Avengers 2: Vek Ultrona

Moje hodnocení nebude rozhodně směroplatné, jelikož jsem původní komiks nikdy nečetl. Za mě byl pouze Čtyřlístek a Strážci, ale ti hlídali jen pevnou hráz socializmu a největší jejich akcí bylo metání drnů na řece s podobně ideově motivovanými děvčaty. Navíc jsem Avengers 1 dal tři a tento díl byl nesporně hutnější, tak by bylo mírně nablblé, kdybych dal stejné hodnocení nebo horší. Film je ve svém žánru rozhodně zdařilý, jistě nabízí znalcům předlohy zcela přesnou filmovou podobu - to jsem pochopil z chatrných výpovědí nadšenců, kteří to viděli přede mnou. Mně se rovněž líbila okázalost a celkem i dobrá přehlednost všech těch bitek, které snímek provázejí četněji, než reklamy na Nově. Schopnosti hrdinů byly předkládány nenásilně a s humorem a nepřítele si podávali jako tým, což se Jossi Whedonovi rozhodně povedlo. Vlastně bych měl sotva co vytknout. Mě však velmi štval ten ideový podtext, totiž jak američtí superhýros zachraňují nevinné Rusáčky, jak je tahají z těch ušmudlaných děr a za Chachara by i obětovali život. Dokonce i bytostně rozčilení nepřátelští mutanti - sourozenci náhle prozřou a s popěvkem "We're all living in Amerika, Amerika ist wunderbar" se přidávají k "druhé straně". I když, je pravda, že teď, v předzvěstí totální války Ruska vs. svět, může tento příběh vyznít mile a snaživě výchovným dojmem v duchu někdejších mírových sloganů. Ostatně, proč ne. Vždycky to tak bylo. Dále mi vadila hluchá místa, kde se žvanilo a plánovalo. Někde v prostředku filmu jsem měl co dělat, abych neupadl do REM spánku, a to navzdory poměrně skvělému 3D. Naštěstí jinoch vedle mě (už tam seděl, nepřivedl jsem si ho!) baštil svůj popkorn s opravdovým zaujetím, tak mi statečně bránil v usnutí. V tichých pasážích (nebylo jich moc) jsem dokonce zjistil, že mu píská v nose, nebyl tedy problém to dokoukat. Nemluvě o dvou chlapcích nade mnou, kteří v postavách v první půli filmu nadšeně a nahlas rozpoznávali své oblíbené herce. Dalším traumatem, které si z promítání odnáším, byl příšerný dabing. Dabing je sám o sobě zrůdnost, ale zde byl vážně na hovno. Vižna v podání Paula Betanyho namluvil někdo mnohem horší, než je Jiří Kvasnička - a to je, ruku na srdce, co říct. Na druhou stranu, celkem chvalitebný byl výkon dabéra Samuela L. Jacksona. Dokonce jsem zachytil mírné náznaky jisté černošské dikce, což je tedy povedené. Ale zpět k filmu. Co ještě dodat? Ke konci, i když vás čeká velkolepá bitva, možná nejvelkolepější, jakou jste kdy viděli, budete už mírně vysíleni vším děním předtím, až se zaradujete, že jste z toho kina vypadli a doma si pro zachování duševního zdraví pustíte narychlo staženou vidláckou komedii nebo černobílý artový snímek z Turína. Nebo klidně záznam ze sněmovny. Záleží, jak moc si budete chtít vyčistit hlavu sledováním žvanění těch nenažraných filcek, co si myslí, že nám vládnou, že řídí naše osudy, těch samozvaných superhrdinů České republiky. (03.05.2015)

Datadisk prvního dílu, ochuzený o moment překvapení a obohacený o schopnějšího záporáka. Akce míň nabubřelá, lépe zaplouvající do děje, stejně tak jako rozšiřování univerza o nové postavy. Každopádně ta předvídatelnost ubíjí ještě víc, než u zbytku Marvelovek. Jestli v Civil War nedojde k zásadnímu posunu, nemá smysl na to koukat jinak, než v režimu Stand by. (21.08.2015)

