Medzi náhrobnými kameňmi

Těžko hodnotit vcelku slušnou drsnou krimi, která je adaptací 10. románu Lawrence Blocka s vyšetřovatelem Matthewem Scudderem. Tohle je prostě hodně podivná praxe vybrat ze série údajně nejlepší díl a natočit ho jako samostatný film. Viz. Sněhulák. Nehledě na to, že je to celé retro na druhou, knížka vyšla už v roce 1992, ve filmu se řeší Y2K, a mělo by to fungovat i dneska. No a dneska funguje maximálně herecký výkon Liama Neesona. (28.01.2023)

Vyladěná temná kriminálka s přesvědčivým Neesonem, proměnlivě dobrými záporáky a vynikající noirovou devadesátkovou atmosférou a exteriéry. To studené velkoměsto plné podivínů a vrahounů je leckdy atraktivnější, než herci a jejich dialogy. Celé je to prapodivně umírněné/pomalé/rozvážné a místy můžete vidět zajímavý mix cynizmu, klidu a brutality. Jedna, dvě akční scény ok, ale zdaleka nejsou nosný prvek filmu. Zdánlivě to vypadá jako rychlovka na vydělání peněz, ale není tomu tak. Poctivý kus filmařiny, která je s péčí natočená. (10.01.2015)

Tak tady překlad názvu vážně sedí, přesně takhle jsem se v kině cítil. Když se procházíte po hřbitově, můžete leda tak obdivovat hru stínů (jako v tomhle případě), ale pokud nejste ložený strašpytel, už na konci první lajny se začnete nudou ohlížet po východu. Při sledování tohohle filmu jsem měl dojem, jakoby Frank na hřbitově sám už nějaký pátek bydlel a zapomněl kvůli tomu, jak vypadá zábava. Liam dobrej, ale to on by byl i jako stojan na boty, jinak syrová a ucouraná nuda. (Auckland, NZ) (27.11.2014)

Slibný, byť ničím originální, rozjezd slibující dobrou atmosférickou detektivku se postupně rozplizne do vršení atributů, o nichž tvůrci vědí, že v takové detektivce mají být, ale nedokážou je věrohodně a smysluplně pospojovat dohromady. Postava TJ, byť dobře zahraná, mi připadala zcela zbytečná, a zbytečně rozbíjející už tak docela vratkou kostru příběhu. (16.03.2015)

Nepříjemná, mrazivá noir kriminálka plynoucí jako pomalá špinavá řeka... Jednoduchý příběh, v němž je hlavní hrdina Matt spíše průvodcem než hybatelem děje, dokazuje, jak důležité je se prostě ptát, protože i v chladném a odcizeném velkoměstě lidé vidí a vědí. Divákem očekávané komplikované pátrání plné zvratů se tak vůbec nekoná, film kráčí vcelku přímou cestou, přičemž některé detaily, náznaky či motivace nechává zcela stranou, neboť pro samotné jádro vyprávění nejsou potřebné (viz linka s DEA nebo věta "You know, I just wanted..."). Díky tomuto zdánlivě opomíjejícímu ale ve skutečnosti zcela záměrnému zjednodušení je divák o to víc nasáván precizně budovanou atmosférou. Svět filmu, situovaného do pozdních 90. let, svět sestávající z šedivých ulic, vesměs poloopuštěných budov a nejednoznačných charakterů plných osobního selhání tvoří vlastní mikrokosmos, v němž není místo pro lítost nebo soucit. Také sebezpytná touha hlavního hrdiny po odčinění vlastních hříchů akcentovaná v závěru filmu (a zmiňovaná v jiných komentářích), do konceptu vyprávění přirozeně zapadá vzhledem k tomu, že Matt Scudder není žádným rozervaným hrdinou, ale již vnitřně srovnaným člověkem, který si je dobře vědom nejen svých chyb, ale i hodnot, které jsou pro něj osobně podstatné. Sečteno a podtrženo, "A Walk Among the Tombstones" nepřináší žánrovou revoluci nebo životní herecké výkony. Ale temným, vtahujícím a opravdu poctivě odvyprávěným příběhem je. (18.03.2015)