Réžia:
Gilles BourdosKamera:
Mark LeeHudba:
Alexandre DesplatHrajú:
Michel Bouquet, Christa Théret, Vincent Rottiers, Thomas Doret, Romane Bohringer, Laurent Poitrenaux, Solène Rigot, Carlo Brandt, Thierry Hancisse (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Životopisný film o posledných rokoch tvorby Augusta Renoira a začiatkoch kariéry jeho syna Jeana... Azúrové pobrežie, 1915. Starnúci maliar Auguste Renoir trpí stratou milovanej ženou a znepokojujú ho aj správy z frontu, kde bol zranený jeho syn Jean. Artritické bolesti mu sťažujú tvorbu. Keď do jeho života vstúpi očarujúca Andrée, starnúci maliar nachádza novú inšpiráciu pre svoju tvorbu. Jeho posledná múza má však silný vplyv aj na Jeana, ktorý prichádza domov na zotavenie... (RTVS)
(viac)Videá (2)
Recenzie (70)
Ten letní větřík pohrávající si s listy stromů mě vždy dostane. Tenhle film, to jsou přímo vizuální orgie! Nejde o příběh, za ty dvě hodiny se toho moc neodehraje, ale obraz a atmosféra, ta mě absolutně odzbrojila. Pomalu plující kamera zachycuje nádherné azurové pobřeží a neskutečné odrazy slunce at už u stromů, řeky, věcí, či nádherného těla mladičké poslední múzy velkého malíře. Je to tak barevné a kouzelné, že mě to udržuje v němém úžasu. Hra světel a stínu je dokonalá, ta nádhera dýchá z každého záběru. A to vše dokresleno příjemnou hudbou. Velmi, velmi silný estetický zážitek!......."BOLEST ODCHÁZÍ......KRÁSA ZŮSTÁVÁ" ()
Od životopisného filmu by som očakával viac ako stvárnenie umelca na sklonku jeho života a permanentné nahotiny Christy Théret, hoci je na čo sa pozerať. A nemyslím tým len tie obrazy. Inak film bez šťavy, nejakej energie, ako by to malo ostať len v toma artovom pojatí, kde počúvate šuchot štetca o plátno a cvrlikanie svrčkov, no dejovo je film vyprahnutý. ()
Režisérovi se podařilo přenést na filmové plátno celou tu nádheru Renoirových obrazů a dokonale vystihnout atmosféru, která provázela jejich vznik. Jsou to přímo vizuální orgie, doprovázené navíc krásnou hudbou. Děj filmu se odehrává v jednom z posledních roků Mistrova života, v době, kdy byl již hodně sužován nemocí a stářím. Jeho pozdní díla se rodila v bolestech a utrpení, ale přesto září pestrou škálou tónů jásavých barev. Malířovy moudré myšlenky a postřehy, týkající se života, malování a vnímání umělecké tvorby se jistě dotknou každého umělce a obohatí i člověka, který se sám alespoň dokáže z té krásy, kterou vytvořili jíní, radovat. ()
Místy silný a dojemně působivý požitek pro mě vycházel z nádherné výtvarné stránky filmu, evokující přímo styl a atmosféru Renoirových obrazů, postavy mladého syna Jeana R. s čerstvou dramatickou zkušeností z války a inklinování k stále většímu okouzlením filmem (což dohromady krásně evokuje z pohledu děje teprve budoucí Renoirův filmový majstrštyk Velká iluze), a rovněž ztvárněním titulní postavy vyzrálým Michelem Bouquetem, který s léty našel v Renoirovi další zajímavou hereckou příležitost k pro něj dříve netypické poloze. Ono to vše zní krásně a v nejedné scéně skutečně krásné je, ale ve finále se nemůžu ubránit dojmu, že jako dvouhodinový životopisný film nabídl toho tento Renoir docela málo a také v tom málu zůstal často na povrchu. Vycizelovaná forma totiž silně dominuje nad obsahem, který se točí pouze kolem jediného období slavného malíře na konci života a ač mě v nejedné scéně forma uchvátila a více útržků ze života otce i syna mě oslovilo, bohužel vše se rozplzlo v povrchní romantice synka, nekonečně opakovaného motivu malování žen a v poměru vyprávěného obsahu a stopáže trvá dlouho. Škoda, otec malíř a syn režisér Renoirové si v podobně cíleném filmu zasloužili dohromady rozhodně víc. [65%] ()
Vizuálna farbičková nádhera, odporúčam pozerať v čo najvyššom rozlíšení. Dejová linka síce miestami pokrivkávala a niektoré jej pasáže nudili, ale do veľkej miery všetko zachránila perfektná kamera a krásny obraz. Stačí sa len ním nechať unášať a vnímať všetku tú farbičkovú nádheru, prepracovanú do najmenších detailov. Ako aj sám maestro Renoir vo filme poznamenal - obraz netvoria ťahy štetcom, ale farby - tak toto tvrdenie platí aj pre tento snímok. Inak páčilo sa mi aj to, ako Renoir vysvetlil, prečo nemá rád čiernu farbu a okrem iného nahej Ch. Theret to veľmi pristalo :). 75/100 ()
Galéria (28)
Zaujímavosti (5)
- Film dosiahol kritický a komerčný úspech vo Francúzsku aj v zahraničí, najmä v Spojených štátoch, kde sa dostal na zoznam vybraných filmov kritikov The New York Times. (Arsenal83)
- Zástupcovia Francúzska zvolili snímku ako svojho kandidáta do boja o nomináciu na 86. ročník Oscara v kategórii Najlepší cudzojazyčný film za rok 2014. (MikaelSVK)
- Renoirovy tahy štětcem ve filmu nepředvádí Michel Bouquet, ale francouzský padělatel Guy Ribes, který dokázal svůj talent uplatnit legitimním způsobem. Je autorem všech Renoirových pláten, které se vyskytují ve filmu, a to díky Muzeu Orsay, jež mu povolilo soukromou prohlídku obrazů, včetně veřejně nevystavovaných. Režisér James Ivory si postěžoval na fakt, že kdyby měl tohoto padělatele už u filmu Přežila jsem Picassa (1996), byl by to vizuálně úplně jiný film. (Locksley)
Reklama