Poslední dny na Marsu

Film mě velmi nadchnul už i trailerem,který jsem viděl asi před měsícem.Ale když jsem pak začal pozorovat,jak rapidně jde hodnocení tohoto filmu dolů,začal sem se strachovat,že by to mohla být třeba i blbost.Po zkouknutí ale říkám,že to byl výborný film.Atmosféra na vás doléhala už od prvních minut.Dále skvělá kulisa a dobře propracované prostředí a různé technické věci.Možná,že příběh byl takový jednoduchý a ničím vyjímečný,ale mně to stačilo a byl jsem potěšen.Pro mě to určitě propadák nebyl.Hodnocení:75%.P.S.Velmi se těším i na Europu Report,která také vypadá zajímavě. (19.11.2013)

Slibně se rozvíjející příběh zpočátku vzbuzoval dojem, že půjde o realistické ztvárnění objevu života na Marsu a nastínění s tím spojených potenciálních potíží a nebezpečí. Bohužel se toto nekonalo a dostalo se nám další z řady zombie vyvražďovaček, kterých jsme už viděli spoustu a které nijak nevybočují z průměrného davu. Tento film bohužel ani nemá ambici vybočit, jenom se tak zpočátku tváří. Velké zklamání! (28.04.2014)

Vysoce virulentní a patogenní extraterestriální mikroorganismus napadne malou posádku neméně malé výzkumné stanice na Marsu. Projevem onemocnění je smrt a následně změny chování agresivního charakteru. Nemocných přibývá, teror se stupňuje a divák se nudí. Podobné sci-fi opičárny obvykle sází na akci, napětí a postupnou likvidaci bezmocných lidských tvorů, tady se dočkáme jen občasných stydlivých záběrů na čerstvé zombie, přesunů zbývajících členů posádky z bodu A do bodu B, bodu C a bodu D, tmy, monumentální digitální prachové bouře a psychicky labilního Schreibera. Přišlo mi to tak trochu málo, no. (02.12.2014)

Celovečerní debut od režiséra nejen mnou kladně hodnoceného Fifty Percent Gray (nominace na Oscara za animovaný kraťas) je adaptací povídky The Animators od Sydneyho Jamese Boundse - sci-fi autora, o kterém jsem až doteď neslyšel. Povídka pochází z roku 1975, a jestli byla adaptována věrně, tak nezbývá než říct, že už tenkrát moc originality nepobrala. Rozhodně to tedy platí pro The Last Days On Mars, a to ještě o to víc, že za těch cca čtyřicet let v mezidobí bylo napsáno a natočeno mnoho podobného. Není to špatné, Robinson umí navodit atmosféru, má k dispozici slušné herce, a rozpočet využil měrou vrchovatou. Ale jaksi není důvod dívat se na to víckrát, a pokud jste trochu žánru znalí, tak dost možná ani jednou, protože "něco" se začne dít až po dvaceti minutách a po hodině a půl nabíhají titulky. A to "něco" jede podle obvyklého scénáře, kdy se někdo zachová jako idiot - ale kupodivu je to relativně přijatelně vysvětleno (byť jednou větou o tom, že jsou všichni tak ve stresu, že prostě nejednají racionálně), a pak už se to veze po kolejích promáznutých nějakým tím krvavým stříkancem bez nějakých ozvláštnění až ke konci. Nutno přiznat, že přesně tuhle mixáž dějových zlomů jsem ještě neviděl - ale jednotlivě tu už každý rozhodně byl. Jsem na vážkách ohledně doporučení. Kdyby se mě někdo zeptal na slušně udělané sci-fi s dobrou atmosférou, jen tak na vypuštění po práci, ideálně ještě aby nebylo moc dlouhé, tak bych navrhl Pandorum nebo tohle. V zásadě nemůžu vytknout nic kromě té neoriginality - a kdyby každá žánrová tuctovka vypadala takhle, mohli bychom si gratulovat. Takže to nakonec dá na 70%, i když těsně. (29.06.2014)

Spíš než o Poslední dny na Marsu se jedná o Další zvoranej film o Marsu. Tahle planeta má prostě pech. Ani chvílemi obstojná psycho atmosféra a skvělá hudba nezachrání průhledný scenář plný nenápaditých hororových klišé (byť jsou poměrně zručně natočena) a nudné charaktery (byť jsou zajímavě obsazeny). Ruairimu Robinsonovi, který natáčel bomba krátkometrážní věci (pokud jste neviděli, okamžitě napravte), přeju do budoucna zajímavější materiál. (13.01.2014)