Poslední dny na Marsu

Mars je prokletý, Mars je stigma, Mars vypatlá mozek filmařům... skoro všechny filmy poslední doby situované na Mars byly strašné břečky. Tento nejinak. Autenticita nulová, takovéhle ratejny a předimenzované náklaďáky dostat na Mars nedává smysl, náklady asi jako na 10 expedicí, ale hlavně že je to tak hezky povrchně líbivé. Posádka musí splňovat internacionalitu a multietnicitu, že je to banda kreténů, poserů a hysterických psychopatů je jedno. Velitel má nulové charisma, schopnosti, a tudíž i autoritu. Ostatní jsou čistě jen neschopní asociálové, přesný materiál na astronauty. Chlapi machrující tlučhubové a nemakačenka, ženské otravné, vřískavé, rozkládající kolektiv. Tak a to byly jen postavy, nyní děj.... dopr!!!! Ne, radši ho komentovat nebudu. Největší shit z marsu všech dob, možná. (10.05.2014)

Film, u kterého si zpočátku fanoušci vesmírných survival thrillerů odškrtnou všechny předpoklady, které správná žánrová pecka musí splňovat, a na konci zjistí, že u toho odškrtnutí vlastně jen zůstalo. Celý film potápí směšný scénář, který před diváka klade naprosto nestrašidelnou variaci na "pozemské" zombies, které jsou ještě pomalejší, debilnější a méně nebezpečné než ty ze seriálu WD, a hlavně, obdobně prázdné postavy, které si člověk se zombíky nesplete jen díky tomu, že nemají zmrzlé ksichty. Prostředí Marsu je navíc navozeno nepřesvědčivě a když se celý finálový děj smrskne do nudného šourání se ve vozíku po povrchu planety kamsi na přistávací dráhu a většina stopáže se prokecá nudnými dialogy, které diváka okatě vedou za ručičku jen k té jediné skromné myšlence celého filmu, že lidé pod tlakem jednají úplně jinak než v "klidovém stavu". No, to dokázala i průměrná Rudá planeta a přidala i trochu té zábavy. Horší hodnocení nedávám jen proto, že se film vydával za můj oblíbený žánr. 55% (20.11.2013)

Ano, je to pitomé a dost. Nejlepší byl dialog dvou lidí, kde Liev řekl že něco nedokáže opravit, načež mu krásná paní odpověděla, že jej viděla stavět komunikační systém ze zatracených věcí na holení.... Jedinou výhodou bylo, že to uteklo jako voda. Hodnocení silně neodpovídá, takže se nenechte napálit jako já. Filmu by slušelo tak nějakých 30%. (27.12.2013)

Nic nového pod sluncem. Z příběhové hlediska zcela béčková záležitost, v níž se při jedné vesmírné misi zase jednou něco ošklivě pokazí, lidé začnou chcípat a divák přesně ví, co se kdy stane. I přes okoukanost zápletky a fakt, že se postavy někdy chovají jak idioti, jsem se ale překvapivě ani na minutu nenudil. Tempo je totiž hodně svižné, stále se tu něco děje a režii se navíc daří vybudovat jakž takž atmosféru. I v těch nejblbějších chvílích to navíc táhne charismatický Liev Schreiber. Prostě žádný zázrak, ale jako jednohubkový sci-fi napínák vás další výlet na Mars určitě zabaví. (13.11.2013)

Zase Vetřelec? Ale to snad....skutečně je příběh ze sedmdesátých let minulého století (pomíjím inspiraci u ještě staršího snímku) tak silný, že ho scénáristi nedokáží přebít jiným, stejně dobrým či snad lepším? Zřejmě zatím asi ne. Na druhou stranu se mi film směrem k závěru líbil čím dál víc, a tak z původních 2* se mi dostal téměř ke 4*. Kombinace se zombie snímky tomu sice dává jiný rozměr, ale hlavní wellsovsko-čapkovská myšlenka o nebezpečí kolem nás zůstává. Více snad ještě Wellsova, že totiž z vesmíru bychom měli očekávat spíše hrůzu, než civilizaci přicházející s láskou a pochopením. Člověk objeví mezi hvězdami něco, co může přinést lidstvu utrpení a zkázu. Pak nastává dilema z vetřelčí ságy - dostat tuhle hrůzu na Zemi, nebo jí v cestě k nám zabránit všemi dostupnými prostředky? Otevřený konec nechá diváka na rozpacích. Co může lidstvo očekávat? Člověk jako spouštěcí mechanismus oné hrůzy a současně jako ten, kdo by ji umožnil cestovat vesmírem, je nakonec trestán - kdo seje vítr, sklízí bouři. Lze v tom samozřejmě vidět i alegorii na jakékoliv konání člověka vedoucí k jeho případné záhubě. Pěknou vizuální stránku kazí snad jen příliš pixelová bouře na Marsu, ale jinak jsem byl spokojen. Komorní drama ve vesmíru, které má nakročeno k masakrální řeži, ale jen nakročeno. Tentokrát mi to nevadilo... (08.11.2013)