Útok na Biely dom

Útok na Bílý dům považuji za o třídu lepší než jeho Pád. Zejména proto, že americké zbrojaře považuji za větší světové nebezpečí než celou Severní Koreu, ale hlavně tentokrát se to nebere příliiš vážně, hláškují tady snad i prezidentovy tenisky a v této atmosféře je velmi snadné přehlédnout nějaký ten logický nesmysl. Je to zkrátka zábavná ptakovina velmi vysokého levelu, která naprosto splňuje mé požadavky na odpočinkovou zábavu. (27.10.2013)

Šel jsem do kina s tím, že to bude alespoň akční podívaná, když už to bude bez scénáře a že tento film si nemůžu pustit doma. Říkal jsem si bude to hrozná nuda, protože akce točící se kolem Bílého domu jsou značně omezeny pouze na toto místo. Co jsem nevěděl a záhy po 15-20 minutách je to, že se šeredně pletu. Emmerich natočil film z dob minulých nápadně se podobající Smrtonosné pasti se vším co k tomu patří, humor, akce, záporáci jak se patří atd. Opravdu jsem nečekal, že budu odcházet z kina a budu se smát stále nad některýma scénkama. Samozřejmě je něco přitažené za vlasy, ale to je v každém akčním filmu. Jamie s Channingem byli fakt povedená dvojice. (22.07.2013)

Paráda. Vanderbiltův scénář režíruje Emmerich s takovou chutí a úderností, až jsem nadšením nadskakoval v křesle. Koncept Skály a Smrtonosné pasti vydestilovaný do ideálního mixu, který se nebojí zatnout do akce i zdravé nadsázky, ideálně skloubené dohromady, jako třeba v trávníkové rally. Emmerich Ameriku miluje, ale zároveň v srdci nosí kus uštěpačného Evropana, který ví, jak tuhle modlu sarkasticky šťouchnout. Herci na jedničku, hlavně Tatum rozprášil lehké rozpaky a bílé tílko v závěru si zaslouží, plus ta malá holka je nejlepším dětským elementem v akci od třetího Iron Mana. Svým způsobem přesná trefa v každé žánrové disciplíně. 4 a ½. (04.10.2014)

Nečekal jsem nic a dostal takřka všechno. Nebýt nízkého ratingu, neměl bych de facto za co strhávat body. Ano, je to hrozně oldschool, vrcholně zapracovala nostalgie a všechno už jsme viděli jinde. Ale tak čistou žánrovku, která by podobně důsledným způsobem zpracovala své téma, to už jsem neviděl léta. White House Down je film propadlý časem - ukázka toho, jak se točilo počátkem devadesátých let. Uvědomělý záporák se zábavnými poskoky, opravdu vtipné vedlejší postavy, hláškující a zranitelný hrdina, sázka na fyzickou akci a žádné zbytečné kejkle okolo. Lebedil jsem si a zamáčkl slzu pri představě, že je to příběh Johna McClanea Jr.. Tatumovi bych ho věřil bez zaváhání. Jedno z nejpříjemnějších překvapení letošního roku a pro mě osobně dost možná nejlepší klon/nástupce klasické Smrtonosné pasti. (19.07.2013)

Příjemné překvapení v podobě dokonalého letního výplachu. Roland Emmerich přichází zatím s nejsympatičtějším blockbusterem roku, který se nebere vůbec vážně a jde mu hlavně o pobavení publika, což si myslím, že se mu bez problému podařilo dokonale. Je to plné odlehčeného humoru, příjemného nadhledu a naivity, což mi s příměsí slušné akce, patosu a velmi cool ústřední dvojce sedělo perfektně. 8/10 (18.07.2013)