Na jezeře

Další z městeček, kde nikdo není tak úplně normální a všichni mají nějak ušpiněné prsty. Ale tohle bylo nějaký divný. Tím nechci říct, že občané Twin Peaks jsou normální, ale tohle bylo divně divný. A přitom námět nebyl špatný, provázanost jednotlivých postav fungovala, vše se odehrávalo v nádherných scenériích Nového Zélandu a Elisabeth Moss s Peterem Mullanem neměli chybu. Jenže Top of the lake patří k těm seriálům a filmům, na kterých mi vadí něco, co nedokážu pojmenovat, takže v tomto případě je to u mě jen na 60%. (28.07.2015)

Těžko rozhodnout, který ze dvou prakticky současně natáčených a identicky působících seriálů, tedy tohoto a True Detective, vychází jako lepší. A o tom, že jsou si k nerozeznání podobné, není nejmenších pochyb. Stejný kameraman je v záběrech znepokojivě krásné panenské přírody na první pohled znát asi nejvíce. Slabší kriminální případ jako rámec pro, co do atmosféry, bezkonkurenční výlet do vzdálených končin je achillovou patou obou, a stejně tak oba oplývají vynikajícími hereckými výkony hlavních aktérů a autentickým filozofováním. Kde však známější True Detective (vzhledem k autorovi logicky) vyniká ve zobrazení čistě mužského pohledu na život a smrt, autorka Top of the Lake zdejší do morku mrazivé, mlhavé a deštivé podnebí využívá přesně opačně, a co víc, dokáže celé to panoptikum postaviček kolem Ráje vykreslit mnohem uvěřitelněji a zároveň hlouběji. Za mě je to tedy - i přes zdejší absenci podobně vynikající ústřední dvojice, kterou má v rukávu první série konkurence - těsná výhra pro Nový Zéland. I kdyby to mělo být jen kvůli tomu, že právě toto pojetí aktuálně nemá obdoby. (25.04.2014)

Intuitivní genderová detektivka, na kterou je třeba se dívat jako na obří filmový projekt. Dělení na díly je hodně umělé a vzhledem ke struktuře, která se skutečně řídí spíš emocemi než rafinovaným narativním plánem, vlastně vytrhuje zbytečně z kontemplace. Nebál bych se hovořit o zemitém magickém realismu, o jakémsi Pikniku na Hanging Rock pro 21. století. Strhující charisma vyšinutých figur (patriarcha Matt, šedá matka-guru GJ), velmi osobní reflexe ženství, maskulinity, početí, smrti... jediné, co selhává, je dopředu odhadnutelná a doslovná pointa. Jenže síla TofL je v tom, co následuje po ní. Ve scéně utkané ze strhující novozélandské krajiny, ticha, větru a několika volně pohozených slov. Nezapomenutelný, krutý a stále více vtahující svět, který znovu odhaluje, jak hluboké jsou možnosti současných TV sérií. [90%] (05.05.2014)

Děj je napěchován všemožnými sociálními a hlavně sociopatickými jevy a "vraha" jsem uhodla už v prvním dílu, ale o tady až tak neběží. Uchvátila mě hlavně atmosféra (podobné pocity jako u Fargo), fascinovala mě příroda, potěšila mě pěkná hudba, songy a herecké výkony, ale hlavně ta příroda... je to skutečný Ráj.... a věřím, že v reálu není tak zamořený červivými jablky, jako v tomhle dlouhém filmu na pokračování. Sjela jsem ho na jeden zátah, což obvykle fakt nedělám. Velice silné 4*. (19.12.2015)

Ryzí příběh ze sympatického prostředí drsných hochů, kteří nesdílí potřebu zbytku světa mazat si med kolem huby. Hluboký nádech a výdech. Pravda a láska v syrové podobě uprostřed novozélandské přírody předkládá etické otázky, jako je ta, zda je dobro to, co vidíme, nebo to, co opravdu je. Skupinka protivných a těžko snesitelných bab vnáší do ryzí scenérie kopců kolem jezera kontrast sebeklamu i směšné a kruté městské hlouposti. Oproti tomu charismatické duo hlavních postav (Robin a Johno) získává divákovy sympatie záhy. Jen Al má s Robin problém: "Umíš být velmi tvrdá. A nelíbí se mi, že to považuješ za svou silnou stránku." Rozuzlení případu je sice nápadně servírováno od samého počátku, takže konec nenabídne žádné překvapení, atmosféra jednotlivých příběhů, odehrávajících se synchronně na pozadí odporného zločinu, však přívětivě vtahuje do děje až do šťastného konce. Nakonec tedy divák omluví i přeci jen poněkud přepjatou stopáž. Strhující a velmi emotivní je pohřební kytarové provedení Bjork "Emotional landscapes" v předposledním díle, které jakoby vyvstávalo ze samé podstaty příběhu. (12.08.2014)