Na jezeře

Chcete zažít skutečnou, depresivní tíseň? Vejděte dovnitř, drátěnou bránou s romantickým nápisem Paradise. Pomalu se noříte do studených vln jezera, naplněného až po okraj lidskou ubohostí, která se na South Island stala normou, a klesnete až na samotné dno poraněné duše malé holky. Je to zlé. Nechat svou vlastní minulost, aby vycenila zkažené zuby a pak se na břehu jezera podívat až na dno flašky. Bolestivě vystřízlivět a uvidět, že lidská slabost a špína je věčná, nedá se ničím smýt, snad jen krví smíchanou s právě prasklou plodovou vodou a fetem, vyrobeným v laboratoři ve sklepě. Jizvy na duši a zmar versus život. Až fantaskně nádherné hory Nového Zélandu a příběh, odehrávající se na březích toho nejkrásnějšího ze všech jezer, do jakého jsem kdy zvracel. Svůj strach z minulosti, z věcí příštích, z celého toho dychtivého a poživačného, ale i zasraného, až k neunesení těžkého života. Jezero uprostřed drsných skalisek a pustých plání, které jsou tak lhostejné k lidským slabostem, úchylkám i ke skutečnému zlu, znásilněná Robin uprostřed sama sebe, cynická glosátorka GJ uprostřed (ne)konečného vesmíru. Já uprostřed ledových vln jezera, kde dochází velmi rychle k podchlazení těla a ochrnutí divácké mysli. Žádné tajemné krimi, jen meditativní depresárna bez rozhřešení, se spoustou nevyřčeného. Temný a neuvěřitelně hnusný seriál. Až na dřeň. Vážená Jane Campion, bylo mi ctí. (18.02.2015)

Jedna z mála věcí natočených na Novém Zélandu, která vás nenaláká si okamžitě sbalit kufry a sednout na první letadlo směr jižní polokoule. Nádherná příroda a výborná hudba tentokrát neslouží jako lákadlo, ale spíš kontrastují se všemi těmi ohavnostmi, které si LakeTop provádějí lidé. Jenže psychologická sonda v téhle malé společnosti ne tak docela funguje, zejména proto, že vás ale vůbec ničím nepřekvapí. A nakonec i ta detektivní část se dá odhalit během první epizody. Bohužel, Top of the Lake dokazuje, že dobrá atmosféra nedělá dobrý seriál. (Viděna BR verze se 6 díly, která by údajně měla být trochu sestříhaná. Pokud tomu tak je, v ještě delší stopáži bych se na to dívat už nechtěla.) (23.08.2015)

Seriál se vyznačuje naprosto unikátní analýzou lidských charakterů, je to tak komplexní, až hmatatelné, navíc herecké výkony všech taktéž špičkové, mistrně propletený scénář nevyjímaje. Je to radost převeliká vidět, slyšet a cítit děj v tak širokém rozsahu, jak jen lidská mysl dokáže být nekonečně rozpínavá a všeobsahující. Víc takových seriálů, v tomto případě bych brala další série. Příklad za všechny: jiskření mezi Johnno a Robin je nejen eroticky elektrizující, ale každá jejich milostná scéna je všechno, jen ne navíc nebo zbytečná. ;-) (08.04.2016)

Po dvou dílech rozporuplné pocity. Potenciál to má, ale vytáčejí mě buranské a tupé postavy, jak vystřižené z amerického jihu a detektivka bez špetky charismatu. Třetí díl rozhodne zda dokoukám, nebo zabalím (a identitu pachatele, na kterého mám horký tip si vyhledám jinak). Zabaleno, možná dokoukám v budoucnu, nebo v příštím životě. (17.04.2014)

Top Of The Lake působí tak reálně, že je to zážitku na škodu. Mně například, podobně jako v každodenním životě, v sérii všichni trochu srali. Cenu nesympatie navíc hned od začátku uzurpuje hlavní hrdinka, za což se zasadili stejnou měrou významným civěním budovaný charakter postavy a představitelka Elisabeth Moss, která víc než co jiného evokuje nějakou lovecraftovskou rybí tlamu. Nápad napsat nejexponovanější jako komplikovanou píču je sice umělecky ambiciózní (a některé události ve posledních epizodách s tímto krokem konvenují), na ploše sedmi hodin to ale vyčerpává. Zvlášť když není jisté, zda šlo o záměr. Ale možná jsem si jenom zasedl. Psaní: Autorům nelze vyčítat hollywoodskou manýru. Příběh obnášející těhotnou dvanáctku, odhalování minulosti, vztahy mezi matkami, dcerami & spol vykazuje znaky genderové uvědomělosti, stavící na hlavu zaběhnutá klišé, na druhou stranu ale taky okamžiky nevěřícného kroucení hlavou v rovině detektivní zápletky. Důraz na věrohodnost a emocionální intenzitu je bohužel podporován minimalistickými promluvami a celkovou otevřeností, kdy ne všechny volné konce příběhu možno někam přivázat. Snahu o věrohodnost diskvalifikuje precizní se vystřihání humoru, 6-7 hodin byli všichni vážní jako prdel. Takhle vážní pederasti nejsou, přátelé! Sečteno a podtrženo: Mezi mnou a serošem vládlo od prvního dílu napětí, které nelze považovat za ekvivalent erotického dusna. Seriál mě stejně zajímal jako otravoval, každé ze sezení bylo tak trochu dřinou, navozovanou nutkáním vymezit se. Nemohu vyloučit, že to mělo co dělat s genderovým tažením proti mužskému uzurpování, které sublimovalo i do procítěné formy. Přes některé silné stránky reprízu neplánuji. (19.10.2014)