Avengers 2: Vek Ultrona

Tak jsem si po shlédnutí tohoto filmu říkal, jestli nejsem blázen, že mi všechny tyhle komiksovky přijdou za poslední roky na jedno brdo a tak jsem se rozhodl po dvojce Avengerů podruhé zkousnout Strážce galaxie. A fakt to v nich bylo. Bylo v nich to, co mi hlavně v tomhle dílu Avengerů strašně chybělo. A to podstatné není nic jiného, než humor, který si první díl ještě jakž takž držel. Přitom postavy by na to měl. Iron Man a Thor jsou jasní dva vrcholní tvořiči hlášek a tady jak kdyby jim někdo utnul hřebínek. Mám pocit, že právě vtipnost a hlášky dělají z komiksáren filmy, které pro diváka vytvoří nevšední zážitek, ke kterému se budou rádi vracet. A já teď už vím, že k tomuhle filmu se určitě vracet nebudu. Nejde totiž jenom o vtipnost, ale i o nepřítele, kterej nejenom, že nemá charisma (což u robotů je standardně těžký mít), ale hlavně z něj člověk nemá žádnej strach, natož pak respekt. Technicky je to sice zvládnuto dobře, včetně akčních scén, které jsou luxusní. Všechno ostatní tady ale nefunguje. Vlastně tenhle díl přesně vystihuje ten typ komiksáren, které bych si přál, aby se už neopakovaly, ale kterých je za poslední roky více, než dost. Pro recyklaci obsahu doufám, že příští díl se bude jmenovat Avengers vs. X-Men, abychom Marvel recyklaci zažili kompletní. (19.10.2015)

Povedené pokračování rozvíjí načrtnutné linie a stíhá varovat před umělou inteligencí. Bohužel trpí dvojkovostí a filmu by bodla půlhodina budování pozadí postav navíc, protože pro samou akci na ně prostě není dostatek času. Ani Ultronova snaha o anihilaci Avengers mi nepřijde dostatečně opodstatněná, ale charizma mu rozhodně neschází. Spader si to užívá. Odbočky ke kamenům nekonečna strhávají pozornost špatným směrem, i když se Whedon snažil vetknout to do příběhu opodstatněně Age of Ultron tím působí jako pouhé předmostí dvojdílné Infinity War, která přijde až za tři roky. Největším tahounem filmu je docela (příjemně) překvapivě Hawkeye Jeryho Rennera v závěsu s antihrdinským Starkem a Bannerem, kteří kazí na co sáhnou. Digitální orgie jsou místy trochu ubíjející, protože se akce snaží věnovat všem postavám. Chemie v kecacích scénách ovšem funguje na výbornou. Jsem docela zvědavý jak pozměněná týmová sestava ovlivní další Marvelovky. Mám radost, že se k něčemu takovému odhodlali. Vize si zaslouží více prostoru. (01.05.2015)

Král nesmyslných úmrtí Joss Whedon se tomu sociálnímu internetovému pseudoaktivismu, který má v poslední době v takové oblibě, zjevně věnoval až příliš svědomitě, protože jinak než absolutním nezájmem si tenhle krasopád do řiti vysvětlit neumím. Děj, postavy i dialogy jako by vzešly z pera patnáctileté pisatelky fanfikce, která nevidí za ta nejpitomější klišé a nezmůže se na nic než na trapnou křečovitost, všudypřítomné videoherní triky dělají z nových Avengerů soudobý ekvivalent Mumie se vrací či Krále Škorpiona, cukerínová romance se vynořila bez přehánění z prdele, nepřehledná akce probíhá stylem „zmítejte se jak retardovaní epileptici a my to budem co vteřinu a půl stříhat“ a celý film prostupují zastaralý devadesátkový patos a hlášky. Jako tupá letní zábava ve stylu prvního dílu to nefunguje kvůli neskutečné zahlcenosti postavami, které spíš než jako živé charaktery působí jako panáci odříkávající usilovně vtipné repliky, a veškeré potenciální přesahy zase zabíjí jejich totální obehranost (místo abychom se v osobě Ultrona zabývali otázkou lidskosti a vědomí, jak naznačoval pinochiodní trailer, raději se zaměříme na tisíckrát zpracované „lidstvo lze ochránit pouze jeho zničením“). Ze všeho nejmíň ale pobírám, kam se vytratil Whedonův talent kombinovat vážnost s humorem, který byl pro všechna jeho předchozí díla typický. Ve filmu není jediná scéna nebo motiv, které by nebyly dřív nebo později podkopány strašlivě nevtipným shozením, přestože by si logicky zasloužily brát vážně, k jejich vážnému pojetí se očividně směřuje a rádoby humorné zlehčení neslouží žádnému funkčnímu účelu. Ale co já vím, třeba mi akorát atrofovala schopnost zhroutit se v sedačce a slintat. (05.05.2015)

Opakující se detail na Starkův obličej ve zbroji Iron Mana, ten odraz interaktivních displejů a blikajících světýlek v jeho duhovce jako by byl symbolem repetitivnosti. Cyklů pevně sevřených v kleštích destrukce, digitálního polétávání a kvanta postav na úkor jejich kvality. Vždyť nějaký náboj měli jen Jarvis jako Dr. Manhattan II. a Jane krotící svého zeleného King Konga.. A co je nejhorší, rádoby arcipadouch Ultron si jen kasavě tahá svoje A.I. triko a skutek utek, nicméně co se týká taktiky, šel na to dobře. Avengers se totiž dříve nebo později rozjebou sami, ale otázkou je, jestli u toho ještě budu.. Now I´m free, there are no Marvel strings on me! (04.05.2015)