Poslední dny na Marsu

Nechci říkat, že je snímek „Poslední dny na Marsu“ špatný, to zase vůbec ne, ale zároveň to není ani snímek, který by vás měl odrovnat. Zajímavé prostředí už dnes tak zajímavé není, trikové sekvence, které vás dostanou, jsou celkem skromné. Snímek vás tak možná ještě dostane tím, kde se odehrává, ale po „Gravitaci“ už ani tohle není nijak závratné. Za mě celkem milý, lepší průměr, rozhodně minimálně lepší na sledování než jiné, podobné hororové kousky. (07.03.2014)

Vzdor slušnému obsazení a solidním prvkům atmosféry i napětí se mi nedařilo držet pozornost. Možná proto, že jsem podobných naháněček, kdy se lidé díky bakteriím mění v cokoliv, viděl tolik, že by muselo přijít něco opravdu originálního, abych byl překvapen. Last Days on Mars se liší od klasických zombie honiček vlastně jen tím, že se odehrává na Marsu a má áčkový oděv. 30% (14.11.2013)

Zase Vetřelec? Ale to snad....skutečně je příběh ze sedmdesátých let minulého století (pomíjím inspiraci u ještě staršího snímku) tak silný, že ho scénáristi nedokáží přebít jiným, stejně dobrým či snad lepším? Zřejmě zatím asi ne. Na druhou stranu se mi film směrem k závěru líbil čím dál víc, a tak z původních 2* se mi dostal téměř ke 4*. Kombinace se zombie snímky tomu sice dává jiný rozměr, ale hlavní wellsovsko-čapkovská myšlenka o nebezpečí kolem nás zůstává. Více snad ještě Wellsova, že totiž z vesmíru bychom měli očekávat spíše hrůzu, než civilizaci přicházející s láskou a pochopením. Člověk objeví mezi hvězdami něco, co může přinést lidstvu utrpení a zkázu. Pak nastává dilema z vetřelčí ságy - dostat tuhle hrůzu na Zemi, nebo jí v cestě k nám zabránit všemi dostupnými prostředky? Otevřený konec nechá diváka na rozpacích. Co může lidstvo očekávat? Člověk jako spouštěcí mechanismus oné hrůzy a současně jako ten, kdo by ji umožnil cestovat vesmírem, je nakonec trestán - kdo seje vítr, sklízí bouři. Lze v tom samozřejmě vidět i alegorii na jakékoliv konání člověka vedoucí k jeho případné záhubě. Pěknou vizuální stránku kazí snad jen příliš pixelová bouře na Marsu, ale jinak jsem byl spokojen. Komorní drama ve vesmíru, které má nakročeno k masakrální řeži, ale jen nakročeno. Tentokrát mi to nevadilo... (08.11.2013)

Film, u kterého si zpočátku fanoušci vesmírných survival thrillerů odškrtnou všechny předpoklady, které správná žánrová pecka musí splňovat, a na konci zjistí, že u toho odškrtnutí vlastně jen zůstalo. Celý film potápí směšný scénář, který před diváka klade naprosto nestrašidelnou variaci na "pozemské" zombies, které jsou ještě pomalejší, debilnější a méně nebezpečné než ty ze seriálu WD, a hlavně, obdobně prázdné postavy, které si člověk se zombíky nesplete jen díky tomu, že nemají zmrzlé ksichty. Prostředí Marsu je navíc navozeno nepřesvědčivě a když se celý finálový děj smrskne do nudného šourání se ve vozíku po povrchu planety kamsi na přistávací dráhu a většina stopáže se prokecá nudnými dialogy, které diváka okatě vedou za ručičku jen k té jediné skromné myšlence celého filmu, že lidé pod tlakem jednají úplně jinak než v "klidovém stavu". No, to dokázala i průměrná Rudá planeta a přidala i trochu té zábavy. Horší hodnocení nedávám jen proto, že se film vydával za můj oblíbený žánr. 55% (20.11.2013)

Pre mňa nakoniec celkom príjemné prekvapenie. Film implicitne rieši otázky, čo robí človeka človekom, respektíve akí v skutočnosti ľudia sú keď príde na lámanie chleba, alebo ak chcete, kedy nastáva ten moment, že sa z človeka stane bezcharakterný jedinec. Ako metafora pre tieto myšlienky je tu využitá béčková schéma zombie hororu, takže je potom zrejmé, prečo ide pre mnohých v konečnom dôsledku o sklamanie a varenie z vody. Posledné dni na Marse ale slušne šľapú, niečo podobné sme tu mali prípade Life, takže komu sa páčil ten, s týmto kúskom by nemal mať problém. No a pomerne otvorený záver celkom potešil, až by tí spokojnejší z náš prijali aj pokračovanie... 70% (15.12.2019)