Insidious: Kapitola 2

Nevstoupíš třikrát do stejné hororové řeky, slyšel Wan od Hérakleita. Jenže Wan vítězoslavně vytáhl z rukávu svou univerzální hororovou šablonu, kterou vymyslel pro Insidious a aplikoval ji rovněž na Conjuring a nyní i na Insidious 2 a postavil tak Hérakleitovo tvrzení na hlavu. Hérakleitos se však podrbal na čele a prohlásil: "Každá změna je bolestivá, ale je to jediná cesta, jak růst." Wan pokrčil rameny a vstoupil čtyřikrát do stejné hororové řeky. To be continued................ Conjuring 2 (16.04.2016)

Conjuring zůstává nepřekonán,ale Insidious 2 mu slušně šlape na paty. První hodina velmi intenzivní a strašidelná, druhá naopak spletitá a chaotická,ale Wan své řemeslo zvládá naštěstí s přehledem. Bavil jsem se skvěle, párkrát jsem s sebou slušně trhnul,ale dusivá atmosféra mě tentokrát nechala chladným. Hodně silné čtyři. (12.12.2013)

Co platí o předchozím Insidious, platí i zde. Wan si je zjevně vědom trapnosti lekačkového hororu, zároveň si ale není schopen jiný typ představit, a tak i když lekačku aby tu člověk pohledal, je Insidious 2 vystavěn jako typický současný zástupce žánru. Oproti minulu ale musím aspoň tu jednu hvězdu lípnout, protože ať už odsud půjdu, jak chci, už teď vím, že na náhrobku budu mít "opustila nás předčasně ve věku 31 let, umlácena houpacím koněm." (01.01.2020)

Nejprve osobní vzkaz komukoli, kdo náhodou navštíví tuto stránku a měl nějaký podíl na rozhodnutí, že Insidious 2 nebude (jak se alespoň zatím zdá) uveden v českých kinech: Shoř v pekle, čuráku. Jel jsem kvůli tobě až do Bratislavy a stálo mě to tak zhruba o pět stovek víc, než bylo nutné... A teď k filmu: Cesty nelituju. Insidious 2 je perfektní pokračování, které zajímavým způsobem rozvíjí příběh prvního dílu (obavy, že Wan přijde s pouhou variací na jedničku, byly liché). Strachu a děsu je tu sice o něco méně, lekačky nejsou tak infarktové a nápadité jako v prvním díle, ale tempo je zase naopak vyšší (v podstatě si není kdy vydechnout) a rozehraná mytologie o "dámě v černém" a o Zásvětí to prostě táhne nahoru. Podobný přístup využil Balaguero s Plazou při prvním sequelu Recu. Prostě komplexní pokračování, které je sice o něco slabší co se děsu týče, ale zajímavým a nečekaným (a nenuceným!) způsobem rozvíjí příběh. Veliká spokojenost a po příliš bezpečném The Conjuring opět návrat na vrchol. Insidious: Chapter 2 sice nebude mít tak jednoznačně pozitivní široké přijetí jako předchozí letní hit, ale o to ho mám radši. (Cinema City Aupark, Bratislava) (22.09.2013)

Musím říct, že druhý díl jsem si od prvního pustil pár dnů po sobě. Nedalo mi to, byl jsem zvědavý, jak se příběh, který vlastně v prvním díle nic moc neřekl, dál rozvine. Příběh jako takový totiž pořád bilancoval na hraně debility a vcelku originálního námětu. U toho jsem si po prvním díle nebyl jistej, ale druhej mi to parádně potvrdil. Lekačky naprosto luxusní, kamera vytváří pohyby přesně takové, co můj mozek nechce, ale na druhou stranu po nich lpí, abych se bál. Snad jako kdyby James Wan věděl, kam šáhnout, aby se mi v mozku aktivoval strach. Starostlivá mamka od rodiny, Rose Byrne, tomu taky docela dost pomáhá stejně tak jako slušně šílenej Patrick Wilson. Musím uznat, že se moc těším na poslední díl téhle trilogie a pokud to bude možné, nevynechám ji v kině. (07.05.2014)