Avengers 2: Vek Ultrona

Ó můj bože, dramaturgie tohohle kusu mě zabije. Film je totiž poskládaný technikou, kterou s oblibou hejtuji, a totiž vhozením všech obrazů do mixéru a náhodným poslepováním scének za sebe. Úplně zvysoka kašle na dramatický oblouk, napětí, dávkování nebo stupňování intenzity všeho, jede to prostě na random a nedává to smysl. A taky, a to jsem od sebe nečekala, mi docela hodně vadí, že se všichni čím dál víc chovají jako puberťáci a nikoliv jako dospělí lidé. A nedostatek krvavosti ve světě, kde se trhají končetiny, je taky směšný. Další body, kterým se mi ani nechce věnovat, neboť ten film mi za to nestojí, pěkně popsala kiddo, a dovolím si skončit z kontextu vytrženým citátem Matěje Senfta: "Je však třeba umět rozlišovat mezi realitou, komiksovou realitou a nesmyslem." Ve svém článku popisuje asi ten nejzásadnější průser, a totiž že v tomto filmu se vše řeší silou a nic pomocí intelektu. Sice po večerech doma posiluji a mým snem je mít vyrýsovaná záda jako Hilary Swank na plakátu k Million Dollar Baby, ale schvalovat film, kde ani umělá inteligence nepřemýšlí, tak to tedy ne. (30.08.2015)

Z multikina jsem se vypotácel jako patnáctiletej hubeňour z posilovny po prvním silovým tréninku. Tohle je na mě moc. Neumím si užít tu přeplácanou digismršť, už s jedničkou jsem měl trochu problém. Toto bych nazval silně přeslazeným Superbordelem, snad poprvé v životě jsem si uvědomil, ze dnes jde opravdu natočit už úplně vše, ale právě vědomí tohoto me vyčerpává, nudí a odrazuje. Postavy jsou fajn, herci taktéž, i hlášky sem tam dobré, ale ohromná přehršel té megaakce mi leze krkem, ušima a možná i prdelí. Chybí mi mnohem větší kooperace jednotlivých Avengerů mezi sebou a nějaká scéna ozdobená nápadem, místo toho jsem viděl střih kadence Střihorukého Edwarda a většinou změť bojujících barevných postaviček. Takhle ne. (29.04.2015)

Stejně jako v případě prvního dílu dávám rozpačité tři hvězdičky a případnou další si schovávám pro DVD reprízu. Neznamená to, že by se mi druzí Avengers nelíbili, jen v nich bylo tolik věcí k vytknutí, že si ode mě teď vyšší hodnocení nezaslouží. Zklamalo mě nevyužití Barona Struckera (a to ho hrál Thomas Kretschmann!), otravná potřeba Josse Whedona, aby každou chvíli někdo řekl či udělal něco alespoň trochu vtipného, mdlý Ultron, ze kterého nešel strach (a který samozřejmě také musel říkat věci, které měly být vtipné) a téměř chybějící napětí. Líbily se mi ovšem scény typu zvedání kladiva (opravdu vtipná) a rozhovoru Black Widow a dr. Bannera (dramatická, dojemná, bylo v ní vše), nadchl mě souboj Hulka a Hulkbusteru, na triky od ILM byla radost pohledět (tedy s výjimkou první uspávací scény Hulka a Black Widow, kterou trumfne vlastně jakýkoliv King Kong - i ten nejstarší) a abych nezapomněl, ze všeho nejvíce se povedl Vision. (08.05.2015)

Marvel hraje s diváky hru "najdi deset rozdílů". Když pominu obligátní "větší, delší, dražší, počítačovější", tak je to od jedničky nerozeznatelné. Bolestně chybí charismatický záporák (opět), citelně se nedostává lidského elementu (opět), zcela absentuje jakákoli obava o postavy (opět), všichni se neškodně a více méně vtipně kočkují (opět) a závěrečná hodina se mění v jeden velký nevygradovaný, nepřehledný a zaměnitelný CGI akční bordel (opět), ve kterém akorát kvanta šmejdu z vesmíru nahrazují bezpočetné zástupy robotů. Jednička za osmnáct a dvojka bez dvou za dvacet, kdy každá z nich oplývá shodnými klady a zápory jako ta předchozí a tak předem přesně víte, čeho a v jaké podobě se vám toho dostane. Což ostatně do určité míry platí o všech (kino)marvelovkách. Otázkou je, zda brát tento nastolený "korporátně unifikovaný" přístup jako klad či zápor. (30.04.2015)

Velkolepé, s jasným přesahem, charaktery naplněné až po okraj - a přesto chci víc. Tím spíš, že to s tímhle režisérským dohledem bylo pravděpodobně naposledy. Kdo Jossův nejkomplexnější počin, tedy Buffy the Vampire Slayer, sledoval i jindy než po návratu ze školy ve věku třinácti let, ten ví, že některé vyprávěcí archetypy sypal král geeků z rukávu téměř o dvě dekády dříve. A přestože má tentokrát na příběh o tom, kterak Kráska musela zachraňovat Zvíře (Black Widow a Hulk) i na ten o člověku, který nemá žádné nadpřirozené nebo technikou vyhnané schopnosti a přesto místním bohům zkrátka musí stačit (Hawkeye) jen takhle omezený prostor, nevypráví je o nic hůře. Jen rychleji. V tom také tkví jediný zádrhel vrcholu celé Phase Two. Musí pomrkávat na události všech sólovek i kypřit půdu pro Infinity War, takže se není co divit, že není dost času pro všechny zúčastněné. U Iron Mana, Thora nebo Capa to nevadí, protože i když je zbožňujeme, brzy je uvidíme v samostatných dobrodružstvích a jejich role, okrojené na chybujícího génia, odvážného válečníka a čestného vůdce, bohatě postačí. Větší problém to je u dvojčat se spoustou potenciálu, který ale Ultroniáda - fungující jako jejich origin - nemá žádnou šanci naplnit. Proto nemá cenu si nic nalhávat, ony dvě hodinky dvacet je pro hromadu linek a dvě hromady postav zoufale krátká doba. Jestli je pravda, že původní Whedonův sestřih sahal přes tři hodiny, tak se za prvé vůbec nedivím a za druhé tímto žádám o nějakou soukromou projekci, protože lepší komiksárnu by svět neviděl. Na první zhlédnutí tudíž za 90%. (04.05.2015)