Tetička

Tak si udělejme menší inventuru. "Vždyť já jsem vdaná" (Služebná Futurisovi na jeho oznámení, že bude dělat médium). "Co tu chcete bílit, od toho jsme tu my". (Kreuzman Smolíkovi). "Vždyť já nejsem zvědavý, to víš z domova" (Marvan Šlemrové na její požadavek, ať se jde podívat, co se děje). "Já, komerční rada?" (Nedbal Baldové na její příkaz Jdi tam!). "Tím se Felixovi chlubit nemůžou." (Šlemrová při vyzdvihování Dohnalových předností). Jinak Futurista bohužel opět nedostal moc velký prostor, co se týče vtipů, Dohnal mě překvapil svým svěžím zjevem, na 36 let nevypadal, zvlášť v porovnání se svým filmovým otcem Marvanem, který byl o pouhé 4 roky starší, nemluvě pak vůbec o jeho filmovém skorotchánovi Nedbalovi, který byl o celý jeden rok mladší. Nasková se na svou roli hodila perfektně, neboť svým tradičním poněkud neživotným výkonem vystihla polomrtvou tetičku dokonale. Abych se přiznal, zezačátku mi byla celkem protivná, jak pořád fňukala, že je sama v tom svém velkém zámku, a přitom to byla pouze její vina. Kdo nechce být sám, kdo chce mít kolem sebe spoustu lidí, musí pro to něco udělat, a né dvacet let jen pasivně vzdychat před obrazem své dávné lásky. Naštěstí to na konci pochopila. Dohnal mě taky naštval, ačkoli ve vztahu k ženám a vzhledu a chování jsme na tom podobně, jeho uháněly a mě dosud né! (02.01.2013)

Dr. Jaroslav Tumlíř (1902 – 1977), významný dramaturg pražských i mimopražských scén a také dlouholetý knihovník, věnoval veškerý svůj volný čas vlastní autorské práci, především tvorbě divadelních her. Z jeho repertoáru do dnešních dnů přežila jen jediná, Strašidelná tetička, která se v období nacistické okupace stala vhodnou kořistí pro vyhladovělý barrandovský tým Maca Friče. Ten se po úspěšné sérii bláznivých veseloher, v nichž excelovala především populární dvojice Gollová – Nový, rozhodl nabídnout příležitost významné charakterní herečce a člence činohry pražského Národního divadla Růženě Naskové. Teta Berta už v sobě sice nemá ani zatrpklou duši, ani nadšení pro moderní život mladých, jako měla její předchůdkyně v Cikánově komedii Příklady táhnou, nicméně podivně nostalgický stesk po promarněných šancích života nabídl Naskové mnohem hlubší rozměr, s nímž charakterizuje svou důstojnou tetičku. Smolík s Pištěkem se tu obloukem vracejí ke svým pionýrským filmovým létům, ale přece jen je každý z jejich seniorských milovníků jiný. Naproti tomu Lída Chválová a Jiří Dohnal představují dvojici mladých lidí, kteří teprve ve vzájemné lásce naleznou správný poměr k životu. To vše je potom v dokonalém kontrastu s charaktery chamtivých příbuzných v brilantním hereckém provedení Baldové, Šlemrové, Marvana, Nedbala i Kreuzmanna. Trojským koněm tohoto filmu je ovšem precizně vyvedená figurka věrného majordoma, zahraná anglicky neanglickým způsobem mistrovským Ferencem Futuristou. Je-li zpočátku osudový vztah pozorného starého lékaře a životem zklamané tety jen jakýmsi sentimentálním zastavením v běhu času, charakterizovaným ještě ukolébávající písní Bláhové mládí v osobité Smolíkově interpretaci, pak jeho závěr neodvratně směřuje k žádané proměně, k novému poslání. Strašidelný zámek, bouřka, duch zemřelé tetičky a spiritistická seance pak dokreslují patřičnou atmosféru, která má zejména v časech podzimních plískanic své neopakovatelné kouzlo. (04.10.2008)

Protektorátní telenovela o šedesátileté panně, které se dvoří neméně starý doktor (František Smolík), ale ona přitom celý život touží po slizském, tlustém Eduardovi (Theodor Pištek). Takže takový klasický romantický film s prvky komedie, který už ve své době byl určený pro starší diváky. Navíc je ještě zasazený do honosné vily, o kterou se stará nejeden sluha, aby se ještě více zasnily ty babičky v kině v době svého prvního uvedení. Bohužel to stáří je už hodně znát. Pro dnešní dobu nijak zajímavý film, na kterém tak leda zaujme první věta zde uvedeného obsahu.... Šedesátiletá panna Berta... Cože? :D [2279. hodnocení, 74. komentář, 78%] (05.12.2020)

Neprávem přehlížený film. Zajímavý hned v několika směrech. Růžena Nasková se trochu nesměle, ale s grácií pravé dámy, pokusila zahrát si v komedii a podle mě s daleko příjemnějším výsledkem než ve filmech Příklady táhnou a Konečně sami. Ale to není všechno - teprve když sledujete Tetičku, uvědomíte si, co měla česká komedie ve Ferenci Futuristovi a hanebně málo toho využívala. On měl ve většině filmů jen jediný komický výstup jako nějaký ten zahradník, školník, opilec atd. Ale tady hraje (skvěle) hlavní mužskou roli tetiny pravé ruky. Inteligentního, mazaného, autoritu vzbuzujícího majordoma Hynka. To on dostane ten mazaný nápad - teta předstírá, že zemřela, aby se na reakci "pozůstalých" přesvědčila, jak je to s jejich city. A není to věru žádná sláva, když máte v příbuzenstvu samé mamonuchtivé figurky, hrané Baldovou, Nedbalem, Marvanem, Šlemrovou... Ti poslední dva jmenovaní mají vztah ke své příbuzné už v příjmení, jmenují se Dusbabovi. :-) Růžena Šlemrová tentokrát opustila své oblíbené ráčkování a vsadila na jinou vadu řeči, pěknou koloraturní figurku nedbalé posluhovačky hraje Darja Hajská a ani mi nevadí vedlejší zápletka s Františkem Smolíkem, vemlouvavě pějícím sentimentální šlágr Bláhové mládí. Vidíte. Tak pěkný film to je. 100% (01.02.2006)

dneska jsem si to vychutnala,i když to je trochu hořkobolná komedie - připomněla mi vyprávění kamarádky,jak se na pohřbu strejdy poprali chlapi o starou,odřenou,koženou bundu...je smutné,že supi se neslétají jenom ve filmech...paní Nasková byla velmi noblesní,zkusila jsem si ji představit jako dnešní šedesátnici,lezoucí po horách,jezdící na kole,brouzdající po netu nebo píšící komentáře na ČSFD,moc to nešlo :-) (20.01.2018)