Brooklyn

Příběh z dob, kdy minimálně Spojené státy vítaly ekonomické migranty takřka s otevřenou náručí a ke zdárnému absolvování vstupní kontroly se stačilo decentně nalíčit a mile usmát. Návratem do minulých časů ale Brooklyn není jenom svými reáliemi, ale také přímočarým vyprávěním. Oproti knize je sentimentálnější, doslovnější a tematicky méně rozvětvený (chybí obsluhování Afroameričanů nebo náznak lesbické lásky). Zároveň si ale z větší části zachovává sympaticky nenucený vývoj událostí a svou vyprávěcí strukturou důsledněji rozvíjí motiv dvou domovů. Ve druhé polovině Eilis zažívá podobné situace jako v první, pouze je mnohem zkušenější, z žačky se stává učitelkou (proměna je dovršena druhou scénou na lodi, kdy radí nezkušené dívce). Trvalou připomínkou domova je zelená, ke které se postupně přidávají další barvy, podobně jako se ke smutku v hrdinčině tváři přidávají další emoce (spíše než aby jednu emoci zcela nahradila jiná). Neschopnost přestřihnout pouto k domovině přidává protagonistčině cestě za snem na ambivalenci – během první hodiny vytěsňuje stesk nejprve soustředěnou prací, poté budováním nového domova, aby si následně bolestivě připomněla, že její jediný a skutečný domov se nachází v Irsku. Odstěhování do USA tak oproti jiným přistěhovaleckým příběhům není koncem, nýbrž začátkem trápení. Nejvýraznější odchylku od předlohy představuje výrazné zredukování úvodní části příběhu. V knize na několika desítkách stran poznáváme prostředí a osoby, které bude muset Eilis opustit. Ve filmu dívka krátce po začátku oznámí, že odcestuje do Ameriky, což vzápětí také udělá. Nemáme tak možnost lépe poznat starší a protřelejší sestru Rose, jejíž odkaz Eilis rozvíjí a nevzniká tudíž napětí mezi tím, která ze sester si úspěch zaslouží a tím, která ho nakonec dosáhne. Eilis lze bez problému přijmout jako tradiční romantickou hrdinku. Film je tak ve vztahu ke konvencím idealistických vyprávění o naplnění amerického snu méně podvratný než kniha. Zachovává si ale její vypravěčskou přímočarost a věcný, nesentimentální tón, kdy nám slovy a hudbou polopaticky nesděluje, co hrdinka prožívá, ale nechává nás, abychom si tím prošli společně s ní. 80% (27.02.2016)

Brooklyn je skrátka skvostná snímka. Krásna, príjemná a miestami naozaj vtipná, ale beznádejne romantická a odtrhnutá od reality. A nakoniec možno práve preto na mnohých pôsobí tak očarujúco. Vďaka trom oscarovým nomináciám a nadšeným ohlasom ste o snímku Brooklyn už určite zavadili. Je to príbeh mladučkej Írky, ktorá v 50. rokoch prichádza s prázdnymi rukami a hlavou plnou snov do New Yorku. Chystá sa tu, ako inak, prežiť svoj americký sen. Brooklyn si vyslúžil ovácie ako jeden z najpríjemnejších, najoptimistickejších a oku najlahodiacejších filmov posledného roka. Ťažko s tým nesúhlasiť. Dobová štylizácia je tu naozaj dokonalá a obzvlášť vyniká vo vzťahu obraz a zvuk. Obsadenie je nemenej krásne a ladne zohrané, kraľuje mu, samozrejme, hlavná hrdinka. (11.06.2019)

Film, který Vás pravděpodobně neohromí svým dějem, zvraty, ani poselstvím, které se snaží říct, ale zaujmout Vás může hlavně cit, jakým je natočen. Pro mě je Brooklyn tím filmem, na který se zkrátka moc hezky dívá. Mám moc ráda tento typ filmů, pomalu a přirozeně plynoucí, který vznikl hlavně pro to, aby diváka pohladil po duši. Většina z nás si vyzkoušela, co to je odchod z domova a s hlavní hrdinkou tak není vůbec těžké se ztotožnit. Ze Saoirse Ronan podle očekávání vyrostla výborná mladá herečka a na oscarech ji letos určitě uvidíme. Velmi příjemný film. (03.01.2016)

O tomhle filmu bych se chtěl tak moc rozepsat, ale žel nemůžu, páč znám lidi, co by mi za to klávesnici zlámali (v lepším případě jenom prsty) ;-)) (zdravíme do Ovy :-). Každopádně Nick Hornby nezklamal ani tentokrát, ten chlap je machr coby spisovatel a zrovna tak je machr i jako scénárista, navíc narozdíl od nemastné neslané Školy života je Brooklyn... zkrátka krásný film, poctivý, prostě po dlouhé době zase jednou snímek, u kterého si řeknete, že přesně proto bratři Lumierové vymysleli fenomén -film-. Saoirse jako vždy okouzlující, Domhall roste s každou svojí rolí (ten chlap má před sebou zářnou kariéru), a když jim tu navíc "kryjí záda" takové osobnosti jako Julie Walters nebo Jim Broadbent... co dodat, vypadat všechny romantické filmy takto, kašlu na horory :-) (26.01.2016)

Čirá romantika, radost pohledět. Pokud filmovat červenou knihovnu, tak prosím takhle. Příjemně, s nadhledem (předlohu adaptoval Nick Hornby), s povedenou dobovou atmosférou a především s herečkami a herci, kterým všechno věříte, každý úsměv, každou starost. Obzvlášť tedy do postupně rozkvétající Saoirse Ronan by se zamiloval snad každý, no a když se to křehké éterické stvoření rozpláče, dojalo by i kámen. Nevidím důvod dávat nižší hodnocení jen proto, že "to je obyčejná romance", což je možná pravda, ale záleží na dojmu, jaký na mě udělala. A ten dojem je stoprocentní. (11.03.2016)