Avengers 2: Vek Ultrona

Avengers: Age of Ultron mě tak trochu zklamalo. Hned ze začátku se setkáme s mužem jménem Strucker v podání úžasného Thomase Kretschmana. Jeho charisma i samotná postava by si zasloužily o mnohem více prostoru, než jim Joss Whedon věnoval. Takto si ho užijeme snad ani ne deset minut a zdareec:) Nově se na scéně objevuje sourozenecké duo Scarlet Witch a Quicksilver. Jenže tento Pietro Maximoff a jeho ztvárnění Aaronem Taylorem-Johnsonem nemá ani zdaleka takovou dynamiku a charisma jako Evan Peters. Elizabeth Olsen je coby Scarlet výborná. Obsahově mi však toto pokračování přišlo o dost slabší, než první díl. Jasně, vizuál je vymazlený a CGI a zelené plátno se na nás kření snad z každého záběru a parta Avengerů funguje pořád stejně skvěle. Trochu jsem si ale připadala mimo obraz, když se ukázalo, že Hawkeye má rodinný dům, ženu a děti:) A Tony Stark mi zde přišel jako vyměněný. Říkala jsem si, kam se poděl ten egomaniak s tím svým cynismem, ironickým smyslem pro humor a drsnými hláškami. Jakoby zde trochu zvážněl. Nějak jsem ho nepoznávala:) A scéna, kdy seká dřevo s Kapitánem America, stojí vážně za to:) Tito Avengeři mi přišli jaksi umírněnější. Možná tu jen chyběl perfektní (britský) záporák, jakým je Loki:) (01.08.2016)

Trochu rozpaky u tohoto ... Těšil sem se mega a rozhodně chtěl jít do kina. Při pobytu v Praze jsem na Andělu narazil na krásnou prodavačku vstupenek a ta mi místo hromady sračkoidních materiálů, slev apod., vnutila i vstupenku na "Ultrona", kterej zrovna začínal ... Já jí bohužel nevnutil nic, ale to je život a co se dá dělat ... :)) Myslel sem, že příjde ještě větší řacha, než první Avengeři a co po nich u mě kupodivu vede, tak DVOJKA Captain America (zatímco jednička je pro mne sračka!). No bylo to ok, ale zasmál sem se 2x, Downey si dal pohov, všichni hráli tak, aby odehráli a shrábli (ne)zasloužený maňáče. Jednoznačně se frčelo na úspěchu předešlýho dílu a dalších verzích o jednotlivých marveláckých postavách. No a když se akce a děj přesunuly na Východ a já nevěřícně sledoval zelenou škodovku 120LS, jak se řítí a popojíždí v nějaké Východní začmoudlé zemi, jejíž etnikum je mi u prdele, do propasti ... tak ve mě sakra hrklo. Tady někdo kuresky šetřil na všem a chtěl jen a jen vydělat na ovcích a já nebyl ani tak nasranej na tvůce, že to dost podělali a nesnažili se, ale že ZE MĚ KURVA UDĚLALI TAKY TU BLBOU STÁDOVOU OVCI jako z Vás tady!! Z Tebe!! Tebe, Tebe ty vole, z Toma Hardyho!! Blizzarda! Cervenaka, Verbala !! FUUCK !!! Já nejsem ovce !! To každej ví ... ale po skončení jsem měl pocit, že jí ze mě Joss Whedon na chvíli udělal, vyjebal se mnou a já se stal jedním z vás ... a musím říct, je mi vás líto a vašich tupých životů ještě víc ... Tak třeba příště to zas výjde, ale akce gut a všechno takový nemastný neslaný, ale jo ... ok. Jako ty vaše podělaný životy ... , že ReDAKU?? :-DD (12.06.2015)

Ó můj bože, dramaturgie tohohle kusu mě zabije. Film je totiž poskládaný technikou, kterou s oblibou hejtuji, a totiž vhozením všech obrazů do mixéru a náhodným poslepováním scének za sebe. Úplně zvysoka kašle na dramatický oblouk, napětí, dávkování nebo stupňování intenzity všeho, jede to prostě na random a nedává to smysl. A taky, a to jsem od sebe nečekala, mi docela hodně vadí, že se všichni čím dál víc chovají jako puberťáci a nikoliv jako dospělí lidé. A nedostatek krvavosti ve světě, kde se trhají končetiny, je taky směšný. Další body, kterým se mi ani nechce věnovat, neboť ten film mi za to nestojí, pěkně popsala kiddo, a dovolím si skončit z kontextu vytrženým citátem Matěje Senfta: "Je však třeba umět rozlišovat mezi realitou, komiksovou realitou a nesmyslem." Ve svém článku popisuje asi ten nejzásadnější průser, a totiž že v tomto filmu se vše řeší silou a nic pomocí intelektu. Sice po večerech doma posiluji a mým snem je mít vyrýsovaná záda jako Hilary Swank na plakátu k Million Dollar Baby, ale schvalovat film, kde ani umělá inteligence nepřemýšlí, tak to tedy ne. (30.08.2015)

Když sveřepí zachránci světa a okolních galaxií z nějaké té homixové Ligy vypičenců konečně komerčně narazí na umělou demencí vybaveného, přestrašlivého Transformera s originálním jménem Ultramegagigatron, vygenerují společně jakéhosi spařeného Dekárta, jenž všechny ty tlusté, slaboduché děti a mnohé blahoslavené dospělé v sále vykrmí kalorickou porcí šestákové assbookové filosofie, nu a poté, co si všichni včetně Assgardské mykologie pateticky vyřeší svá traumata a rodinné záležitosti, semelou se vzájemně ve spektakulárním digitálním robobordelu, který kompletně rozmrdá nějaké fiktivní Bulharsko. Na něco, co se tu nekompromisně drápe na přední příčky žebříčků oblíbenosti, mi výše uvedená, naprosto přesná rešerše scénáře přijde natolik artově sofistikovaná, intelektuálně komplikovaná a filosoficky hluboká, že se bojím chodit do kina, protože ta jsou evidentně plná vypláchlých mutantů, srkajících a žvýkajících stejně závadné marginální nepoživatiny, sekundárně produkované investory těchto veleděl. (02.06.2015)