Cililing a tajomstvo krídiel

Nabízí se říct, že je to typicky americký film pro děti. Pravidla se musí porušovat, aby se nakonec mohly zrušit; přátelství na život a na smrt vzniká během dvou vteřin; a při sledování mi běžela hlavou myšlenka 'kde já už jsem to viděla'. Nejvíc mě ale dostalo, když samotným vílám nedělá problém znečišťovat ten svůj už takhle nestabilní ekosystém. Možná nad tím moc přemýšlím, ale takhle povrchní pohádka si to jenom zaslouží. (26.03.2013)

Výtečně! - Jsem ve věkové kategorie studijní a tedy mám už i dosti dobré zkušennosti s filmy. A Zvonilka je moje nejoblíbenější a snad jediná animovaná pohádka co nevypadá hloupě a tak působivé podání a příjemné písně se jen tak nehoupou, těma dokáže překvapit jen Walt Disney a Zvonilka. Ať si říká kdo chce, co chce série se přizpůsobuje moderním nárokům a není to takzvaná miminkovská sračky, ale pořádná pohádka pro velké. (16.02.2015)

Kýč jak bič. Pokud k něčemu napíšete rodinný film, nemělo by se zapomínat, že do rodiny většinou patří i tatínek. Jeden takový měl pocit, že mu dělají lobotomii tupým předmětem. Chápu, že nejsem cílovka neskutečně roztomilých velkookých postaviček s vážčími křídly a záplavou hvězdiček, králíčku a další tuťu ňuňu. Nicméně mi vadilo víc věcí než tohle aranžmá. Třeba vedlejší postavy, z nichž většinu tvoří stereotypně nablblé pubertačky i s jejich pózičkami (shodně v obou světech), chlapeckou (a značně méně personálně obsazenou) část tvoří v letním světe dva nerdi (ošliví, nablblí, ale šikovní), v zimním světě cool frajírci (hezoun, emař v kulichu). Nějak jsem nechyt jestli jsou i jiné světy (podzimní a jarní), mám pocit, že o nich něco padlo v závěru, ale to už jsem měl většinu mozkových závitů narovnaných. Asi proto, že jsem se se snažil pochopit rozdíl mezi rychlým zmrznutím námrazou a mrazem a taky jak struhadlo na led dokáže narušit rovnováhu počasí. Jak říkam, nic pro tatínky nebo jen na vlastní nebezpečí. A ještě - celej byznys (řekněme, že dost jednostranný) mezi letním a zimní světem je o tom, že jim vyrábí košíky na sněhové vločky, kterými sněžné sovy roznáší sníh vyrobený do speciálních tvarů z obyčejného sněhu (který tam rozsypal kdo?), a převádění zvířátek z léta do zimy - kdy? A proč, když je v jednom světě pořád léto a v druhém pořád zima? Aby se jim efektně obarvil kožíšek a mohla se klouzat po sněhu? (09.03.2015)

V celku pútavá animačno-vizuálna bomba pre najmenších. Akurát animácia mimiky prechádzala miestami hore krkom a pripomínala zdigitalizovanú Barbie po amputácii končatín. Inak sú víťazmi, myslím si, všetky strany. Od producentov a tvorcov, cez kiná a obývačky až po rodičov s dietkami. Príbehovo panensky čistý zážitok ešte znásilňoval multikulturálny best of víl, ktorý by svojou absenciou predstavoval federálny zločin s diskriminačným a rasistickým podtextom. V tom prípade chcem vílu v burke s menom Jihadia! :) (07.12.2014)

Ano, přiznávám, že jsem Zvonilku pustil jenom pro pobavení a zabití nudy. Každej občas sáhne po filmu, kterej ho absolutně nezajímá a ještě si z něj dělá srandu a aby se i utvrdil v tom, jak je to blbý a nepochopitelný. Tenhle pocit mi ale vydržel zhruba pět minut do scény se zajícem, kterýmu se moc nechtělo přejít hranici mezi teplem a zimou. Bylo to tak kurevsky roztomilý, že moje ženská část zaplesala a už jsem se neodtrhnul. Samozřejmě, že je Zvonilice pro to nejmenší publikum, ani jsem od toho nečekal žádnou příběhovou masírku s perfektním scénářem a netřelými nápady, ale nečekal jsem ani, že to dokoukám. Dokoukal a to s velice divnym pocitem. Jako by se mi o něco stáhnul genitál a povyrostly prsa. Ale čert to vem. Zvonice je bezváá a já bych pro dnešek chtěl mít taky křídla! (Nechutné, nechutné...) (20.01.2013)