světech", "duší v duších nebo tělech" ... Lekačky tady snad ani nejsou, nebo jsem si nevšiml (což byla hlavní devíza prvního dílu, kterému jsem dal 5*). Tady nic už strašidelný ani být nemůže, ani to nefunguje ... Už u Conjuring jsem psal, ať si ten Insidious 2 Wan odpustí, protože už tam evidentně ztrácel dech ... tady už dech ztratil zcela a dýchal za něj nějaký přístroj na JIPce ... Připadlo mi to jako jakási pohádka o tom, jak je důležité, aby rodina držela pohromadě a jak jí všichni rádi pomůžou ... proti zlu, který bylo opět vykradený a opět Wan vykrádal jiný svoje filmy ... No a co přibylo, tak byly vtipné vložky, které filmu dodávaly na trapnosti už tak velké ještě větší intenzitu, kdy toto zajišťuje dvojka rádoby odborníků na paranormální jevy z prvního dílu a u těchto "vtipných" vložek mi bylo paradoxně asi nejsmutněji ... Propadák roku, vyhajpovaná sračka, vykrádačka skutečnýho umění ... NUDA!!!!! (08.12.2013)

Výrazně lepší než jednička, ovšem žádná megabomba. Mám pocit, že natočit kvalitní duchařský horror se v posledních letech nedaří (pomíjím Asii). Očekávám stále něco velkolepého a epického, nebo klidně komorního a mrazivého. Leč kde nic není, tam ani smrt... V jisté chvíli jsem čekal, kdy se vynoří Freddy Krueger...byť záhrobní scény patří k nejlepší části filmu. Podobně jako u jedničky jsem měl pocit, jako když sleduji další část ze série Poltergeist. Nejvíce mi vadí, že strašení-lekačky jsou opět vytvářeny pomocí třískání do bicích a vůbec tím, že hudba práskne, až nadskočí reproduktory. To je opravdu amatérské. Napětí se nakonec dostavuje v momentech, kdy postavy bojují o život. Také mi přišlo divné, že když nalezli barák plný mrtvol, nenahlásili vše policii... Konec očekávaný, jelikož z tohohle se bude těžit ještě asi hodně dlouho... (30.06.2014)

Sranda, jednotka ma príliš nebavila, ale dvojka áno. Trvá síce takmer dve hodiny, čo je dosť veľa, ale tvorcovia sa nám to snažia spríjemniť, ako sa len dá. Neustále sa niečo deje. Hrdinom najnápomocnejšia postava z jednotky je mŕtva (čo však nebráni jej hereckému predstaviteľovi v návrate), do popredia vstupuje nové médium, vracia sa podarená dvojka mladých pomocníkov Elise, jedna časť postáv je v dome, druhá blúdi ponurou, dávno opustenou nemocnicou. Sú tu nové monštrá, zaujímavé flashbacky, oproti jednotke je viac do popredia pretlačený svet „inej dimenzie“, pán manžel možno je a možno nie je druhý Jack Torrance, cestujeme časom (!) a „záhrobie“ je síce extrémne nízkorozpočtové, ale o to pôsobivejšie. Scenár je plný osviežujúcich drobností (dvojka sa odohráva len pár hodín po jednotke), strašidelné scény sú síce klišé (keď budete očakávať útok zla, vtedy aj naozaj zaútočí), ale intenzívne. Pod čiernu zem by som zvozil čudné akčné scény s prízrakmi a priemerné masky duchov, ale zachraňujú to skvelí herci s dobre načrtnutými a sympatickými postavami, ktorým držíte palce + dialógy, ktoré majú zmysel. Občas to jemne nudí, ale proste videl som to už dva razy a „musím“ dať až 70%. (09.09.2017)