Avengers 2: Vek Ultrona

Král nesmyslných úmrtí Joss Whedon se tomu sociálnímu internetovému pseudoaktivismu, který má v poslední době v takové oblibě, zjevně věnoval až příliš svědomitě, protože jinak než absolutním nezájmem si tenhle krasopád do řiti vysvětlit neumím. Děj, postavy i dialogy jako by vzešly z pera patnáctileté pisatelky fanfikce, která nevidí za ta nejpitomější klišé a nezmůže se na nic než na trapnou křečovitost, všudypřítomné videoherní triky dělají z nových Avengerů soudobý ekvivalent Mumie se vrací či Krále Škorpiona, cukerínová romance se vynořila bez přehánění z prdele, nepřehledná akce probíhá stylem „zmítejte se jak retardovaní epileptici a my to budem co vteřinu a půl stříhat“ a celý film prostupují zastaralý devadesátkový patos a hlášky. Jako tupá letní zábava ve stylu prvního dílu to nefunguje kvůli neskutečné zahlcenosti postavami, které spíš než jako živé charaktery působí jako panáci odříkávající usilovně vtipné repliky, a veškeré potenciální přesahy zase zabíjí jejich totální obehranost (místo abychom se v osobě Ultrona zabývali otázkou lidskosti a vědomí, jak naznačoval pinochiodní trailer, raději se zaměříme na tisíckrát zpracované „lidstvo lze ochránit pouze jeho zničením“). Ze všeho nejmíň ale pobírám, kam se vytratil Whedonův talent kombinovat vážnost s humorem, který byl pro všechna jeho předchozí díla typický. Ve filmu není jediná scéna nebo motiv, které by nebyly dřív nebo později podkopány strašlivě nevtipným shozením, přestože by si logicky zasloužily brát vážně, k jejich vážnému pojetí se očividně směřuje a rádoby humorné zlehčení neslouží žádnému funkčnímu účelu. Ale co já vím, třeba mi akorát atrofovala schopnost zhroutit se v sedačce a slintat. (05.05.2015)

"Díky, chalani. Super debata." - "To teda nebola." Nečudujem sa, že natáčanie dvojky Jossa Whedona zničilo do takej miery, že následne bol z Marvel-univerza odídený. Ten film je akčno-trikové monštrum. Nechcem si ani predstaviť, aké náročné muselo byť dať ho dokopy. Už sa neopakuje úžas z jednotky, kedy sa kultové komiksové postavy historicky prvý raz stretli v jednom filme. Je to klasická dvojka - viac postáv, viac trikov, viac akcie. Umiera sa tu minimálne (ale umiera) a zlosyn je znova o ničom. Ale, skrátka, keď do jednej miestnosti postavíte kapitána, Tonyho Starka a Thora (a do rohu posadíte Čiernu vdovu), je to super. A keď Whedon rozpúta akciu, tiež sa na to vďaka všestrannosti jednotlivých hrdinov dobre pozerá (finále v Sokovii je 25-minútová nepretržitá akčná sekvencia). A hoci to môže pôsobiť ako mierne naťahovaná žuvačka, v skutočnosti tu pozorný divák vidí prvé zásadné prvky univerza, ktoré boli bližšie rozpracované v neskorších sequeloch a spin-offoch (náznaky blížiaceho sa príchodu Thanosa, odlet Hulka do Thor: Ragnarok, kapitán a kladivo, prvý vážnejší názorový/filozofický rozkol medzi kapitánom a Iron Manom vedúci k Občianskej vojne). Mňa to bavilo, ale chápem, že (a prečo) to Jossa zničilo. (15.11.2016)

První dojem po shlédnutí druhých Avengers je takový, že to není lepší než jednička. Místy je to příliš uspěchané a jindy naopak roztahané. Počínaje bitkou Hulk vs. Hulkbuster se ale na plno rozpoutávají bombastické orgie, kde naplno začíná fungovat jak brilantní chemie mezi postavami (a s tím související humor), tak parádní technická stránka a to nejenom, pokud jde o triky, ale především práce s kamerou a střihem je precizní... Poslední cca hodinu jsem prakticky nedýchal. Takže ano. Za mě rozhodně palec nahoru a v kině ještě minimálně jednou... (30.04.2015)

Ó můj bože, dramaturgie tohohle kusu mě zabije. Film je totiž poskládaný technikou, kterou s oblibou hejtuji, a totiž vhozením všech obrazů do mixéru a náhodným poslepováním scének za sebe. Úplně zvysoka kašle na dramatický oblouk, napětí, dávkování nebo stupňování intenzity všeho, jede to prostě na random a nedává to smysl. A taky, a to jsem od sebe nečekala, mi docela hodně vadí, že se všichni čím dál víc chovají jako puberťáci a nikoliv jako dospělí lidé. A nedostatek krvavosti ve světě, kde se trhají končetiny, je taky směšný. Další body, kterým se mi ani nechce věnovat, neboť ten film mi za to nestojí, pěkně popsala kiddo, a dovolím si skončit z kontextu vytrženým citátem Matěje Senfta: "Je však třeba umět rozlišovat mezi realitou, komiksovou realitou a nesmyslem." Ve svém článku popisuje asi ten nejzásadnější průser, a totiž že v tomto filmu se vše řeší silou a nic pomocí intelektu. Sice po večerech doma posiluji a mým snem je mít vyrýsovaná záda jako Hilary Swank na plakátu k Million Dollar Baby, ale schvalovat film, kde ani umělá inteligence nepřemýšlí, tak to tedy ne. (30.08.2015)