Avengers 2: Vek Ultrona

Když sveřepí zachránci světa a okolních galaxií z nějaké té homixové Ligy vypičenců konečně komerčně narazí na umělou demencí vybaveného, přestrašlivého Transformera s originálním jménem Ultramegagigatron, vygenerují společně jakéhosi spařeného Dekárta, jenž všechny ty tlusté, slaboduché děti a mnohé blahoslavené dospělé v sále vykrmí kalorickou porcí šestákové assbookové filosofie, nu a poté, co si všichni včetně Assgardské mykologie pateticky vyřeší svá traumata a rodinné záležitosti, semelou se vzájemně ve spektakulárním digitálním robobordelu, který kompletně rozmrdá nějaké fiktivní Bulharsko. Na něco, co se tu nekompromisně drápe na přední příčky žebříčků oblíbenosti, mi výše uvedená, naprosto přesná rešerše scénáře přijde natolik artově sofistikovaná, intelektuálně komplikovaná a filosoficky hluboká, že se bojím chodit do kina, protože ta jsou evidentně plná vypláchlých mutantů, srkajících a žvýkajících stejně závadné marginální nepoživatiny, sekundárně produkované investory těchto veleděl. (02.06.2015)

Po pravdě se mi původně do komentáře k tomuhle filmu nějak moc ani nechtělo, ale když to zrecenzoval i kverulant Lacike, tak nemůžu odolat. Sranda je, že tomu totiž oba udělíme stejné hodnocení, ale pro každého z nás to bude mít jinou váhu zatím co pan dvojhvězdička a fanda hrdinů ve slipech je zcela nepokrytě zklamán, tak Wacoslav1 jakož to antifanoušek Marvela a komiksovek jako takových je celkem spokojen. Tohle jsou vlastně takový komiksový Expendables. Jednička mě moc nezaujala, většina těch hrdinů je mi ukradených i tady, ale akce měla něco do sebe, byla dostatečně bombastická, přehnaná a megalomanská. Na obsah seru, kvůli němu se na to nedívám. Hlavně když se furt něco děje. Víc ani nečekám.50% (22.09.2015)

Ó můj bože, dramaturgie tohohle kusu mě zabije. Film je totiž poskládaný technikou, kterou s oblibou hejtuji, a totiž vhozením všech obrazů do mixéru a náhodným poslepováním scének za sebe. Úplně zvysoka kašle na dramatický oblouk, napětí, dávkování nebo stupňování intenzity všeho, jede to prostě na random a nedává to smysl. A taky, a to jsem od sebe nečekala, mi docela hodně vadí, že se všichni čím dál víc chovají jako puberťáci a nikoliv jako dospělí lidé. A nedostatek krvavosti ve světě, kde se trhají končetiny, je taky směšný. Další body, kterým se mi ani nechce věnovat, neboť ten film mi za to nestojí, pěkně popsala kiddo, a dovolím si skončit z kontextu vytrženým citátem Matěje Senfta: "Je však třeba umět rozlišovat mezi realitou, komiksovou realitou a nesmyslem." Ve svém článku popisuje asi ten nejzásadnější průser, a totiž že v tomto filmu se vše řeší silou a nic pomocí intelektu. Sice po večerech doma posiluji a mým snem je mít vyrýsovaná záda jako Hilary Swank na plakátu k Million Dollar Baby, ale schvalovat film, kde ani umělá inteligence nepřemýšlí, tak to tedy ne. (30.08.2015)

Velkolepé, s jasným přesahem, charaktery naplněné až po okraj - a přesto chci víc. Tím spíš, že to s tímhle režisérským dohledem bylo pravděpodobně naposledy. Kdo Jossův nejkomplexnější počin, tedy Buffy the Vampire Slayer, sledoval i jindy než po návratu ze školy ve věku třinácti let, ten ví, že některé vyprávěcí archetypy sypal král geeků z rukávu téměř o dvě dekády dříve. A přestože má tentokrát na příběh o tom, kterak Kráska musela zachraňovat Zvíře (Black Widow a Hulk) i na ten o člověku, který nemá žádné nadpřirozené nebo technikou vyhnané schopnosti a přesto místním bohům zkrátka musí stačit (Hawkeye) jen takhle omezený prostor, nevypráví je o nic hůře. Jen rychleji. V tom také tkví jediný zádrhel vrcholu celé Phase Two. Musí pomrkávat na události všech sólovek i kypřit půdu pro Infinity War, takže se není co divit, že není dost času pro všechny zúčastněné. U Iron Mana, Thora nebo Capa to nevadí, protože i když je zbožňujeme, brzy je uvidíme v samostatných dobrodružstvích a jejich role, okrojené na chybujícího génia, odvážného válečníka a čestného vůdce, bohatě postačí. Větší problém to je u dvojčat se spoustou potenciálu, který ale Ultroniáda - fungující jako jejich origin - nemá žádnou šanci naplnit. Proto nemá cenu si nic nalhávat, ony dvě hodinky dvacet je pro hromadu linek a dvě hromady postav zoufale krátká doba. Jestli je pravda, že původní Whedonův sestřih sahal přes tři hodiny, tak se za prvé vůbec nedivím a za druhé tímto žádám o nějakou soukromou projekci, protože lepší komiksárnu by svět neviděl. Na první zhlédnutí tudíž za 90%. (04.05.2015)

Avengers: Age of Ultron mě tak trochu zklamalo. Hned ze začátku se setkáme s mužem jménem Strucker v podání úžasného Thomase Kretschmana. Jeho charisma i samotná postava by si zasloužily o mnohem více prostoru, než jim Joss Whedon věnoval. Takto si ho užijeme snad ani ne deset minut a zdareec:) Nově se na scéně objevuje sourozenecké duo Scarlet Witch a Quicksilver. Jenže tento Pietro Maximoff a jeho ztvárnění Aaronem Taylorem-Johnsonem nemá ani zdaleka takovou dynamiku a charisma jako Evan Peters. Elizabeth Olsen je coby Scarlet výborná. Obsahově mi však toto pokračování přišlo o dost slabší, než první díl. Jasně, vizuál je vymazlený a CGI a zelené plátno se na nás kření snad z každého záběru a parta Avengerů funguje pořád stejně skvěle. Trochu jsem si ale připadala mimo obraz, když se ukázalo, že Hawkeye má rodinný dům, ženu a děti:) A Tony Stark mi zde přišel jako vyměněný. Říkala jsem si, kam se poděl ten egomaniak s tím svým cynismem, ironickým smyslem pro humor a drsnými hláškami. Jakoby zde trochu zvážněl. Nějak jsem ho nepoznávala:) A scéna, kdy seká dřevo s Kapitánem America, stojí vážně za to:) Tito Avengeři mi přišli jaksi umírněnější. Možná tu jen chyběl perfektní (britský) záporák, jakým je Loki:) (01.08.2016)