Slavnostní zahájení XXX. Letních olympijských her 2012 Londýn

Přestřelený muzikál bez emocí. Baz Luhrmann by možná podobnou látku zvládl lépe. Ale na obranu tvůrců - je pravda, že po třech hodinách strávených v kině s novým Temným rytířem jsem byl poněkud nesoustředěný a neobjektivní (sem tam jsem pokukoval, jestli se někde v rohu stadionu neobjeví chlápek v podivné dýchací masce...). Á propos, angažování Toma Hardyho na slavnostním ceremoniálu by byl skutečný Joke. (28.07.2012)

"Zahajovací ceremoniál v Londýně byl tedy jednou z nepříjemných lekcí vkusu malým národům, jako jsme my, i nabubřelým mocnostem, jako je Čína, která se vzmůže jen na dutou pompéznost. Tuto lekci ale samozřejmě můžeme brát i pozitivně – jako důkaz, že se lze vyhnout tomu, aby něco tak ušlechtile patetického jako olympiáda mohlo mít zábavný a svěží úvod." (K Fila) Myslel jsem si, že ceremoniál by vždycky o duté pompéznosti nabubřelých mocností, ale Británie asi fakt ukázala, že to tak být nemusí. (02.08.2012)

Kdo by to byl řekl, do čiperky anglické královny, že…. :-) Pravdou ovšem je, že seskok padákem patří do základního výcviku nejen u anglického dvora. Otevírací ceremoniál jsem (přiznám se) shlédl pouze a jenom díky osobě D. Boylea a nutno podotknout, že Danny v sobě původní filmařskou profesi (bohudík i bohužel) nezapře resp. nepopře, to včetně reklamy na sebe sama. Střídá povedené momenty (K. Branagh, D. Craig+ anglická královna) s těmi méně povedenými (R. Atkinson) a nechybí (bohužel) ani ty totálně přestřelené, přičemž na pořadu dne je především moderna a tak nějak se zapomíná (až na pár světlých vyjímek) na stařičké tradice. Alespoň, že co se hudebního výběru týče, má Danny (žádná to novinka, vím) vkus, v čele s Chemical Brothers, U2, D. Bowiem… P.s. když jsem viděl tu bezelstnou radost a nadšení v očích jednotlivých členů (sportovců) napříč všemi výpravami, zapomněl jsem (alespoň na kratičký okamžik) na doping, velké peníze, lobby… a připomněl si původní Coubertinovu myšlenku. Tímto považuji 30-té letní olympijské hry za zahájené. Let´s go…. (28.07.2012)

Svižný průřez tím, co všechno nám UK přineslo a čím vším je pro nás důležité a významné. I přes tu šílenou délku jsme dodívali téměř do konce (únava všedního dne bohužel nakonec zvítězila) a moc se líbilo - což je určitě důkaz dobře odvedené práce. Dobře vymyšlené, dobře nacvičené (např. choreografie zdravotních sester a lékařů) a hlavně - důstojné. Při ukázce vystoupení znázorňující zápas života se smrtí nás napadlo, co by asi tak nacvičili účastníci v ČR kdyby byla olympiáda u nás (což naštěstí neprošlo - uf). To by tam na pódium naskákali Kabáti v gumákách nebo ještě něco horšího jako třeba Alkehol a ožralí "rockeři" v roztrhaných džiskách by začali hrát na airguitar. A pro ty "odborníky" z vás, kteří tu hodnotíte 1 nebo 2* a plivete špínu - příště se toho klidně můžete ujmout vy, udělat to podle vašich, zajisté vynikajících, představ, a ukážete tomu břídilovi Boylovi, zač je v Pardubicích perník.:-) (28.07.2012)

Sex pistols, The Prodigy, Arti. Úc Monkeys, Blur a mnoho dalších v nekončícím koncertu. Úžasná část Pandemonium podkreslená epickou 17ti minutovkou od Underworldů s tisícovkou bubeníků. Do toho přes hodinu trvající hudební set při nástupu národů skládající se téměř pouze ze songů The Chemical Brothers, Underworld nebo High Contrast. Danny má prostě koule. Zatímco jiní se vždy drželi v tradičně zajetém rytmu, Danny se nebál a udělal z toho jednu velkou party. (04.08.2012)