Avengers 2: Vek Ultrona

OMNOHO lepšie ako preceňovaná, na druhý pokus už vlastne nepozerateľná jednotka. Tu sa z hláškujúcich figúrok stali funkčné postavy (ktoré občas výživne hláškujú) a príbeh je zmysluplný, zaujímavý, gradujúci a s výrazným zloduchom. Akcie je tak akurát a vo všetkých prípadoch s jasným významom a motiváciami, pričom nechýbajú haldy ikonických moneyshotov. Osobné línie vyvážené a presvedčivé. Finále, ktoré sa viac sústreďuje na záchranu civilistov (všetky palce hore!), je brilantne rytmizované, Whedon ma prvýkrát presvedčil, že je okrem písača hlášok aj dobrý režisér. (03.05.2015)

Všechno, co bylo na jedničce tak dobré a udělalo z ní blockbuster roku, se v Age of Ultron někam ztratilo. Postavy působí jako hadroví panáci, které tvůrci nechali dvě hodiny pohupovat ve větru před zeleným plátnem, dialogy už jsou tak nějak vedlejší, přehledná akce taky zrovna není tím, co by divák mohl vyzdvihnout. Dojmu ani nepřidá, že z kapitána a Thora jsou takový dvě usmívající se polobuzny. Spousty logických lapsů asi netřeba rozebírat (ale připouštím, že vysvětlení jsem v té změti mohl přehlédnout). Na druhou stranu potěší, že některé scény jsou tak dokonalé, až vhánějí slzy do očí (ultimátní souboj: Captain America vs. poleno). Age of Ultron nakonec působ spíše jako špatná parodie plná nepovedených fórů. Ale něco přece jen potěšilo – Vision. Teda potěšil možný potenciál postavy, který se snad bude dále rozvíjet. (06.05.2015)

"Díky, chalani. Super debata." - "To teda nebola." Nečudujem sa, že natáčanie dvojky Jossa Whedona zničilo do takej miery, že následne bol z Marvel-univerza odídený. Ten film je akčno-trikové monštrum. Nechcem si ani predstaviť, aké náročné muselo byť dať ho dokopy. Už sa neopakuje úžas z jednotky, kedy sa kultové komiksové postavy historicky prvý raz stretli v jednom filme. Je to klasická dvojka - viac postáv, viac trikov, viac akcie. Umiera sa tu minimálne (ale umiera) a zlosyn je znova o ničom. Ale, skrátka, keď do jednej miestnosti postavíte kapitána, Tonyho Starka a Thora (a do rohu posadíte Čiernu vdovu), je to super. A keď Whedon rozpúta akciu, tiež sa na to vďaka všestrannosti jednotlivých hrdinov dobre pozerá (finále v Sokovii je 25-minútová nepretržitá akčná sekvencia). A hoci to môže pôsobiť ako mierne naťahovaná žuvačka, v skutočnosti tu pozorný divák vidí prvé zásadné prvky univerza, ktoré boli bližšie rozpracované v neskorších sequeloch a spin-offoch (náznaky blížiaceho sa príchodu Thanosa, odlet Hulka do Thor: Ragnarok, kapitán a kladivo, prvý vážnejší názorový/filozofický rozkol medzi kapitánom a Iron Manom vedúci k Občianskej vojne). Mňa to bavilo, ale chápem, že (a prečo) to Jossa zničilo. (15.11.2016)

Marvel hraje s diváky hru "najdi deset rozdílů". Když pominu obligátní "větší, delší, dražší, počítačovější", tak je to od jedničky nerozeznatelné. Bolestně chybí charismatický záporák (opět), citelně se nedostává lidského elementu (opět), zcela absentuje jakákoli obava o postavy (opět), všichni se neškodně a více méně vtipně kočkují (opět) a závěrečná hodina se mění v jeden velký nevygradovaný, nepřehledný a zaměnitelný CGI akční bordel (opět), ve kterém akorát kvanta šmejdu z vesmíru nahrazují bezpočetné zástupy robotů. Jednička za osmnáct a dvojka bez dvou za dvacet, kdy každá z nich oplývá shodnými klady a zápory jako ta předchozí a tak předem přesně víte, čeho a v jaké podobě se vám toho dostane. Což ostatně do určité míry platí o všech (kino)marvelovkách. Otázkou je, zda brát tento nastolený "korporátně unifikovaný" přístup jako klad či zápor. (30.04.2015)

