Biely tiger

Začalo to skvěle. Děj diváka přenese na lesní mítinu těsně po tankové bitvě. Ruský tankový prapor to tam nepěkně schytal od Němčourů... Zbytky téček dohořívají v lesíku mezi borovicemi a břízkami. Zpřetrhané pásy, prostřílené pancíře a z jedné ustřelené věže ležící 10 m od tanku dávají pěšáci do pytlů to co zbylo z tankové osádky. Mají problém, protože nohy velitele tanku nejsou k nalezení...... Když tu je v jednom z vraků nalezen zcela ohořelý avšak živý tankista - řidič... Ten se velmi rychle uzdravuje z těžkých popálenin a vypráví cosi o nepřátelském tanku - bílém tygru. Prý jej dokonce viděl než to jeho T34 naplno dostal... Ruské velení báchorce o zničehonic se objevujícím velmi rychlém a silně panceřovaném stroji zprvu nevěří. Jenže tygr se vždy někde objeví a pár téček to schytá. Uzdravený tankista je pověřen jeho odstřelem. Dostane k tomu experimentální T34 s vylepšeným pancéřováním, výkonějším motorem a stabilizací střelby za jízdy... Také nejlepšího střelce a nabíječe. Ústřední osádka se s tygrem vždy několikrát utká, ale vždy je to plichta a tygr zmizí... Potud by to bylo skvělé. I to mysteriózno kolem německého stroje mne moc bavilo... Závěrečný střet v ruské opuštěné děrevni byl jak z nějakého westernu. Akorát místo pistolníků tu proti sobě stály dvě obrněné opancéřované obludy. Boje byly perfektní, pyrotechnické efekty také. Rusové jdou s dobou a válečné snímky točit umí. Prostředí jsou autentická, uniformy také. Tady každý zasažený tank vypadal jak skutečný, včetně kouřících pokroucených vraků s dírami po zásazích... ----- Jenže pak do filmu vstupuje filozofie, mysteriózno a spousta keců. Poslední třetina příběh úplně přesekne a je nám nabídnut skoro až dokumentární záznam kapitulace německého velení na konci války. Závěr jsem moc nepobral. Veliká škoda, protože tohle mělo skvěle našlápnuto na plnou sadu hvězd. Milovníci obrněných oblud tomuto filmu jistě lecos odpustí. Já však čekal více než jen ruská ,,bahna'' . Takto dávám jen tři protipancéřové střely. * * * (04.04.2013)

Film, který jede kvalitativně dolu jak na tobogánu. Má vynikající začátek, kdy vidíme opravdu hnusné autentické bojiště, celkem zajímavá zápletka o přízračném tanku a slušné válečné scény, včetně dobrých replik strojů (kromě ústředního Tigra). Pak se to ale zvrtne v ukecanou mysteriózní hovadinu s naprosto zbytečnou, téměř dokumentárně natočenou scénu podpisu kapitulace a závěrečném monologem (v té době už mrtvého) Hitlera o nutnosti války, kterou jsem jaksi nepochopil... Škoda promarněného potenciálu. (16.11.2014)

Spáleniny třetího stupně na 90% těla nejsou slučitelné se životem, spáleniny třetího stupně na 90% těla zahojené bez jizev nejsou slučitelné s realitou, co všechno může do filmu přinést, pokud je to žánr fantasy. Tygra! (Tady milovníkům tanků a vojenské techniky doporučuji přestat číst.) Jindy, jinde, v jiné válce byla dívka, co slyšela hlasy, konkrétně hlasy svaté Kateřiny a svaté Markéty, upálena. Náš tankista byl sice hořlavý ale neupálitelný, leč hlasy slyšel taky, hlasy tanků, možná slyšel i trávu růst, ale měl dost rozumu, aby o tom nemluvil. Souboj tajemného Tygra a T-34 byl napínavý. Nějak jsem v těch tancích (jako od slova tank) a jejich tancích (jako od slova tanec) viděla spíš než co jiného souboj zvířat, abych byla úplně přesná, vybavili se mi ti brouci z třetího levelu Diabla. Přistihla jsem se při tom, že oba ty ústřední tanky vnímám opravdu jako zvířata, a to ve chvíli, když ten hodný tank jede za Tygrem do opuštěné vesnice a jak sjede do prohlubně, nabere si bahno do hlavně, říkala jsem si, že to muselo bolet. Další poznatek byl, že T-34 se usmívá a Tygr se mračí. U závěrečného Hitlerova rozjímání jsem si říkala: "Chlapče, škoda, že jsi nenapsal ještě jednu pěknou knížku, byl by to šlágr." (30.08.2013)

Luxusne natočená.. čo? Alegória? Mysteriózna óda na tanky, kde tankový démon vzdoruje samotnému tankovému bohu, ktorého prorokom je istý Ivan Ivanovič.. Nájdený Najdenov. Neporaziteľný Biely Tiger číha.. - ale neznamená to víťazstvo nemeckého ducha, nie.. je to víťazstvo vojny, ktorá stále striehne kdesi medzi brezami alebo v močiari a nepozorovane mizne, vždy pripravená znovu sa zjaviť.. Nedokázal som v tomto filme nájsť propagandistický náboj, z ktorého som ho sprvu podozrieval.. buď tam nie je alebo je tak zašifrovaný, že ho nevidno.. zastretý wtf momentami, ktoré sa doslova valia s absolútnym vrcholom v scéne večere nemeckých generálov.. jahody so šľahačkou - a dychberúcou krásou každého jedného záberu. (01.06.2020)

Film trochu mysteriózní válečný, výjimečný v tom, jak blízko je divák. Palec nahoru že tvůrci nechali zvuky co nejreálnější. Zvuk Tigra, když střílí to je neskutečný něco (i když zbytek je jen předělaný ruský SJ-2, tak aby vypadal na Tigra). koho zajímá může si přečíst Otto Carius je to zajímavý. 4,5/5 (08.11.2013)