Avengers 2: Vek Ultrona

Sázka na marveláckou jistotu. Charaktery pořád baví, Whedon má hlášek a nápadů na rozdávání a fungují překvapivě i vážnější a emociálnější chvíle. Tohle si prostě jako comicsový fanda nejde neužít. Jen ten Ultron a Spaderův charismatický hlas zůstali krutě nevyužity a při závěrečná rozhodně nebyla tak strhující a vypiplaná, jako řádění na Manhattanu. Navíc byl ten Ultronův plán opravdu dementní. I přesto ale poctivý letní popcorn se vším všudy. (18.05.2015)

Zlovolný Ultron sice povstal, ale čí zásluhou, že ... takhle zbytečně si to komplikovat. Sem tam jsem cítila v tom akčním boji proti nepříteli až příliš velký zmatek a při občasném vtipkování mezi účastníky jsem zaznamenala i hluché místo, které ale naštěstí nemělo rozměr mezigalaktické vzdálenosti a zavčasu ji vystřídala další mega bitva dobra se zlem. (19.02.2018)

Zřejmě největší událost roku konečně nadešla a mnou velice očekávaní Avengers se musejí opět sjednotit a vypořádat se tentokrát s hrozbou, kterou stvořili oni sami. S každým dalším marvelovským filmem nabývám pocitu, že i tentokrát se podařilo natočit něco, co jsme na plátně ještě neviděli a stejně to cítím i tentokrát. Joss Whedon opravdu nelhal a více než kdy jindy si dal záležet na postavách, na jejich osobnosti, měnícím se přístupu k řešení problémů a vztahy mezi samotnými Avengery. Stále se jedná o něco větší sequel, který se alespoň navenek tváří velkolepěji, což do jisté míry samozřejmě je, jelikož počet postav nabobtnal až do téměř horentních výšin na hranici snesitelnosti, ovšem stále oceňuji, že se příběhy jednotlivých postav povedlo skloubit do jednoho celistvého příběhu, který i jakžtakž dává smysl. Filmu spíše škodí onen fakt, že se zřejmě rázně škrtalo a zkracovalo. Žánrově bych si troufl zařadit nový kousek k thrilleru, jelikož, i když se stále jedná o ten "rodinný Marvel", více než kdy jindy však bazíruje na občasných noir vložkách, dokonce s několika hororovými lekačkami. Režisér se musel opravdu vypořádat s velikým problémem. Je vidět, že jak tvůrci chtějí dále a dále rozšiřovat univerzum, najdou se pasáže, které působí dojmem tak trošku navíc (Ullysses Claw), rozhodně zas nechci říci, že nepasují do příběhu, protože své důležité místo mají, ale zkrátka působí dojmem poměrné přeplácanosti a snadno se lze ztratit. Na toto konto byl například upozaděn Baron von Strucker, na kterého jsem se hodně těšil. Ovšem, můžu být spokojen, jelikož z mnoha nových postav mě absolutně pohltili Scarlet Witch (které se ale nesmí říct Scarlet Witch; fenomenální Elizabeth Olsen) a Vision, který mi přijde dokonalý jako po vizuální stránce, tak té charakterové. Troufám si tvrdit, že na dvojku bylo použito doposud nejvíc digitálních efektů, a to prosím bez jediné chybičky či do očí bijící divné trikové scény, což dělá dojem i přes fakt, že ke konci už zkrátka nestíháte. Ultron má fantastický hlas (což bylo jasné dávno, protože prostě James Spader), ale nemohl jsem zbavit dojmu, že působí až moc lidsky (co se týče pohybu hlavy, mimiky i řeči těla), což mi podobnému druhu robota příliš nesedělo, ovšem jsem za tuto volbu obecně velice rád a pochyby o něm beru jako nafouklou bublinu (od toho je tu pořád Mandarin). MCU je nyní rozšířeno o velice výživný kousek a bude ještě zajímavé, kde vlastně Marvel plánuje skončit. Viděno v kině 3x. PS : Scéna s kladivem je über the top, ale bohužel musím souhlasit s redakcí moviezone, že je tak nějak jediná, kterou si chci opakovat ještě mockrát...90%...[29.4.2015_ČSFD projekce_Cinestar Černý most] (29.04.2015)

Král nesmyslných úmrtí Joss Whedon se tomu sociálnímu internetovému pseudoaktivismu, který má v poslední době v takové oblibě, zjevně věnoval až příliš svědomitě, protože jinak než absolutním nezájmem si tenhle krasopád do řiti vysvětlit neumím. Děj, postavy i dialogy jako by vzešly z pera patnáctileté pisatelky fanfikce, která nevidí za ta nejpitomější klišé a nezmůže se na nic než na trapnou křečovitost, všudypřítomné videoherní triky dělají z nových Avengerů soudobý ekvivalent Mumie se vrací či Krále Škorpiona, cukerínová romance se vynořila bez přehánění z prdele, nepřehledná akce probíhá stylem „zmítejte se jak retardovaní epileptici a my to budem co vteřinu a půl stříhat“ a celý film prostupují zastaralý devadesátkový patos a hlášky. Jako tupá letní zábava ve stylu prvního dílu to nefunguje kvůli neskutečné zahlcenosti postavami, které spíš než jako živé charaktery působí jako panáci odříkávající usilovně vtipné repliky, a veškeré potenciální přesahy zase zabíjí jejich totální obehranost (místo abychom se v osobě Ultrona zabývali otázkou lidskosti a vědomí, jak naznačoval pinochiodní trailer, raději se zaměříme na tisíckrát zpracované „lidstvo lze ochránit pouze jeho zničením“). Ze všeho nejmíň ale pobírám, kam se vytratil Whedonův talent kombinovat vážnost s humorem, který byl pro všechna jeho předchozí díla typický. Ve filmu není jediná scéna nebo motiv, které by nebyly dřív nebo později podkopány strašlivě nevtipným shozením, přestože by si logicky zasloužily brát vážně, k jejich vážnému pojetí se očividně směřuje a rádoby humorné zlehčení neslouží žádnému funkčnímu účelu. Ale co já vím, třeba mi akorát atrofovala schopnost zhroutit se v sedačce a slintat. (05.05.2015)

Jsem starý a konzervativní člověk, který už nestačí tempu hypnagogických seancí Michaela Baye a čím dál tím víc si libuje v prkenných charakterech, které neustále potřebují mandlovat vlastní ego. Tomu se umím zasmát a zapomenout i na naprosto tragické milostné vrkání zelenáče a rusandy, které bych bez váhání označil za jeden z největších režijních failů v dějinách marvelovek. Avengers opět nic nikam neposouvají, opět pracují se stejným (a ne úplně svěžím) modelem akce a opět v nich nevidím žádnou závratnou gradaci. Baví mě třeba proto, že poprvé v dějinách marvelovek jsem se bál o život jedné z figur a také proto, že jde o první sólovku Hawkeye, který mě takto bez varování sejmul ze zálohy. Dostal jsem zkrátka to, na co jsem šel. Pomalou, lehce koženou a konzervativní kostýmovou akci, která začíná být ve svém velikášství vlastně zvláštně komorní, protože jde v zásadě o dostaveníčko party přátel, kteří touží po odpočinku. (30.04.2015)