Moje hodnocení nebude rozhodně směroplatné, jelikož jsem původní komiks nikdy nečetl. Za mě byl pouze Čtyřlístek a Strážci, ale ti hlídali jen pevnou hráz socializmu a největší jejich akcí bylo metání drnů na řece s podobně ideově motivovanými děvčaty. Navíc jsem Avengers 1 dal tři a tento díl byl nesporně hutnější, tak by bylo mírně nablblé, kdybych dal stejné hodnocení nebo horší. Film je ve svém žánru rozhodně zdařilý, jistě nabízí znalcům předlohy zcela přesnou filmovou podobu - to jsem pochopil z chatrných výpovědí nadšenců, kteří to viděli přede mnou. Mně se rovněž líbila okázalost a celkem i dobrá přehlednost všech těch bitek, které snímek provázejí četněji, než reklamy na Nově. Schopnosti hrdinů byly předkládány nenásilně a s humorem a nepřítele si podávali jako tým, což se Jossi Whedonovi rozhodně povedlo. Vlastně bych měl sotva co vytknout. Mě však velmi štval ten ideový podtext, totiž jak američtí superhýros zachraňují nevinné Rusáčky, jak je tahají z těch ušmudlaných děr a za Chachara by i obětovali život. Dokonce i bytostně rozčilení nepřátelští mutanti - sourozenci náhle prozřou a s popěvkem "We're all living in Amerika, Amerika ist wunderbar" se přidávají k "druhé straně". I když, je pravda, že teď, v předzvěstí totální války Ruska vs. svět, může tento příběh vyznít mile a snaživě výchovným dojmem v duchu někdejších mírových sloganů. Ostatně, proč ne. Vždycky to tak bylo. Dále mi vadila hluchá místa, kde se žvanilo a plánovalo. Někde v prostředku filmu jsem měl co dělat, abych neupadl do REM spánku, a to navzdory poměrně skvělému 3D. Naštěstí jinoch vedle mě (už tam seděl, nepřivedl jsem si ho!) baštil svůj popkorn s opravdovým zaujetím, tak mi statečně bránil v usnutí. V tichých pasážích (nebylo jich moc) jsem dokonce zjistil, že mu píská v nose, nebyl tedy problém to dokoukat. Nemluvě o dvou chlapcích nade mnou, kteří v postavách v první půli filmu nadšeně a nahlas rozpoznávali své oblíbené herce. Dalším traumatem, které si z promítání odnáším, byl příšerný dabing. Dabing je sám o sobě zrůdnost, ale zde byl vážně na hovno. Vižna v podání Paula Betanyho namluvil někdo mnohem horší, než je Jiří Kvasnička - a to je, ruku na srdce, co říct. Na druhou stranu, celkem chvalitebný byl výkon dabéra Samuela L. Jacksona. Dokonce jsem zachytil mírné náznaky jisté černošské dikce, což je tedy povedené. Ale zpět k filmu. Co ještě dodat? Ke konci, i když vás čeká velkolepá bitva, možná nejvelkolepější, jakou jste kdy viděli, budete už mírně vysíleni vším děním předtím, až se zaradujete, že jste z toho kina vypadli a doma si pro zachování duševního zdraví pustíte narychlo staženou vidláckou komedii nebo černobílý artový snímek z Turína. Nebo klidně záznam ze sněmovny. Záleží, jak moc si budete chtít vyčistit hlavu sledováním žvanění těch nenažraných filcek, co si myslí, že nám vládnou, že řídí naše osudy, těch samozvaných superhrdinů České republiky. (03.05.2015)