Insidious: Kapitola 2

Sranda, jednotka ma príliš nebavila, ale dvojka áno. Trvá síce takmer dve hodiny, čo je dosť veľa, ale tvorcovia sa nám to snažia spríjemniť, ako sa len dá. Neustále sa niečo deje. Hrdinom najnápomocnejšia postava z jednotky je mŕtva (čo však nebráni jej hereckému predstaviteľovi v návrate), do popredia vstupuje nové médium, vracia sa podarená dvojka mladých pomocníkov Elise, jedna časť postáv je v dome, druhá blúdi ponurou, dávno opustenou nemocnicou. Sú tu nové monštrá, zaujímavé flashbacky, oproti jednotke je viac do popredia pretlačený svet „inej dimenzie“, pán manžel možno je a možno nie je druhý Jack Torrance, cestujeme časom (!) a „záhrobie“ je síce extrémne nízkorozpočtové, ale o to pôsobivejšie. Scenár je plný osviežujúcich drobností (dvojka sa odohráva len pár hodín po jednotke), strašidelné scény sú síce klišé (keď budete očakávať útok zla, vtedy aj naozaj zaútočí), ale intenzívne. Pod čiernu zem by som zvozil čudné akčné scény s prízrakmi a priemerné masky duchov, ale zachraňujú to skvelí herci s dobre načrtnutými a sympatickými postavami, ktorým držíte palce + dialógy, ktoré majú zmysel. Občas to jemne nudí, ale proste videl som to už dva razy a „musím“ dať až 70%. (09.09.2017)

Vždycky, když režisér uvěří iluzi vlastní geniality, nastává problém. Stalo se to Woody Allenovi a stalo se to i Jamesi Wanovi. Jen Wanovi se to z pochopitelných důvodů stalo mnohem dříve. Jeho pokračování "hororu, který každý viděl, ale po týdnu si z něj nic nepamatuje" je velmi nepřekvapivě opět přesně takové, jen už to nemá ani punc té jednorázové zábavy. Je to jen nudné (málem jsem v kině usnul) a občasné lekačky už působí vyloženě směšně. Dějově to je jako u Wana vždy nedotažené, stereotypní. Bublina splaskla. Rutina. Průměr. (07.11.2013)

Jednička se mi doteď plete, žadný zázrak to nebyl, co chtít od dvojky víc než slátanější, samoúčelnější, odfláklejší a zbytečnější duchařskou pakárnu... Dle očekávání. Zlatý slasherový remakey kde člověk dostal aspoň kozy a pár krvavých smrtí, tohle je trapárna na úrovní strašidelnýho domu na matějský (toho nudnějšího). Jako kdyby se Wan dokonale vyčerpal a točil čistě z rozumu. (16.08.2015)

Nejprve musím říct, že jsem se na pokračování jednoho z nejlepších hororů strašně těšil, dokonce jsem se snažil vytvořit patřičnou atmosféru, abych to mohl hltat plnými doušky. Čekal jsem opět parádní lekačky, kterých bylo bohužel méně, takže jsem byl docela zklamán, ale když to tak vezmu, tak tentokrát byl děj o hodně propracovanější a závěr všechno dokonale objasnil, takže za tohle dávám Wanovi obrovský plus. Pořád si nejsem jist, zda si zaslouží plné hodnocení, přeci jen jsem očekával větší bu bu bu, i když všechno ostatní bylo naservírováno skvěle. (19.01.2014)

Hodinu solídny horor v tradične kvalitnom (hoci už trošičku opozeranom) Wanovom podaní. Niekoľko tučných infarktov. Potom sa to zmení na akúsi temnú fantasy a priznám sa, že ma to bavilo ešte viac ako ľakačky, začalo to mať aj celkom zaujímavý príbeh, minulosť sa spojila s prítomnosťou, krásne sa nadviazalo na jednotku. O čosi slabšie ako Conjuring, na ktoré sa Wan zjavne sústredil viac, ale stále silný žánrový kúsok. (09.12.2013)