Ja, Olga Hepnarová

Olga skrývala v sebe jeden výrazný klad. Mne totiž vôbec neprišla ako prvoplánová kritika režimu, ale ako existencionálny pohľad do zničenej duše jedného otloukánka. Ktorý bol mimochodom navyše aj trochu mešuge. Príbeh by sa takto mohol odohrať kdekoľvek a sme svedkami pri strielačkách na amerických školách, že sa aj pravidelne odohráva. Svojim spôsobom Olgu aj môžeme chápať, len tá bohužiaľ nepochopila, čo je to možnosť výberu. (18.09.2016)

Chladnokrevně v proudu československé nové vlny. Ten styl tomu vládne, ale dost se to zmítá v neujasněných motivacích. Vedlejší postavy jsou figurky, o kterých potřebujete vědět víc a i Olga samotná si to musí spíše shrbeně odšlapat a odkouřit, než se nechat divákem doopravdy pochopit, zdali je chudák, nebo magor. To druhé beru jako součást filmařské hry, to první bohužel ne. Zásadně pozitivní dojem tomu ale nakonec dodává sugestivní závěrečná pětiminutovka. 4 a ½. (23.03.2016)

Dlouhé záběry, kde se v zásadě nic neděje mají často hlubší smysl pro celkové vyznění atmosféry, nálady a motivace osob. V tomto případě to však po chvíli působí spíše tak, že tvůrci neměli či nevěděli, co vyprávět - případně jak. Tak tedy používají do nekonečna dlouhé záběry, které mohou působit umělecky, avšak obsahové stránce nepomohou a ve výsledku ruší. Skutečně nepotřebuji vidět dvě dlouhé scény, kdy se hlavní hrdinka miluje se svými milenkami a opakovaně šmírovat jejich orgasmus. Méně je často více, což si tvůrci asi nemyslí. Velké plus filmu je výprava a hlavní herečka, čb kamera podtrhuje atmosféru, ve kterém se odehrává (i když na druhou stranu spíše evokuje dobu starší než-li rok 1975), M. Olszańska je velice pravdivá a její výrazy/pohledy působí věrohodně. (05.09.2016)

Když postavíš příběh na hlavní hrdince, můžeš být sebelepší filmař, ale pokud ti herečka nezahraje, jsi v prdeli. To ale není tento případ, protože hereckýmu výkonu, který předvádí Michalina Olszanska by zatleskala ve stoje i Meryl Streep. Viděl jsem už mnoho výborných hereckých projevů a tak s klidným svědomím můžu říci, aby si už Michalina pomalu připravovala děkovnou řeč na Českýho lva, protože tohle bylo ukázkově bezchybné splynutí s postavou. Michalina, přestala být před kamerou Michalinou a začala být Olgou. Film je po filmařský i emotivní stránce jak uragán valící na tebe super kvalitu ze všech stran, který sice po 105 minutách končí, ale ten masakr co ti způsobil v hlavě, budeš urovnávát ještě douho po skončení. Rád bych už přestal s chválou, ale ještě si neodpustím adorovat obrazovou složku, to jsou vymazlený kompozice v každým záběru, zkrátka každej posranej detail má svůj smysl. Kostýmy vynikajcí, rekvizity dokonale přesný, vedlejší role skvělý, hlavně Klára Melíšková by mohla mít za rok lví společnost. Ne, je prostě vidět, že Tomáš s Petrem věděli co chtějí a jejich výsledná práce rozhodně patří mezi to nejlepší co u nás od revoluce kdy vzniklo. (15.03.2016)

Velmi šedivý pokus o artový, psychologický film, který zrovna dvakrát nefunguje (a tou šedí rozhodně nemyslím fakt, že je film černobílý). Na filmu je fajn nejednoznačnost důvodů, která měla Hepnarová ke svému činu (není jasné, zda věci, ze kterých obviňuje společnost a kterou trestá, jsou realita, nebo jen její smyšlenka - viz bití apod.), jenže to přináší i řadu problémů, obzvlášť v první hodině filmu, která je myšlenkově plochá a prázdnotu zaplňuje odhalenými bradavkami a lesbickými scénami. Poslední půlhodina je o poznání lepší a kdyby byl v jejím stylu celý film, byl by velmi, velmi dobrý, takhle jsem se přistihl, že si po slabé půlhodince na papír čmářu ježky na motorových rogalech. (04.11.2017)