Insidious: Kapitola 2

Nemám nič osobné proti Wanovi ani vlne ducharín, ktoré stvoril. Je to aj jeho zásluha, že skončila tá odporná éra plná exploatačných nechutností a remakov. Ale toto prosím nie. Chápem, že Insidious 2 funguje v kine, no je to len lunaparková prehliadka ľakačiek doplnených o prvoplánové variácie motívov zo starých hororov (klasické duchariny, Psycho, či The Shinning). Hereditary je prvotriedna ducharina, The Pact je prvotriedny horor postavený na ľakačkách. Toto je generická vata. (03.11.2018)

Musím říct, že druhý díl jsem si od prvního pustil pár dnů po sobě. Nedalo mi to, byl jsem zvědavý, jak se příběh, který vlastně v prvním díle nic moc neřekl, dál rozvine. Příběh jako takový totiž pořád bilancoval na hraně debility a vcelku originálního námětu. U toho jsem si po prvním díle nebyl jistej, ale druhej mi to parádně potvrdil. Lekačky naprosto luxusní, kamera vytváří pohyby přesně takové, co můj mozek nechce, ale na druhou stranu po nich lpí, abych se bál. Snad jako kdyby James Wan věděl, kam šáhnout, aby se mi v mozku aktivoval strach. Starostlivá mamka od rodiny, Rose Byrne, tomu taky docela dost pomáhá stejně tak jako slušně šílenej Patrick Wilson. Musím uznat, že se moc těším na poslední díl téhle trilogie a pokud to bude možné, nevynechám ji v kině. (07.05.2014)

Výrazně lepší než jednička, ovšem žádná megabomba. Mám pocit, že natočit kvalitní duchařský horror se v posledních letech nedaří (pomíjím Asii). Očekávám stále něco velkolepého a epického, nebo klidně komorního a mrazivého. Leč kde nic není, tam ani smrt... V jisté chvíli jsem čekal, kdy se vynoří Freddy Krueger...byť záhrobní scény patří k nejlepší části filmu. Podobně jako u jedničky jsem měl pocit, jako když sleduji další část ze série Poltergeist. Nejvíce mi vadí, že strašení-lekačky jsou opět vytvářeny pomocí třískání do bicích a vůbec tím, že hudba práskne, až nadskočí reproduktory. To je opravdu amatérské. Napětí se nakonec dostavuje v momentech, kdy postavy bojují o život. Také mi přišlo divné, že když nalezli barák plný mrtvol, nenahlásili vše policii... Konec očekávaný, jelikož z tohohle se bude těžit ještě asi hodně dlouho... (30.06.2014)

Po letošní pecce The Conjuring jsem radši zůstával s očekáváním při zemi, tuplovaně jelikož se mělo jednat o "dvojku", no v tomto směru Jamík Wanůj dokazuje, že je momentálně King of the Castle na poli zWaném duchařina a že jeho možnosti nejsou zdaleka vyčerpané. Chapter 2 je totiž zajisté druhou kapitolou, ale v jednom také prequelem a navíc hutnou vycpávkou samotného děje prvního dílu, takže spolu tvoří jeden, teď už zdá se zakončený příběh. Vzhledem k tomuto velmi doporučuju připomenout si první díl, než se pustíte do druhého, protože tohle je všecko, jen ne tupé, zbytečné pokračování alá "to stejné trochu jinak". Bezprostředním navázáním a poctivým rozpracováním předchůdce má Wan našlápnuto k vytvoření možná nejlepší hororové série vůbec. Kostra filmu je velmi podobná jedničce, kdy se v první půli vedle poodkrývání znejišťujících indícií divák dočká místy opravdu až otřesného hauntingu. Tyto scény mě slušně dostaly i v kině, no být sám v noci doma....fuj! Tato část obsahuje i jakousi investigativní pasáž, kdy se Wan pouští dokonce do občasného FF looku, za což má ode mě taky palec nahoru. V druhé půlce dostává už tak dost zmatený divák ránu kalačem do palice v podobě vstupu do paralelního světa, kde se nejenom bloudí, ale také přeskakuje v čase,což si myslím Wanovi občas zaskřípe ve snaze dokonale spojit všechna vlákna vedoucí z (do) prvního dílu. Tuto část hodnotím jako slabší část, opět stejně jako v jedničce. Herecké výkony jednoznačně táhne Wilson, kterého jsem v takové podobě ještě neviděl. Wanova lehkost ve tvorbě šokantních lekaček je (ne)uvěřitelně nekompromisní, samozřejmě si také neodpustil vyšperkování scén méně či více bizarními, strach speedujícími rekvizitami, viz. Dead Silence. Jsem moc zvědavý, jestli má ještě nějaké karty v rukávu na případné stejně kvalitní pokračování v hororovém žánru. Kéž by! Tohle byl bonbónek na pátek 13. Doporučuju! (14.09.2013)

Zpočátku jsem k filmu přistupoval s notnou dávkou nedůvěry a nezdál se mě nikterak vydařený. Přišlo mě jakoby se James Wan viděl již spíše v sérii Rychle a zběsile a byl již z hororů trošku otrávený. Nicméně, v polovině nastává zlom. Jednotlivé dílky do sebe začínají zapadat, děj se stává zajímavý a spousta momentů se vysvětluje. Film začíná dávat smysl a vhodně doplňuje nejen první díl, ale doplňuje, v mých očích slabý, úvod. Insidious: Chapter 2 není klasickou dvojkou na jakou jsme v posledních letech zvyklí. Kdy je všeho víc, více lekaček, více postav, více duchů. Ač se mě zdálo téměř nemožné, že by v prvním díle chyběly nějaké dílky, dvojka si našla tyto mezery, vhodně doplnila a děj více rozvinula. Nezbývá než se těšit na trojku. Pevně doufám že si James Wan ponechá i nadále určitý dohled. 75% (13.12.2013)