VOD (1)
Obsahy(1)
Začínají devadesátá léta, život v polsko-německém pohraničí se však po pádu železné opony zatím nijak zvlášť nezměnil. Dvacátníka Zygu (talentovaný Jakub Gierszał) už nebaví dívat se na módní výstřelky a západní vymoženosti jen v barevných časopisech. Spolu s kamarády se rozhodne rozzářit život v ospalém šedém městečku a sobě i jeho obyvatelům trochu přilepšit. Západoněmecké obchody přetékající zbožím jsou pro mladíky přece jen příliš velkým lákadlem... Piotr Mularuk se ve svém působivém dramatu, v němž nechybí akce, inspiroval situací, jež po rozpadu sovětského bloku panovala v polsko-německém pohraničí a svého času plnila titulní strany polských novin. Debutující režisér film zručně protkal westernovými motivy, odkazujícími mimo jiné ke slavnému snímku Delmera Davese z roku 1957 Cesta za záchranou, který Zyga zasněně sleduje v poloprázdném místním kině. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (61)
,,Ty jsi nikdy nic neukradl, ty to bereš Němcům! ´´ . Docela zajímavý počin. Nejsem schopen posoudit na kolik film reflektoval skutečnost, lze předpokládat že dosti... Prudký pád do svobody řešil každý po svém a často velmi svérázně. Leckde se tím přelomem a začátkem ,,podnikání'' začala psát čára života dnešních stále vlivných kmotrů a politiků. Na filmu jsem velmi oceňoval to zpracování devadesátých let. Člověk by nepoznal, že se to točilo před 4 lety. Stále s větší hrůzou si uvědomuji v čem jsme žili. Dnes filmaři těžko shání ulice s otřískanými baráky, tehdy to byl běžný standard. Šeď, hnus, stejně jako život v totalitě. V údivu jsem zíral, jak si hoši kradli nejen pro sebe, ale i pro ostatní a jak tím posléze pozvedli ,,region''. Na tom kradení není nic neuvěřitelného, vzpomínám na ty ostudné v čeština psané cedulky na vstupních dveřích od německých obchodů v pohraničí, že ,,Češi přistiženi při krádeži budou vydáni policii´´. Asi to nebyl jen sport Poláků. Věřím, že si i tehdy šly po krku různé mafie, které si vzájemně lezly do zelí. Ten konec filmu byl ale pro mne až moc neuvěřitelný. Je to škoda, jinak bych šel o hvězdu výš. Chválím hudbu Honzy Muchowa! Dávám tři áftršejvy Ouldšpajz! * * * ()
90. léta divokého postkomunismu v zemích střední Evropy pochopitelně představují atraktivní látku, která láká k filmovému zpracování. Snímek je doplněn nadužívanou a zneužívanou větou: Natočeno podle skutečných událostí. Věřím, že většina zobrazeného se tak či onak odehrála, jenže ne násilně napasovaná do sebe na jednom místě a v téže době. Chudoba, prostituce, pronikání organizovaného zločinu z post-sovětského prostoru, šmelina a korupce jsou dávkovány v takovém množství, že je zjevné, jak tvůrci postupně ztráceli cit pro míru a uvěřitelnost. Zpočátku jsem uvažoval o 4. hvězdičce, ale jak běžel čas, sílilo rozladění a poslední čtvrthodina už film jednoznačně potápí. Škoda, protože jinak šlo o sympatický nadějný kousek. Celkový dojem: 40 %. ()
vizuálne a výpravne veľmi pekné - dokonca až tak, že sa to k téme, miestu a času nehodí... a celkovo mi to prišlo také nekonzistentné a povrchné. nadšený nepreskúmanou témou, za ktorú prihadzujem jednu a pol hviezdičky (lebo to je to najlepšie a najsilnejšie v tomto filme) režisér urobil defilé dobových špecifík a reálií, no nejak sa nebojím o dej, nejdem s charakterom a tým pádom aj ten koniec, veľmi rýchly a taký "nijaký" mi tam prišiel ako jediné možné východisko uzavretia niečoho, čoho uzavretie a koniec ma vôbec nezaujíma, preto to môže prísť tak náhle, rýchlo a nechať ma hlbšie nezasiahnutým. pritom však téma začiatku 90.rokov celkovo a v pohraničnej oblasti so západom DETTO je veľmi potentná, zaujímavá, doteraz sa o tom veľmi málo napísalo, natočilo a teda tu mali autori v rukách kvalitný kus mramoru, z ktorého mohli urobiť antickú sochu - no oni z neho napokon vykresali iba kolekciu malých gýčoých sošiek sloníkov a anjelikov... tak mi to prišlo... ()
V době, kdy já tahal po pokoji kačera, banda Poláků (a tuším, že nejenom Poláků) brázdila východní blok Německa s polským Maluchem a drancovala v tamních městečkách obchody s tím, že o tom žádný Němec neměl ani tucha do té doby, dokud si na konci roku neudělal inventuru a nezjistil, že mu chybí tucty mýdel, pracích prášků nebo houbiček na mytí nádobí. Nic takového jsem netušil a tak jsem byl filmem Yuma poměrně v šoku. Poláci tu opět naprosto realisticky předvedli příběh, ve kterým bez příkras ukazují to, co se tu začátkem devadesátých let dělo a vůbec si neberou servítky. Film hodně zajímavý a nejzajímavější na tom všem je, že tu nešetří sebekritikou. A to se mi hodně líbilo. ()
Tohle byl celkem syrovej úkaz toho, jak chudí vidláci ke jmění přišli a jak jim to vlezlo na mozek. A protože se chodí se džbánem tak dlouho pro vodu, až se ucho utrhne, nemůže to přece skončit jen tak nablýskaně. Je pravda, že ta doba byla šílená a vidina nových adidasek dělala s lidma divy. Musím přiznat, že jsem si ze začátku říkal "bože, na co se to dívám?!", ale pak se z toho vyklubal super film, kterej si myslím, že sdělil přesně to, co měl. Vzestup a pád se vším všudy... ()
Galéria (41)
Fotka © 47. MFF Karlovy Vary
Zaujímavosti (2)
- V snímke môžeme nájsť odkazy na viaceré známe snímky, ako napríklad na film Krstný otec (1972), western 3:10 to Yuma (1957) či Winnetou III (1965). (MikaelSVK)
- Natáčení probíhalo z velké části v Ostravě a Karviné. Podle tvůrců totiž právě tato dvě města velmi připomínají Německo před dvaceti lety. A také v polských městech Varšava, Krosno Odrzanskie, Cieszyn, nebo německém Frankfurtu nad Odrou. (Terva)
Reklama