Insidious: Kapitola 2

Hodinu solídny horor v tradične kvalitnom (hoci už trošičku opozeranom) Wanovom podaní. Niekoľko tučných infarktov. Potom sa to zmení na akúsi temnú fantasy a priznám sa, že ma to bavilo ešte viac ako ľakačky, začalo to mať aj celkom zaujímavý príbeh, minulosť sa spojila s prítomnosťou, krásne sa nadviazalo na jednotku. O čosi slabšie ako Conjuring, na ktoré sa Wan zjavne sústredil viac, ale stále silný žánrový kúsok. (09.12.2013)

Vždycky, když režisér uvěří iluzi vlastní geniality, nastává problém. Stalo se to Woody Allenovi a stalo se to i Jamesi Wanovi. Jen Wanovi se to z pochopitelných důvodů stalo mnohem dříve. Jeho pokračování "hororu, který každý viděl, ale po týdnu si z něj nic nepamatuje" je velmi nepřekvapivě opět přesně takové, jen už to nemá ani punc té jednorázové zábavy. Je to jen nudné (málem jsem v kině usnul) a občasné lekačky už působí vyloženě směšně. Dějově to je jako u Wana vždy nedotažené, stereotypní. Bublina splaskla. Rutina. Průměr. (07.11.2013)

Opravdu to nechápu. V zajetí démonů ukázal nejprofláklejší současný Bubuťaman, že dobrý horor natočit opravdu umí, a tak jsem naivně uvěřil, že si v další kapitole Inshitdious konečně začne pořádně vyskakovat. Nestalo se. Je to opět jen narychlo splácané, tupé, omleté a nudné Mistrovství světa ve skřípání dveřmi a sáhodlouhých procházkách v potemnělých chodbách cigánských baráků, plné pseudoastrálních sraček. Vyděsil jsem se akorát jednou, a to hned při úvodních titulcích, když jsem uviděl, že v tom má prsty i obřezaný autor Abnormálních Pasivit Orál Feli. Nedbal jsem, doufal jsem a akorát jsem se nasral, neboli jak pravíme my, klasiky vzdělaní latiníci a erudovaní filmoví kritikové "Veni, vidi, vpiči!". Tři krátké bafy moukou popatlaných, sešklebených xichtů na stoosm minut reklamy na špatně namazané panty a opravdu důkladných temných studií oprýskaných, plesnivých stěn nuzně svítící baterkou, to je na vystrašení a zabavení verbala opravdu málo. Možná, kdyby si na tom někdo pořádně zařádil nůžkami, mohla z toho být alespoň príma dvacetiminutová epizoda Příběhů ze záhrobí. (08.12.2013)

Co platí o předchozím Insidious, platí i zde. Wan si je zjevně vědom trapnosti lekačkového hororu, zároveň si ale není schopen jiný typ představit, a tak i když lekačku aby tu člověk pohledal, je Insidious 2 vystavěn jako typický současný zástupce žánru. Oproti minulu ale musím aspoň tu jednu hvězdu lípnout, protože ať už odsud půjdu, jak chci, už teď vím, že na náhrobku budu mít "opustila nás předčasně ve věku 31 let, umlácena houpacím koněm." (01.01.2020)

Nejslabší Wan, bohužel. Lekačky už nejsou infarktové, napětí tolik nedráždí, navíc je to strašně natahované a humoru už přespříliš. Na druhou stranu je na téhle kapitole sympatické to objasnění několika nešvarů z jedničky, návrat všech postav a absence "Darth Maula", který byl těžce nepochopen a vyvolal spíš výsměch než hrůzu. Jinak bych chtěl poprosit, že pokud patříte k těm, co v kině rádi mlaskaj, kecaj, vyřvávaj, smějou se jak hovada a dělaj "bubu" na svoje partnerky, rozmyslete si svou návštěvu kina a běžte příště radši někam jinam. Třeba do prdele, hmm? (24.11.2013)