Arrow

Njn ... strojovej ochránce města, v civilu muž z tý nejvyšší společenský vrstvy, základna kdesi pod zemí, rozervanec, co si stěží rozumí s okolím. Batman stačil, ne? Arrow nemá co dát, prostě ne. Amell má supr drsnej ksicht, přitom se ale viditelně usmívá při slovech "je mi to líto" (vlastně se nepochopitelně usmívá v jednom kuse); a scénář jede podle "osvědčený" šablony "čim víc zvratů a linek, tim víc drama" ... což je fakt voser, vám řeknu. Takže ať se snaží, jak se snaží, Arrow v mých očích pořád bude maximálně tupou vyvražďovačkou, ba spíš jen lapačkou, ve jménu překouzelný to spravedlnosti. (09.02.2013)

Příběhy Olivera Queena mě celkem bavily, i kdy originality moc nepobraly. Queen totiž Batmanovsky vyráží chránit město, Robinsonovsky vzpomíná na svůj "lukrativní" pobyt na ostrově, Montechristovsky se mstí všem vinným a nosí přitom na sobě oblíbený sherwoodoský outfit. Abych však jen nehaněl, tak i z neoriginálních ingrediencí lze sestavit poživatelný pokrm a mě dost chutnaly Oliverovy útěky vlastní ochrance, používané šípy s diktafonem či úžasně naivně optimistické koncovky. (29.11.2015)

Tak udělám radost synovi a konečně tento seriál ohodnotím. Jde o moje Student Agency guilty pleasure. On ten výběr filmů a seriálů v SA není nijak závratný, tak jsem na skutečně pokračování (tři čtyři díly za jednu jízdu, jednou do Brna, jindy do Prahy) zkoukával tenhle seriál. Začátek se mi líbil, ačkoliv mezi těmi metrosexuály jsem si za chvíli nebyl jist, kdo je kdo a proč, naštěstí černoši tady byli jen dva, tak v těch se vyznat dalo. Holky tedy nic moc, spíš byly takové oplácané než sexy, té jedné jsem advokátku věřil asi jako Klusovi zpěv, a do toho jsou retrospektivy, ty chvilku také vypadaly zajímavě. Ale časem se to zvrhlo v Beverly Hills 90210, kde po nocích mládež chodí trestat do města zlo, a aby to mohlo mít hodně dílů, jsou těmi zlotřilci zaplněny mnohé stránky Oliverova tajného sešitku. Tak tajného, že stačí juknout na hodiny, a černoch jej má hnedle v ruce. Říkáte si jen, že to musí být hodně velké město a že je divné, proč nejsou v notýsku jen tři jména hlavních káp, aby to vzalo rychlý konec, a proč se jede i po těch nejmenších rybách. Jasně, aby to mělo hodně dílů. Jenže ty díly jsou nezáživné, ukecané, a ve chvíli, kdy má třeba herečka projevit nějaké emoce a smutek, vypadá ten její botulinem roztažený xicht, jakože má ze smrti přítele naopak spíše děsnou bžundu. Náznaků je zde dost, ale každou chvíli se každý chová jinak - jednou chodí s právničkou Oliver, pak zas jeho kamoš, a i když mu spal s holkou, dá mu flek generálního ředitele, a policajti jsou blbí a na nic nepřijdou, a guvernér je tvrďák... prostě klišé. Jedna dvě malé a zdařilé akce za jeden díl jsou pro mne málo. Sestříhat jen to napínavé a zajímavé, vznikne ze seriálu tříhodinoví minisérie, a stačilo by. Škoda, nějaké zajímavé nápady a zvraty tady jsou. (26.03.2016)

(Hodnotenie po druhej sérii). Musím povedať, že najprv som len o tom dosť počul, až pokým mi to kamarát neodporučil. Tak som sa do toho pustil. A musím povedať, že je to veľmi fajn seriál. Patrí medzi lepší priemer, čo sa týka príbehu ( hlavne tie prelínačky dej/flashback s minulosti ako tomu bolo u Man of Steel. ) Vlastne sledujete dva príbehy. Jeden aktuálny a jeden, čo sa dial na ostrove. To je hlavným ťahúňom filmu. Samozrejme aj výber hercov bol dobre premyslený, pretože každý kto tam hrá, je niečim iným výnimočný. Hlavný hrdina je reálny, s minimom efektov. Každý možno čakal Sci-Fi, keďže je to podľa DC komiksu, ale opak je pravdou. Tu sa to skôr približuje k Batmanovi od Nolana. Reálny hrdina, ktorý dokáže aj umrieť. Zatiaľ hodnotím pozitívne. 77% - 4*. (21.09.2014)

Přítel říká, že je to seriál pro zkuřky, já zase tvrdím, že se jedná o supehrdinskou záležitost natočenou tak, aby se líbila vlhkým třináctkám. Nezlobte se na mě, koncept sám o sobě není úplně blbej - a vzhledem k tomu, že nejsem tak úplně fanda nadpřirozených schopností v kombinaci se syndromem superhrdiny, tak mi tahle ne-fantasy alternativa připadá vcelku přijatelná. Co mi už tak přijatelné nepřipadá, jsou vyloženě debilní dialogy. Zkuste se zamyslet nad největšimi scénáristickými klišé - všechna zde najdete. "Musíš mě k sobě pustit, musíš k sobě NĚKOHO pustit." "Bojuji za spravedlnost." (Vyjmenovávám ta, která mi utkvěla v paměti, ne však zdaleka ta nejhorší). Nejvíce k nim dochází při bolavých rozhovorech se sestrou nebo bývalou láskou. A bolavé jsou nejen pro aktéry, ale i pro mě jakožto diváka. Nemluvě o super drsných pohledech, které by si zkrátka mohli odpustit. Trochu mi to svou cílovou skupinou připadá jako Smallville (kde jsou také spíš jen samé hezké tvářičky a hloupý scénář), ale tam nebyl až tak epizodní děj a našli se tam zajímaví záporáci. Ale znáte to, na zhuleneckou náladu to poslouží dobře, je to asi tak jako spousta moderních knih - hloupé, ale čtivé. Tedy koukatelné. Sem tam to zachraňuje Queenův pomocník nebo ucházející zápletka. Nicméně jestli se budou tvůrci plácat dokola v tom samém, půjdu s hodnocením níž. (11.11.2016)