Avengers 2: Vek Ultrona

Zlovolný Ultron sice povstal, ale čí zásluhou, že ... takhle zbytečně si to komplikovat. Sem tam jsem cítila v tom akčním boji proti nepříteli až příliš velký zmatek a při občasném vtipkování mezi účastníky jsem zaznamenala i hluché místo, které ale naštěstí nemělo rozměr mezigalaktické vzdálenosti a zavčasu ji vystřídala další mega bitva dobra se zlem. (19.02.2018)

Stejně jako v případě prvního dílu dávám rozpačité tři hvězdičky a případnou další si schovávám pro DVD reprízu. Neznamená to, že by se mi druzí Avengers nelíbili, jen v nich bylo tolik věcí k vytknutí, že si ode mě teď vyšší hodnocení nezaslouží. Zklamalo mě nevyužití Barona Struckera (a to ho hrál Thomas Kretschmann!), otravná potřeba Josse Whedona, aby každou chvíli někdo řekl či udělal něco alespoň trochu vtipného, mdlý Ultron, ze kterého nešel strach (a který samozřejmě také musel říkat věci, které měly být vtipné) a téměř chybějící napětí. Líbily se mi ovšem scény typu zvedání kladiva (opravdu vtipná) a rozhovoru Black Widow a dr. Bannera (dramatická, dojemná, bylo v ní vše), nadchl mě souboj Hulka a Hulkbusteru, na triky od ILM byla radost pohledět (tedy s výjimkou první uspávací scény Hulka a Black Widow, kterou trumfne vlastně jakýkoliv King Kong - i ten nejstarší) a abych nezapomněl, ze všeho nejvíce se povedl Vision. (08.05.2015)

Moje hodnocení nebude rozhodně směroplatné, jelikož jsem původní komiks nikdy nečetl. Za mě byl pouze Čtyřlístek a Strážci, ale ti hlídali jen pevnou hráz socializmu a největší jejich akcí bylo metání drnů na řece s podobně ideově motivovanými děvčaty. Navíc jsem Avengers 1 dal tři a tento díl byl nesporně hutnější, tak by bylo mírně nablblé, kdybych dal stejné hodnocení nebo horší. Film je ve svém žánru rozhodně zdařilý, jistě nabízí znalcům předlohy zcela přesnou filmovou podobu - to jsem pochopil z chatrných výpovědí nadšenců, kteří to viděli přede mnou. Mně se rovněž líbila okázalost a celkem i dobrá přehlednost všech těch bitek, které snímek provázejí četněji, než reklamy na Nově. Schopnosti hrdinů byly předkládány nenásilně a s humorem a nepřítele si podávali jako tým, což se Jossi Whedonovi rozhodně povedlo. Vlastně bych měl sotva co vytknout. Mě však velmi štval ten ideový podtext, totiž jak američtí superhýros zachraňují nevinné Rusáčky, jak je tahají z těch ušmudlaných děr a za Chachara by i obětovali život. Dokonce i bytostně rozčilení nepřátelští mutanti - sourozenci náhle prozřou a s popěvkem "We're all living in Amerika, Amerika ist wunderbar" se přidávají k "druhé straně". I když, je pravda, že teď, v předzvěstí totální války Ruska vs. svět, může tento příběh vyznít mile a snaživě výchovným dojmem v duchu někdejších mírových sloganů. Ostatně, proč ne. Vždycky to tak bylo. Dále mi vadila hluchá místa, kde se žvanilo a plánovalo. Někde v prostředku filmu jsem měl co dělat, abych neupadl do REM spánku, a to navzdory poměrně skvělému 3D. Naštěstí jinoch vedle mě (už tam seděl, nepřivedl jsem si ho!) baštil svůj popkorn s opravdovým zaujetím, tak mi statečně bránil v usnutí. V tichých pasážích (nebylo jich moc) jsem dokonce zjistil, že mu píská v nose, nebyl tedy problém to dokoukat. Nemluvě o dvou chlapcích nade mnou, kteří v postavách v první půli filmu nadšeně a nahlas rozpoznávali své oblíbené herce. Dalším traumatem, které si z promítání odnáším, byl příšerný dabing. Dabing je sám o sobě zrůdnost, ale zde byl vážně na hovno. Vižna v podání Paula Betanyho namluvil někdo mnohem horší, než je Jiří Kvasnička - a to je, ruku na srdce, co říct. Na druhou stranu, celkem chvalitebný byl výkon dabéra Samuela L. Jacksona. Dokonce jsem zachytil mírné náznaky jisté černošské dikce, což je tedy povedené. Ale zpět k filmu. Co ještě dodat? Ke konci, i když vás čeká velkolepá bitva, možná nejvelkolepější, jakou jste kdy viděli, budete už mírně vysíleni vším děním předtím, až se zaradujete, že jste z toho kina vypadli a doma si pro zachování duševního zdraví pustíte narychlo staženou vidláckou komedii nebo černobílý artový snímek z Turína. Nebo klidně záznam ze sněmovny. Záleží, jak moc si budete chtít vyčistit hlavu sledováním žvanění těch nenažraných filcek, co si myslí, že nám vládnou, že řídí naše osudy, těch samozvaných superhrdinů České republiky. (03.05.2015)

