Vrásky

Připadá vám, že je to jen pár dní, co jste zakusili svůj první polibek .. snad jen pár chvil, kdy jste se poprvé milovali .. a najednou je z vás omšelý dědek, který se ztrácí ve své zastřené mysli a mladí ho stěhují kamsi do domova důchodců. Hrozná představa. Ono člověku při tomhle pomyšlení, že i on jednou bude starý a zapomnětlivý, naskočí nějaké ty Vrásky. Proto je tenhle animák spíš takovým decentním nakopnutím pro všechny, co ještě mohou naplno žít, že by si měli ten čas pořádně užívat a nepromarnit ho .. (27.09.2014)

Páni, tak tomu říkám moc příjemné překvapení. Španělský animák z prostředí domova pro seniory je natočen s velkým citem pro problematiku starých lidí, dokáže rozesmát i dojmout a přitom nikdy nesklouzává k lacinému patosu. Dva rozdílné charaktery, Emilio „Rockefeller“ a Miguel, mi dokázaly vlézt pod kůži a stejně tak jejich postupně se rodící přátelství. Je v tom plno smutku, ale i důstojnosti a nezlomné vůle. A má to scénář, za který by se nemusel stydět leckterý hraný film. (12.06.2016)

Takhle příjemnou animaci jsem ve filmu dlouho neviděla, takže musím uznat, že Španělům se tenhle snímek o stáří velmi povedl. A povedl se zejména atmosférou, ať už jde o utajovaný bazén, podivně nekonkrétního lékaře, který své pacienty už neobtěžuje diagnózou nebo ono zlověstné vyšší patro, kam odchází lidé dožít. U Arrugas se vám sevře srdce nad tím, jak jsou lidé ve stáří bezmocní a vydaní napospas svým nejbližším. (15.02.2016)

Emilio: Podívej se na to, sotva dojedli a už stojí frontu na uložení do postele. Každý večer to samé. Proč tak spěchají? Miguel: Potřebují pomoc s uložením se a není tu dost pečovatelů, někdy čekají i hodinu. Emilio: Proč mezitím nědělají něco jiného? Miguel: Něco jiného? Tady se jen jí, spí a sere. Paní: Migueli, teď jíme! (10.02.2013)

Jeden z najlepších animovaných filmov. Fascinoval ma pri snímke aj obrovský zmysel pre detail. Vybavenie miestností domova dôchodcov, správanie jednotlivých postáv príbehu, animované pozadia a vôbec celková výprava. Je to skvelé animované dielo, kde všetky pohyby postáv sú tak reálne, že máte pocit, že ich hrajú živí herci. Pre svoju myšlienkovo podnetnú a napriek tomu univerzálne prístupnú reflexiu staroby, zvolil režisér techniku jednoduchej, od detailov zbavenej ručnej animácie. Takýto prístup je síce na hony vzdialený dnešným možnostiam digitálnej replikácie reality, avšak istú obmedzenosť v rozhýbanosti kresby bohato vynahrádza citlivé vystihnutie gest a výrazov tváre postáv. Pri filme sa teda bavíte, ale súčasne z neho i mrazí. (28.10.2019)