X-Men: Budúca minulosť

Už si ani nepamätám drahý letný blockbuster, v ktorom by obsah takto víťazil nad formou. Krásna scenáristická prácička, každá postava využitá, vzťahy správne vyhrotené a dotiahnuté do zmysluplného záveru, hlášky v správnych okamihoch. Ale pozor, forma je tiež fajn, Singer is back vo veľkom štýle, Quicksilverovo kuchynské sólo sa zapíše medzi nezabudnuteľné scény svetovej kinematografia. Akurát to finále mohlo byť bombastickejšie a napínavejšie, ale pri opakovaných projekciách to vôbec nevadí. Dojímavo-vtipné finále dokonalé. "Fuck off!" (16.05.2014)

Musím říct, že první hodinu jsem byl úplně v prdeli a vůbec jsem nevěděl, o čem je ve filmu řeč. To až do konce tohoto filmu, abych přesmyčkou z budoucnosti do minulosti se zastávkou v alternativní přítomnosti (o čemž tenhle díl vlastně je), pochopil, že tenhle film zrušil všechno, co X-Meni ve všech předešlých filmech zažili. Takže v tu ránu mrtví z minulých dílů ožili, hajzlové zlidštěli a Bryan Singer vytvořil naprosto nový svět, od kterého se určitě s radostí bude odrážet. Ale na fanoušky tímhle filmem vymyslel docela slušnej mindfuck. (24.05.2015)

No, takže bezprostředně po skončení mám dojem, že bude trvat několik dní, než svoje myšlenky zkoncentruji do jednoho soustředěného proudu vědomí, který bude dávat smysl. Teď mě napadá hlavně následující: Na to, že je to film o tom, jak je důležité, aby se každý choval podle svých vlastních rozhodnutí, všichni vypadají hodně moc jenom jako loutky, které podléhají zlovůli zvenčí (od tvůrců) a nikoliv jako živoucí postavy, které by opravdu prociťovaly všechny ty emocionální a morální situace. Teď se domnívám, že výsledek působí asi "dospělejším" dojmem než První třída, ale zároveň si také myslím, že tomu tak reálně není a že za to nejvíc může "temnější" ladění. U První třídy jsem se několikrát rozplakala, protože určité jednotlivé scény při čistém pohledu obsahovaly prosté a silné sdělení, které má smysl i samo o sobě (většina je myslím spojená s Erikem, některé s Raven). V Budoucí minulosti jsem žádný takový dojem neměla (ale zatím jsem viděla film jen jednou, tak uvidíme, co přinesou opakovaná promítání a detailnější pitvání). Aktuální film mi přijde plytký a prázdný v tom smyslu, že se jenom utápí v sentimentálním poukazování na předchozí díly nebo na budoucnost, a hlavním obsahem je posmrkávání, že když to nevyjde, tak nám všichni umřou a nebude o čem točit další filmy (což divák od začátku ví, že nenastane, takže si nemůže během sledování filmu prožít nic zásadního). Jako další špatnou věc tady vidím to přeplnění postavami, respektive to je vlastní každému X-Men filmu, ale tady se s ním špatně pracuje. V První třídě to bylo taky jako na Václaváku, ale tam sidekickové byli prostě sidekickové a hlavní linie se soustředila na vývoj vztahů Erik x Charles x Raven, od toho nikdo neodváděl pozornost žádným zásadním směrem, hlavní záporák sice přinesl pár podnětů do diskuze, ale jinak se držel zpátky. Tady tomu tak není. Ústřední postava je přirozeně Wolverine, protože on jediný si uvědomuje všechno, co se všechno děje. Ale do toho tvůrci míchají opět spory Erika a Charlese, které tentokrát působí silně kategoricky, protože není čas nic prohlubovat, Raven, která se má jakože emancipovat a ukázat jim všem, zač je toho osel, ale kromě toho, že umí někoho uspat chodidlem, toho vlastně moc nepředvede a stejně ji ke všem rozhodnutím někdo zmanipuluje, Traska, který zajímavým a výrazným hereckým představitelem aspiruje na jednu z hlavních a silných postav místo obligátního plochého záporáka, ale opět kvůli nedostatku času vyšumí do prázdna a nemůže se pořádně rozjet. Uff. Výsledek tedy hodnotím spíš v kategoriích jako "byl tam jeden hezký dlouhovlasý Indián", "byl tam jeden hezký šedovlasý chlapec" a "James McAvoy je vždycky větší fešák s delšími vlasy", místo abych měla dojem, že jsem dozvěděla něco o sobě nebo o lidech nebo že jsem se dívala na příběh se začátkem, prostředkem, koncem a nějakým smyslem. Čímž je pro mě film rozhodně méně kvalitní než První třída. (13.09.2014)

Singer si to v matrixovském Návratu do Budoucí minulosti dělá po svém. Ačkoli je narativně, stylově i významově odlišný od Vaughnovy První třídy, snaží se na ni přesto navázat, a hlavně pak napojit na původní x-menovský svět a vytvořit jeden funkční celek připravený na další pokračování mutantní odysey. Právě tento sjednocující přístup dvou odlišných vývojových větví je asi nejdiskutabilnějším a zároveň nejcharakterističtějším rysem celého díla. Zda pak výše zmíněné znamená klad či zápor, je čistě na subjektivním vnímání, resp. hodnocení každého diváka. (12.06.2015)