Frajeri vo Vegas

Tohle je ta správná reklama na kloubní preparáty. Víc od toho nečekat. Parta čtyř dědulů se loučí se svobodou v Las Vegas. Vlastně jen jeden z nich, ten nejvitálnější, který si na stará kolena pořídil téměř o dvě generace mladší snoubenku, kterou si za pár dní hodlá brát. Čtyřem nerozlučným kamarádům se naskytne jedna z mála příležitostí, jak oživit a zavzpomínat na staré dobré časy. Návrat "Brooklynské čtyřky", jak se jejich partě tehdy široko daleko říkávalo, slaví úspěch v Las Vegas, i když se za tu dobu přihlásily nemoci stáří, přibylo množství vrásek a šedivých vlasů, ačkoliv jejich zevnějšek nemusí mít nutně vliv na jejich zdravé užívání a radost ze života v důchodovém věku. Vždyť přece holky od dob jejich mládí tak zkrásněly a Las Vegas je jich plné. Každý z těch čtyř dědulů je charakterově jiný. Billy (Michael Douglas) si neustále hraje na Casanovu. Nechce vypadat staře, absolvoval tedy omlazující procedury, aby si udržel přízeň mladší partnerky, případně proháněl jiné mladší slečny. Paddy (Robert De Niro) je pragmaticky smýšlející a je vůči Billymu tak trochu zahořklý, když se ten neráčil dostavit na pohřeb jeho ženy, o kterou v mládí nepřímo soupeřili. Sam (Kevin Kline) má neodbytný pocit, že jeho letitému manželství chybí jiskra. Proto dostane povolení od své ženy být ve Vegas nevěrný. Archie je usedlý a po prodělané lehké mrtvici se těší z vnoučete, ale i on se alespoň na chvíli touží vymanit ze starostlivé péče svého syna a pořád jen nemyslet na pravidelné užívání léků. Poměrně věrohodně nastíněné charaktery však nijak scénář průběžně nepodpořil. Johnu Turteltaubovi jde režírování takového filmu, i přes jistý rutinní přístup, přece jen mnohem lépe, než akčně-dobrodružné opusy, do kterých se často a rád a bez řemeslného umu pouští. Režisér by formu měl, ale se scénářem, jaký mu byl dodán, mohl rovnou zapomenout na ambiciozně podaný snímek. Dan Fogelman sepsal dost slabý a schematický scénář, rozkouskovaný do více či méně zábavných scének, kterým chybí pořádný tmel. Chybí ostřejší dějová linka. Kdykoliv se upachtěně objeví náznak nějaké drobné či výraznější dějové linky, je okamžitě předvídatelné, jak se bude ubírat a jak následně skončí. Billy dojde k prozření a dá nakonec přednost obstarožní kabaretní zpěvačce před mladou snoubenkou, Sam, i přes naskytnutí příležitosti, zůstane své ženě věrný, spor mezi Billym a Paddym se urovná atd. Možnost odvazu se za film sice několikrát naskytne, ale film ji obejde anebo se dostaví jen vlažný přístup. Více než patrné je to ve vyústění filmu, kdy možnost velkolepě se odvázat na rozlučkové párty se přímo nabízí, ale film jí pohrdne. Možnost na kaskádu gagů, trapasů a blbnutí je tím tedy zamítnuta. Film sám o sobě moc vtipný není. Zasmát se dá jen v malém procentu, a to se nejedná zrovna o nápadité gagy. Odvaz se tedy nedostavil v očekávané míře. Ovšem slečen je přemíra. Žádná sice výrazněji do děje nezasáhne, ale lascivností je film prosáklý. V tomto má film největší přednost. Připočtěte si k té reklamě na pohybové přípravky pro seniory také reklamu na bikiny a bujné dekolty, protože tolik lepých slečen ve filmu se seniory, hned tak neuvidíte. Film už se na nic jiného ani příliš nesoustředil. Za pozornost stojí ještě pěkná kamera a zdařilý dabing. Protivně schematický a rutinní scénář vsunul film do ohrady, ze které nešlo uniknout a vytřískat něco mimořádného. Něco, co by bylo hodné hereckému kalibru Douglas, De Niro, Freeman a Kline. 40% (11.04.2015) (menej) (viac)