Dlhá cesta dole

Strašně divný film. Na jedné straně zajímavý pokus vypravovat děj tak, že každá postava dostane jakoby svěřený určitý úsek, na druhou stranu ani jeden z těchto úseků není plně v režii dané postavy a koncept celkově vyznívá polovičatě. Postavy jsou napůl nedodělané, takže si s nimi ani nestihnete vytvořit pouto, nebo v případě Jess přímo otravné, což sice zřejmě pramení z jejích komplexů, ale scénář se jimi nijak nezabývá, a tak celou dobu držíte pěsti, aby už skočila :) Sama Neilla mi v té vedlejší roli bylo vyloženě líto... 50% a 3 hvězdy s odřenýma ušima. (29.10.2014)

Neobvyklé téma sebevraždy převtělené do hořkosladké britské komedie. Rozdělení příběhu na "čtyři retrospektivní části" bylo fajn, zvláště se mi líbila chemie mezi sebevražedným kvartetem;-) Snad z Aarona a Imogen neudělají trademarkovou filmovou dvojici, když už spolu hráli ve dvou filmech - ale spolu jim to klape dobře, takže si nestěžuji;-) (11.08.2014)

Správný mix tragédie a komedie v britském hávu? Jednoznačně podle Nicka Hornbyho. Přiznám se, že tuto konkrétní předlohu jsem ještě nečetla, teprve to napravím, ale i tak jsem se po přečtení obsahu těšila, co mi bude předloženo, aniž by mě zajímalo herecké složení a další věci. Hned na začátku jsem musela akceptovat to, že humorné a vážné prvky se prolínají tak rychle, že ještě než jsem se dosmála, už to bylo vzhledem k situaci na plátně málem nevhodné. Obzvlášť první třetina snímku, kdy se na střeše jednoho domu setkají čtyři ztroskotanci, je hodně vydařená. Co se týče obsazení, Imogen Poots sice pod těmi nánosy líčidla málem nebyla vidět, ale odehrála skvěle, úchvatné tetování Aarona Paula odvádělo mou pozornost kdykoli se mihlo na plátně, Toni Collette byla jedním slovem báječná a Pierce... ale dejme tomu že jo :-). (16.04.2014)

Svižně plynoucí snímek, který mi přišel originální mírně výstřední a zajímavý nejen svým námětem, ale i jeho zpracováním. Rozčlenění do podkapitol, dle hlavního vypravěče jen přidává na poutavosti už tak vydařeného příběhu. Filmařsky mi taky vše přišlo povedené a navíc hudba byla skvělá. Atmosféra se několikrát změní, ale i to celkem fungovalo i když někdy byla ta hranice mezi dramatem a komedií lehce vrtkavá a přiznávám, že místy mi přišlo že chybí jen trochu od toho aby se z toho všeho stala umělohmotná fraška. Vždycky se to ale nakonec nějak povedlo zachránit, alespoň tedy dle mého názoru. A v neposlední řadě- herci byli super. Docela jsem po shlédnutí dostala chuť si přečíst knižní předlohu, což se mi zas tak často nestává. Celkově je to takové lehčí drama, ale pořád spíš to drama, než komedie to je jisté.----"I don't mind the pain. It's the hope what kills me."---- (08.08.2014)

Říká se, že výjimka potvrzuje pravidlo, takže ne vždy musí být kniha lepší než film. A právě tak je to v tomhle případě. Předloha byla totiž strašná a nudná, neměla tah a opravdu mě těžce nebavila. Film mě oproti tomu velmi mile překvapil, i když jako komedie moc nefunguje, je to spíš takové odlehčené drama. Jak obvykle peskuju, když věci ve filmu nejsou třeba úplně tip ťop podle knihy, tak tady to naopak výrazně pomohlo. Kniha měla totiž otevřený konec, kdežto zdejší, byť naivní happyend byl mnohem lepší. Celkově se film zbavil zbytečností a zůstalo to vcelku milé jádro, které konec konců dokáže dojmout a sem tam i vyloudit úsměv - to kniha taky slibovala, ale nedodržela. Long Way Down je coby film velmi příjemná oddechovka. (15.02.2015)