Girls

O životě ze života. Chvíli to trvá, ale lidsky strhne a emocionálně nepustí. Od třetí řady nahoru v televizi dlouho nebylo nic tak uvěřitelného a tak citlivého. O vztazích, přátelství, sobectví, empatii, hledání sebe sama i hledání toho, koho milujeme, koho bychom milovat mohli a koho milovat chceme. Nejsilnější jsou Girls ve chvílích, které vybízí k sebereflexi. Drsné a nekompromisní. Protože jestli tenhle seriál umí o postavách něco vypovídat, je to zejména to, jak moc věří, že žijí pro někoho, zatímco myslí jen na sebe. Jakkoliv se dá úvahově sklouznout při sledování k tomu, že vztahy, ať už přátelské či ty milostné, nepřináší nic jiného než bolest, já jsem na konci každé série cítil ten nefalšovaný příslib naděje, že můžou vždycky nakonec být to nejkrásnější, co život nabízí. Bez kýče a bez obalu. Škola života pro ty citlivé z nás. (14.07.2017)

Sex ve městě pro hipstery? Já byla tak naštvaná! Ne na seriál Girls, ale na sebe. Nejsem hipster ani zarytá fanynka Sexu ve městě, přesto jsem docela dost jeho dílů viděla. A po shlédnutí Girls mi v plné míře došlo, jak je Sex ve městě falešný a plytký (nejenom on, beru ho teď jako zástupce velkého množství podobných filmů a seriálů). Furt ty krásné šatičky, dokonalé make-upy, exkluzivní prostředí, bary, výlety, nádherné byty – o práci jen pár zmínek. A vztahy? Naprosto mimo realitu! Až v Girls – kterým jsem se dlouho vyhýbala, protože jsem čekala další tuctový seriál o milostných banalitách – jsem konečně našla normální holky (v případě Leny a její figury extrémně odvážné, vzhledem k tomu, jaké modýlky nosí – no a co?), normální problémy (ok v americkém provedení a prostředí) a normální vztahy. Někdy fajn, někdy průšvih, někdy nuda. Postavy jsou nejednoznačné, stejně jako v reálném životě (samozřejmě poněkud zdramatizované pro seriál), ale fantasticky to bylo vidět na postavě Adama, který začínal jako kluk, co je divný, lehce úchylný, na tu holku kašle, aby ji pak na konci druhé řady zachránil skoro jako rytíř – a ta proměna byla scenáristicky uvěřitelná. Protože takoví lidi jsou: někdy hrdinové, někdy zbabělci, většinou průměr. A téměř vždycky sobečtí a sebestřední. SHRNUTÍ: Díky, Leno, žes do toho šla tak upřímně a na plno. (17.10.2018)

Čekala jsem seriál o krásných holkách, které mají odjakživa všechno na stříbrném podnose a řeší jen módu.. A dočkala jsem se opaku. V tomhle případě je to škoda. Asi jako kdyby se někdo snažil o americké Skins (zase) nebo se minimálně u Britů inspiroval, ale neuměl tomu dodat tu jiskru... Bohužel záživnější příběhy bych viděla, kdybych vykoukla z okna. Takže pilot stačil bohatě. (23.07.2013)

Tak po zhlédnutí první série musím říct, že jsem hodně příjemně překvapená. Žádná další pitomost s přestárlýma modelkama v roli mladých holek, který předstíraj, že maj nějaký problémy. Lena Dunham je úžasně opravdová a svá herečka, která se nestydí za svůj vzhled, ačkoliv ho tu spousta lidí kritizuje. Myslím, že je to krok kupředu, protože jen skrze opravdové lidi (hlavně ženy) na obrazovkách je možné zase změnit aktuální hodně přísný ideál krásy, který je patrný z každého billboardu nebo reklamy. Kromě toho mi také sednul Lenin humor a musím jen obdivovat, co byla schopná ve svém věku vytvořit. Samozřejmě moje nadšení z tohoto seriálu pramení i z faktu, že jsem ve stejné věkové skupině jako hlavní postavy a řeším prakticky stejné problémy:) (05.02.2013)

Hanna, ty sebestredný pracek!! Mala som iba ja tento pocit, pri opätovnom sledovaní? Fakt, miestami by som ju preplesla. Najhoršie, že ani za svet nepochopí, že celý svet sa netočí len okolo nej. Aj keď zase treba oceniť, že postavy a ich charaktery sú fakt reálne vykreslené a nie sú všetci ako z príručky o dokonalosti. (23.04.2013)