Král nesmyslných úmrtí Joss Whedon se tomu sociálnímu internetovému pseudoaktivismu, který má v poslední době v takové oblibě, zjevně věnoval až příliš svědomitě, protože jinak než absolutním nezájmem si tenhle krasopád do řiti vysvětlit neumím. Děj, postavy i dialogy jako by vzešly z pera patnáctileté pisatelky fanfikce, která nevidí za ta nejpitomější klišé a nezmůže se na nic než na trapnou křečovitost, všudypřítomné videoherní triky dělají z nových Avengerů soudobý ekvivalent Mumie se vrací či Krále Škorpiona, cukerínová romance se vynořila bez přehánění z prdele, nepřehledná akce probíhá stylem „zmítejte se jak retardovaní epileptici a my to budem co vteřinu a půl stříhat“ a celý film prostupují zastaralý devadesátkový patos a hlášky. Jako tupá letní zábava ve stylu prvního dílu to nefunguje kvůli neskutečné zahlcenosti postavami, které spíš než jako živé charaktery působí jako panáci odříkávající usilovně vtipné repliky, a veškeré potenciální přesahy zase zabíjí jejich totální obehranost (místo abychom se v osobě Ultrona zabývali otázkou lidskosti a vědomí, jak naznačoval pinochiodní trailer, raději se zaměříme na tisíckrát zpracované „lidstvo lze ochránit pouze jeho zničením“). Ze všeho nejmíň ale pobírám, kam se vytratil Whedonův talent kombinovat vážnost s humorem, který byl pro všechna jeho předchozí díla typický. Ve filmu není jediná scéna nebo motiv, které by nebyly dřív nebo později podkopány strašlivě nevtipným shozením, přestože by si logicky zasloužily brát vážně, k jejich vážnému pojetí se očividně směřuje a rádoby humorné zlehčení neslouží žádnému funkčnímu účelu. Ale co já vím, třeba mi akorát atrofovala schopnost zhroutit se v sedačce a slintat. (05.05.2015)

Zklamání se nedostavilo. Po nějaké době strávené na CSFD jsem si již vypěstoval značnou imunitu na některé negativistické komentáře. Jasně, každý v tom vidí něco jiného. Mně se to třeba líbilo. Konverzace mezi postavami je zábavnější než v jedničce a hlášek je tu požehnaně. Dát slušné fóry do souboje Hulk vs. Hulkbuster je opravdu umění. Rozebírání života Hawkeye, který neměl vlastní film bylo vcelku fajn, ale u Black Widow mě nijak zvlášť nezaujalo. Ať už prostředím nebo myšlenkou. Maximofovi (Quicksilver, Scarlet Witch) a Vision potěšili. Ze začátku byla až trochu moc akční kamera v lese, kde měl člověk trochu problém s přehledností, ale po dvou minutách to člověk vstřebal. Celkově to mělo grády a vůbec jsem se nenudil. Skvělé dávkovaní napětí, akce a humoru. Ultron nebyl zrovna nejlepší z možných kandidátů na záporáka, ale aspekt filosoficky pomateného robota z něj nakonec udělal slušného magora, který by si možná rozuměl s Lokim, kdyby je spolu zavřeli někam na ostrov (znalci Arrow pochopí). Roboti byly sice slabší, ale rozhodně ne nejslabší protivníci v historii Marvelu, jak jsem tu někde četl. Chitauriové z jedničky byli na podobné úrovni. Za sebe doporučuji titulky. Dabing by některé hříčky pokazil. Vypadá to, že jsme naštvali Thanose. Jen tak dál a vzhůru na Ant-Mana. (04.05.2015)