Ten třetí

Je sice hezký, že má film jakousi hloubku, divák se nad ním musí opravdu zamyslet, aby ho jakž takž pochopil (těžko říct, jestli se dá pochopit vše) a že příběh začne dávat smysl až ke konci, ale to mi nevynahradí dvě hodiny nudy, nepříliš zajímavého příběhu i nevýrazných postav. Upřímně mi to dalo celkem práci se donutit film dokoukat a i když konec lehce vylepší celkovej pocit, že to přece jenom mělo aspoň nějakej smysl a myšlenku, tak to stejně nemůže zachránit film jako celek. Pro mě první větší Haggisův přešlap. (17.09.2014)

Škoda té utahanosti a unavenosti děje, který nedokáže celou stopáž diktovat tempo a bavit. Můj zájem tak postupem času solidně upadal. Co hůř, film nedokáže pořádně vytěžit námětové možnosti. Máme tu velký herecký kádr, životní situace, spousta zvučných jmen, ale velmi nekonzistentní příběh s přestřelenou stopáží. Tentokrát zkrátka Paulově práci neříkám pane. V rámci myšlenky s vyprávěním (psaním knihy) z vlastního života a propletení osudu lidí jsem nějak postrádal smysl role Miluše Kunisové a její rozvrácené rodinky a celé to mělo být mnohem provázanější, šokující, překvapující, emotivnější... prostě tak, aby to těch 137 minut sežral s gradací a větší záživností. (20.03.2015)

Tak tohle mi fakt sedlo. Mám rád filmy, které nutí diváka přemýšlet, což v závěru divák musí. Na druhou stranu, jestli jsem to pochopil dobře, tak jsem z té poenty trochu rozpačitej. I když, když se nad tím zpětně zamyslím, dalo se čekat, že to takhle nějak dopadne. To že si režisér s divákem hraje mi vůbec nevadí. V tomhle případě jsem rád loutkou, se kterou si rejža dělá co chce. (24.03.2015)

Nejhorší na sledování filmů je to, když narazíte na film, u kterého si nejste jisti jestli se vám líbil opravdu hodně a nebo jen průměrně a to je právě tenhle případ. Na začátku nás režisér seznámí se všemi postavami a pak je postupem filmu poznáváme a snažíme se přijít na to, proč jsou jejich příběhy tak důležité, že byli vybráni pro tenhle film, ale to nejlepší na celém filmu jsou konce příběhů. Je to opravdu psychicky neuvěřitelně silné, hlavně s Milou Kunis a Jamesem Francem, ale i tak mě to asi neuchvátilo natolik, abych tomu dala čtyři hvězdy. (18.03.2016)

Film, který zklamal. Tento komentář je o filmu, který se tvářil jako velké skvělé drama, dospělá drsná romance, ale ani po půlhodině se nachystal rozjet a samostatné linie se osaměle táhly mnohem déle, než by měly. Jenže to obsazení! Nemohu přece opovrhnout Liamem, kouzelnou Olivií či šarmantním Adrianem (Jamese mám taky rád, ale ten pocit, že je ve filmu omylem, se mě drží)! Jenže, ony páry k sobě sedí asi jako borůvková marmeláda a poctivý česnek od babičky. A chemie mají v sobě přibližně stejně. Nehledě na sympatie k jednotlivým postavám: ve 40 minutě mě ještě zajímaly, v 80 už mi jejich osud byl asi tak jedno, jako jeslti si zuby přijedu krouživými pohyby 125 nebo 126 krát. Pocit prázdných 2 hodin, srovnatelný pouze s pocitem otevření balíčku Lays, mě přivedl na pokraj nudy a zklamání takovým způsobem, že jsem tento komentář sepsal během závěrečných titulků. Na mobilu. A přineslo mi to více zábavy a obohacení, než předchozích 120 minut. (10.03.2015)