Réžia:
Danny BoyleScenár:
Danny BoyleKamera:
Daniel LandinHudba:
Rick SmithÚčinkujú:
Kenneth Branagh, Rowan Atkinson, J. K. Rowling, Daniel Craig, Paul McCartney, královna Alžběta II., princ Philip, vévoda z Edinburghu, Simon Rattle (viac)Recenzie (148)
James Bond jako bodyguard, Rowan Atkinson jako běžec, Voldemort jako monstrózní strašák a Paul McCartney jako frajer večera. Boyleho show prosvištěla opravdu všechno, co vždy elegantní Velká Británie mohla nabídnout a při posledních tónech Hey Jude na mě lidská atmosféra, která pojí kontinenty, dýchla takřka dokonale. ()
Danny Boyle to zvládl výborně! Nádherný pohled dívat se na anglický venkov, jak se pomalu mění v průmyslovou továrnu, a ukované olympijské kruhy se poté ve vzduchu propojí. I ukázka nejrůznějších hudebních stylů měla šmrnc. Všechny celebrity (David Beckham, Královna, Daniel Craig, Rowan Atkinson atd.) tam byly, takže naprostá spokojenost. ()
Kdo by to byl řekl, do čiperky anglické královny, že…. :-) Pravdou ovšem je, že seskok padákem patří do základního výcviku nejen u anglického dvora. Otevírací ceremoniál jsem (přiznám se) shlédl pouze a jenom díky osobě D. Boylea a nutno podotknout, že Danny v sobě původní filmařskou profesi (bohudík i bohužel) nezapře resp. nepopře, to včetně reklamy na sebe sama. Střídá povedené momenty (K. Branagh, D. Craig+ anglická královna) s těmi méně povedenými (R. Atkinson) a nechybí (bohužel) ani ty totálně přestřelené, přičemž na pořadu dne je především moderna a tak nějak se zapomíná (až na pár světlých vyjímek) na stařičké tradice. Alespoň, že co se hudebního výběru týče, má Danny (žádná to novinka, vím) vkus, v čele s Chemical Brothers, U2, D. Bowiem… P.s. když jsem viděl tu bezelstnou radost a nadšení v očích jednotlivých členů (sportovců) napříč všemi výpravami, zapomněl jsem (alespoň na kratičký okamžik) na doping, velké peníze, lobby… a připomněl si původní Coubertinovu myšlenku. Tímto považuji 30-té letní olympijské hry za zahájené. Let´s go…. ()
Novodobé Letné Olympijske hry počas svojej histórie hostili tieto svetové metropoly: Atény 1896, Paríž 1900, St. Louis 1904, Londýn 1908, Štokholm 1912, Antverpy 1920, Paríž 1924, Amsterdam 1928, Los Angeles 1932, Berlín 1936, Londýn 1948, Helsinki 1952, Melbourne 1956, Rím 1960, Tokio 1964, Mexiko 1968, Mníchov 1972, Montreal 1976, Moskva 1980, Los Angeles 1984, Soul 1988, Barcelona 1992, Atlanta 1996, Sydney 2000, Atény 2004, Peking 2008, Londýn 2012. Všetky tieto mestá pripravili pre športovcov a divákov vrelé privítanie. No dovolím si tvrdiť, že takú úvodnú show ako predviedli tohto roku Angličania svet ešte nevidel. V réžii oscarového režiséra Dannyho Boylea vzniklo úchvatné, očarujúce, veľkolepé, do posledného detailu prepracované predstavenie, ktorého súčasťou sa stala aj Jej Veličenstvo, kráľovná Alžbeta II . *** ()
Jeden z najkrajších otváracích ceremoniálov, z najfarebnejších, ozaj im to vtedy vyšlo, posledné roky to proste stojí za to ako oslava športu a v krajinách ako je Británia sa často aj dbá na cez rôznych aktivistov na to, aby sa minimalizovali nejaké problémy. To, že svet má problémy aj inde je smutné a nedá sa to veľmi prehliadať, ale zas pokiaľ to nebolo stratové tak sa dajú niektoré veci odpustiť a hlavne to spája svet, národy, ľudí, čo je dôležité. ()
Galéria (3)
Fotka © British Broadcasting Corporation (BBC)
Zaujímavosti (17)
- Ještě před oficiálním zahájením her došlo k diplomatickému incidentu, když před zahájením fotbalového zápasu žen mezi KLDR a Kolumbií pořadatelé omylem na světelnou tabuli umístili vlajku Jižní Koreje, namísto KLDR. Hráčky KLDR odmítly k utkání nastoupit, svůj názor změnily až po omluvě pořadatelů. (MikeCool)
- Predaj filmov režiséra Dannyho Boyla po jeho otváracom ceremoniáli prudko stúpol. Kultovú snímku Trainspotting (1996) si zadovážilo o vyše 5 800% ľudí viac ako zvyčajne a predaj oscarového filmu Milionár z chatrče (2008) sa zlepšil o 900%. Zvýšený dopyt nastal aj po filmoch Pláž (2000), Sunshine (2007) alebo 127 hodín (2010). (Sufferer)
- Scénu, ve které vystupuje zdravotnický personál s dětmi na nemocničních postelích, hráli skuteční pacienti a skutečný lékařský personál. (FIBO)
Reklama