Do dnešního dne jako fakt nepochopím, proč většina lidí plive na pokračování prvních Avengers s podtitulem Age of Ultron. Jasně, hlavní důvod bude asi „Očekávání vs Realita“, kdy nám trailery slibovaly temné atmosférické pokračování se strašidelným Ultronem, ale výsledný film byl odlehčenější, stejně jako ostatní Marvel filmy. A ruku na srdce, tohle by nikdo neměl dávat za vinu Wheedonovi, ale najaté partě lidí, kteří připravují trailery pro filmy. Osobně si tedy myslím, že ve filmu není snad jediný moment, kterým by režisér Joss Wheedon nepřekonal svoje předchozí dílo. Jasně, podruhé už nejde zachytit ten efekt, kdy vidíte svoje oblíbené hrdiny poprvé pohromadě, ale o to se Joss Wheedon ani nesnažil. Dal nám příběh, který se více zarývá pod kůži našich hrdinů, kteří řeší svoje osobní problémy. Nemůžu tady nezmínit perfektního hlavního záporáka Ultrona v podání Jamese Spadera, který mě bavil snad víc než Loki. Jeho suchý hlášky padly jak prdel na hrnec. Nejlepší moment: Hulk vs Hulkbuster. Více zde: https://www.youtube.com/watch?v=7ZTu2H2B_cY (06.02.2020)

Sázka na marveláckou jistotu. Charaktery pořád baví, Whedon má hlášek a nápadů na rozdávání a fungují překvapivě i vážnější a emociálnější chvíle. Tohle si prostě jako comicsový fanda nejde neužít. Jen ten Ultron a Spaderův charismatický hlas zůstali krutě nevyužity a při závěrečná rozhodně nebyla tak strhující a vypiplaná, jako řádění na Manhattanu. Navíc byl ten Ultronův plán opravdu dementní. I přesto ale poctivý letní popcorn se vším všudy. (18.05.2015)

Král nesmyslných úmrtí Joss Whedon se tomu sociálnímu internetovému pseudoaktivismu, který má v poslední době v takové oblibě, zjevně věnoval až příliš svědomitě, protože jinak než absolutním nezájmem si tenhle krasopád do řiti vysvětlit neumím. Děj, postavy i dialogy jako by vzešly z pera patnáctileté pisatelky fanfikce, která nevidí za ta nejpitomější klišé a nezmůže se na nic než na trapnou křečovitost, všudypřítomné videoherní triky dělají z nových Avengerů soudobý ekvivalent Mumie se vrací či Krále Škorpiona, cukerínová romance se vynořila bez přehánění z prdele, nepřehledná akce probíhá stylem „zmítejte se jak retardovaní epileptici a my to budem co vteřinu a půl stříhat“ a celý film prostupují zastaralý devadesátkový patos a hlášky. Jako tupá letní zábava ve stylu prvního dílu to nefunguje kvůli neskutečné zahlcenosti postavami, které spíš než jako živé charaktery působí jako panáci odříkávající usilovně vtipné repliky, a veškeré potenciální přesahy zase zabíjí jejich totální obehranost (místo abychom se v osobě Ultrona zabývali otázkou lidskosti a vědomí, jak naznačoval pinochiodní trailer, raději se zaměříme na tisíckrát zpracované „lidstvo lze ochránit pouze jeho zničením“). Ze všeho nejmíň ale pobírám, kam se vytratil Whedonův talent kombinovat vážnost s humorem, který byl pro všechna jeho předchozí díla typický. Ve filmu není jediná scéna nebo motiv, které by nebyly dřív nebo později podkopány strašlivě nevtipným shozením, přestože by si logicky zasloužily brát vážně, k jejich vážnému pojetí se očividně směřuje a rádoby humorné zlehčení neslouží žádnému funkčnímu účelu. Ale co já vím, třeba mi akorát atrofovala schopnost zhroutit se v sedačce a slintat. (05.05.2015)