Insidious: Kapitola 2

Strašlivé herecké výkony, hrůzostrašný televizní look, prastrašně nudná story s nezbytnými flashbacky a čitelným zneužíváním ověřeného z jedničky... takže hrůzna a strašliva je v tomhle filmu skutečně moc. Wanova hororová tvorba mě míjí naprosto fatálním způsobem a ať dělám co dělám, neumím se nad to povznést - jeho kolovrátkovité bubu historky se zmalovanými strašidly, předvídatelnými lekačkami a hromadou klišé mi opakovaně lezou na nervy a je jim houby platné, že jsou ve své cirkusoidní bizár formě alá hororová televizní šou relativně neokoukané (po formální stránce). Nesympatické, nefunkční; nebaví, neděsí, nepohlcuje. Paradoxní je, že jednička se mi celkem líbila. Hvězda za kameru. P.S. Prý "jeden z nejlépe přijatých hororů roku" - aha, asi proto 40 metacritic a totéž číslo na rottenech. To je mi přijetí jak sviňa, chytráci. (27.03.2014)

Nevstoupíš třikrát do stejné hororové řeky, slyšel Wan od Hérakleita. Jenže Wan vítězoslavně vytáhl z rukávu svou univerzální hororovou šablonu, kterou vymyslel pro Insidious a aplikoval ji rovněž na Conjuring a nyní i na Insidious 2 a postavil tak Hérakleitovo tvrzení na hlavu. Hérakleitos se však podrbal na čele a prohlásil: "Každá změna je bolestivá, ale je to jediná cesta, jak růst." Wan pokrčil rameny a vstoupil čtyřikrát do stejné hororové řeky. To be continued................ Conjuring 2 (16.04.2016)

Sranda, jednotka ma príliš nebavila, ale dvojka áno. Trvá síce takmer dve hodiny, čo je dosť veľa, ale tvorcovia sa nám to snažia spríjemniť, ako sa len dá. Neustále sa niečo deje. Hrdinom najnápomocnejšia postava z jednotky je mŕtva (čo však nebráni jej hereckému predstaviteľovi v návrate), do popredia vstupuje nové médium, vracia sa podarená dvojka mladých pomocníkov Elise, jedna časť postáv je v dome, druhá blúdi ponurou, dávno opustenou nemocnicou. Sú tu nové monštrá, zaujímavé flashbacky, oproti jednotke je viac do popredia pretlačený svet „inej dimenzie“, pán manžel možno je a možno nie je druhý Jack Torrance, cestujeme časom (!) a „záhrobie“ je síce extrémne nízkorozpočtové, ale o to pôsobivejšie. Scenár je plný osviežujúcich drobností (dvojka sa odohráva len pár hodín po jednotke), strašidelné scény sú síce klišé (keď budete očakávať útok zla, vtedy aj naozaj zaútočí), ale intenzívne. Pod čiernu zem by som zvozil čudné akčné scény s prízrakmi a priemerné masky duchov, ale zachraňujú to skvelí herci s dobre načrtnutými a sympatickými postavami, ktorým držíte palce + dialógy, ktoré majú zmysel. Občas to jemne nudí, ale proste videl som to už dva razy a „musím“ dať až 70%. (09.09.2017)

Vždycky, když režisér uvěří iluzi vlastní geniality, nastává problém. Stalo se to Woody Allenovi a stalo se to i Jamesi Wanovi. Jen Wanovi se to z pochopitelných důvodů stalo mnohem dříve. Jeho pokračování "hororu, který každý viděl, ale po týdnu si z něj nic nepamatuje" je velmi nepřekvapivě opět přesně takové, jen už to nemá ani punc té jednorázové zábavy. Je to jen nudné (málem jsem v kině usnul) a občasné lekačky už působí vyloženě směšně. Dějově to je jako u Wana vždy nedotažené, stereotypní. Bublina splaskla. Rutina. Průměr. (07.11.2013)

James Wicked And Nightmarish opět nezklamal. Druhá kapitola o cestovce, která když vyhlásí úpadek zrovna v době vaší „dovolené“, tak jste v rejži uprostřed prdele, se nesnaží jít cestou klasického Haunted House (jako jednička), ale spíše thrilleru špikovaného prvky nadpřirozena, což má na tempo i celkové vyznění velmi pozitivní vliv. Když si přidáte autorovu nezaměnitelnou formu „vetešnického hororu“ s tikotem hodin, bušením srdce, arktickou atmosférou a jemným kořením humoru (dvojice krotitelů záhrobí Specs a Tucker), začne vám být i trochu líto, že nás nyní hodlá strašit plešatým Dieselem.. Nu což, uvidíme, kdo se chopí Chapter 3, aby ukázal, čí přítomnost v přítmí okomentovalo polomrtvé médium Elise slovy: „Oh my God!“ Že by tam stál Václav Klaus? (07.11.2013)