X-Men: Budúca minulosť

Komiksová filmová séria "X-Men" je stále lepšia a lepšia. Už od prvej časti, ktorá bola natočená v roku 2000, sledujem osudy zmutovaných hrdinov. Postupne som si hľadal cestu k jednotlivým postavám. Tešil som sa, keď som sa dozvedel niečo nové o ich životoch a minulosti. Držal som im palce v ich spravodlivom boji. Skrátka x-menov som si velice obľúbil. Ich (zatiaľ) posledné dobrodružstvo ma tiež nadchlo. Skvele som sa bavil. Vizuálne, scénaristicky i technicky je to na najvyššej možnej úrovni. Fantastická, akčná sci-fi pecka. "X-Men: Budúca minulosť" ***** (03.09.2015)

Hned první scéna hravě překonává celého Mangoldova (trapného) Wolverina, zbytek Budoucí minulosti pak s přehledem strká do kapsy všechny X-Men snímky, které nerežíroval Bryan Singer. Jak já jsem rád, že se tenhle film povedl! Singer je zpět, Ottman je zpět i s tím úžasným ústředním motivem, poměr akce a dialogů (a humoru) vyvážený na jedničku, přičemž akční scény jsou bombasticky promyšlené a nápadité a dialogy jsou dialogy, ne jen prázdné tlachání. Herecké obsazení bez výhrad, sebemenší role má své místo... Na tohle jsem zkrátka čekal jedenáct let.___P.S. Prodloužená verze z Budoucí minulosti sice nedělá úplně jiný film, ale přibyla v ní řada scén, které by mi odteď v té klasické pokaždé chyběly. Díky za ni. (30.05.2014)

Začátek filmu nabízí intenzivní feeling druhého Terminátora a svým strhujícím tempem dává vzpomenout na jedinečný úvod druhých X-Menů, když se proháněl po Oválné pracovně Nightcrawler. Dokud se buduje zápletka, má Budoucí minulost téměř neuvěřitelný tah. Ale poté se zvolní, aby mohl mladý Xavier bojovat se svou závislostí a film ztratí na tempu i nadhledu. Ne, že by se vyloženě propadl do průměru, ale klesne o pár stupňů a ani vygradované finále o dvou rovinách nedokáže vše úplně zachránit. Rozhodně je to povedený díl, který má minimálně jednu nesmrtelnou scénu (Quicksilverova infiltrace), ale jako celek je o něco horší, než První třída i zmínění druzí X-Meni. Na druhou stranu, po slabých sólovkách Wolverinea a pitomoučkém Posledním vzdoru jde o více než důstojné zakončení "staré éry". A finální znovushledání dojalo a pobavilo. Za to palec nahoru. (22.05.2014)

Parádička. X-Men: Days of Future Past je to nejlepší z toho, co Matthew Vaughn vzkřísil ve First Class a Bryan Singer začal. Když se to vezme kolem a kolem, tenhle film byl trojnásobnou výzvou, protože musel jednak spojit herce z First Class s těmi z původní trilogie a udělat to tak, aby každý dostal svůj prostor což se více méně povedlo (aby každý mutant, kterého známe, dostal patřičný prostor, tak by film musel mít tak 5 hodin, takže proto jsem byl spokojený s tím, co jsem dostal), jednak musel vymazat celý třetí díl a hlavně se musel vypořádat s cestováním v čase a jeho paradoxy. A mě přišlo, že všechny tyto práce Bryan Singer zvládl s naprostým přehledem. Už se těším na Apocalypse. 100 %. (20.12.2014)

Wolverinův Life on Mars. V kontextu série obdivuhodný vypravěčský počin, kterému se částečným přepsáním historie několika fikčních světů daří sesíťovat předchozí Singerovy filmy s První třídou i s Wolverinovými spin-offy (tvůrci dokázali vytvořit film, který paralelně otevírá i zavírá původní trilogii). Jako samostatný film pro nově přistoupivší hodně problematický počin, který se nezdržuje uváděním postav, natož vysvětlováním jejich vztahů a motivací. Přesnější časové lokalizování příběhu a z toho plynoucí intelektuální slast umožňují nápovědy ve formě narážek, které jsou stejně jako ve Star Treku: Do temnoty určeny předně zasvěceným. Ani vyprávění není dynamizováno předně akčními scénami, nýbrž vztahy mezi postavami a jejich (ne)ochotou připojit se k určité skupině (z outsiderů se stávají týmoví hráči a opačně). Vztahy přitom neexistují pouze na horizontální rovině, ale ve dvou různých časových rovinách. V každé z nich přitom platí jiná spojenectví, což nás nutí neustále vyhodnocovat, k čemu všemu mezi minulostí a budoucností došlo a co by se mohlo změnit na základě právě probíhajícího dění. Přehlednosti komunikace mezi minulostí a budoucností napomáhá distribuce informací omezeným počtem významnějších postav, z nichž každá na sebe váže mírně odlišný styl a tón vyprávění (zatímco vedlejší postavy jako Kitty slouží pouze coby jednorozměrné narativní nástroje). Nejvýraznější je tohle mutování u kapitoly patřící Quicksilverovy, ale dobře zřetelná je také různá míra tragičnosti, s jakou situaci nahlíží na jedné straně Wolverine a Beast, na druhé Magneto a Xavier. Sázka na postavy při obdobném množství charakterů vyjevuje svá úskalí, když má dojít na lámání chleba. Neboť na psychologizování nezbývá čas, rozhodující okamžiky jsou zhuštěny do emocionálně vyhrocených proslovů, které bych čekal spíše od Kapitána Ameriky (s kterým Budoucí minulost spojuje sedmdesátkové podezření, že svět ve skutečnosti neřídí ti správní lidé). Akční scény, které ne vždy přispívají k rozvíjení zápletky, pak zase působí nuceně, jako obrazový balast a snaha splnit kvótu spektakulárních scén nezbytných pro to, aby mohl být film označen za blockbuster. K Budoucí minulosti se nebudu vracet se stejnou chutí jako k První třídě, která mne baví bondovskou stylizací a promyšleným představováním nových postav, ale minimálně kvůli pochopení a docenění jejího významu pro ostatní X-Men filmy považuji další zhlédnutí za nezbytné, což je vlastně to nejlepší, co si nějaký komerční film může přát. 80% (22.05.2014)