Réžia:
Martin FričScenár:
Václav WassermanKamera:
Václav VíchHrajú:
František Smolík, Vlasta Burian, Antonie Nedošinská, Ela Poznerová, Alexander Třebovský, Ella Nollová, Čeněk Šlégl, Gustav Hilmar, Vladimír Smíchovský (viac)Obsahy(1)
Pan Žemla si po letech dřiny otevře vlastní krám a je rád, když se jeho zákazníci projevují jako přátelé. Na svou důvěru a na neuvážený sňatek se sobeckou dcerou z “dobré” rodiny těžce doplatí. Když si uvědomí, že ho všichni využívají, spáchá sebevraždu... Scenárista Wasserman při přepisu románu do podoby filmového scénáře nechal beze změny děj, ale přeskupil těžiště některých románových postav ve snaze vyzdvihnout postavu rytmistra Kyllijána, kterého hrál Vlasta Burian. Na rozdíl od scénáristy Wassermana, režie Martina Friče kladla důraz především na postavu kupce Žemly v podání Františka Smolíka. Aby film nebyl stále stejný, kameraman snímal herce z nejrůznějších úhlů, včetně žabí perspektivy, a také byla zajímavá střihová technika. Architekt Kopecký postavil podle dobových fotografií věrnou kopii Václavské ulice, zahradní restaurace Na Slovanech i Žemlova krámku. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (59)
Dusivé drama podle Ignáta Hermanna patří mezi největší triumfy v kariéře Františka Smolíka. Fascinujícím způsobem se zde proměnili také Nedošinská i Burian. Z dnešního hlediska je ale škoda, že Smolík byl navždy potlačen právě hostujícím Burianem. Ocenit samotného Smolíka je už zřejmě jen pro pokročilé. ()
pražské příběhy z téhle doby jsou mé oblíbené,ale tenhle....nemám ráda filmy s Vlastou Burianem,jeho role namazaných obzvlášť ne - (nechápu,jak se někdo může tomu pitvoření smát),mimochodem,to byl pěkně hnusný moment,kdy smazal dluhy....takže i když hlavní postava byl pan Žemla,negativní pocity u mne převážily ()
Na svou dobu velmi výjimečný snímek, pohrávající si s několika žánry najednou. Opět zde chybí komedie, ale i tak se zde dočkáme klasických nadčasových hlášek Vlasty Buriana, který to zde okoření německým dialektem. Film, jenž se lehce přibližuje dramatu Vlčí jáma, obracený o 180 °. Životem proškolený charakter dobrého člověka s poctivými úmysly, naráží na povrchnost a falešnost soudobé společnosti. Perfektní čeština, precizní režie a celkově skvostně se vyvíjející atmosféra. ()
Jak vypočítavá megera s nafrněnou dceruškou a penzionovaný oficír, zmítající se v permanentním alkoholovém oparu, dohnali slušného a čestného živnostníka k sebevraždě. Režisér Mac Frič nepochybně pozvedl svým téměř expresivním pojetím původní Herrmannův román na uhrančivé lidské drama plné zášti, zloby a lži. Vedle vynikajícího Františka Smolíka stojí za pozornost herecké kreace Antonie Nedošinské a Vlasty Buriana, který v Kylliánovi získal ojedinělou příležitost vymanit se, alespoň nakrátko, ze zavedeného komediálního stereotypu. ()
Veliké překvápko. Původně jsem dal jen čtyři hvězdy, ale nedalo mi to a druhý den jsem musel hodnocení ještě navýšit. A právem. To bylo drama, panečku! První polovina je sice ještě relativně poklidná, ale po svatbě to začíná pěkně houstnout a konec je opravdu tragický. Herci jsou excelentní. Všichni. František Smolík, Antonie Nedošinská i věčně chlastající Vlasta Burian s cizím přízvukem, sedící na bedně a urážející jednu bábu za druhou. Najde se čas také na odlehčení, jednak v Burianově postavě a jednak je tu docela dost hlášek a překvapivě ošklivých slovíček. Jeden z nejlepších českých filmů všech dob, špičkové drama, které ve mě rezonuje ještě téměř o týden později. Škoda, že tento film naše televize nevysílají častěji. Ale je holt kvalitní, tak si to asi nezaslouží. 95%. ()
Galéria (24)
Zaujímavosti (6)
- Václav Wasserman pracoval na scénáři usilovně půl roku, což bylo na tehdejší dobu neobvykle dlouho. (Mackin)
- Václavská ulice, ve které stojí Žemlův krám, byla vytvořena v ateliéru a je považována za nejnáročnější exteriérovou dekoraci první republiky. V reálu se nachází nedaleko Karlova náměstí na Novém městě v Praze. (sator)
- Podle představ autora románu Ignáta Herrmana měl titulní roli Martina Žemly hrát Jindřich Plachta. (Mackin)
Reklama