Vyháňač diabla

I přes možná zajímavé a pro mě kontroverzní názory některých ostatních komentátorů se v žánru hororových filmů těžko hledá lepší a i po tolika letech působivější film, než právě první Exorcist. Dnes se jistě dá zhlédnout plno krvavějších, extrémnějších, oplzlejších a drsnějších hororů, ale málokdy narazíte na to hlavní - atmosféru. Ponurou a temnou, místy až mrazivou, gradující a podmanivou... U jiných hororů to nezažívám, tady se nebojíte toho, kdo na vás kde vybafne či jaká vnitřnost kde vyhryzne, ale postupně se buduje komplexní obraz dítěte posedlého ďáblem. Do toho přichází typově přesný Max von Sydow a hlavní dějová osa filmu je daná - boj lehce zranitelného člověka s vyšší mnohem silnější silou, která je nebezpečná hlavně svým neznámem a nepředvídatelností. Metafora nejenom čehosi metafyzického, avšak především boje člověka s hlubinami vlastních temných stránek duše a chorých zákoutí mozku, psychických poruch, deviací, obsesí, posedlostí... Možná už nás tak dnes v éře South Parku nešokuje a nepobuřuje postava malé holčičky vykřikující oplzlá a vulgární slova a strkající si krucifix do rozkroku, ale přesto tu stále zůstává tenhle archetypální symbol dětské čistoty a její nedotknutelnosti. A jestli už ani tohle nepociťujete tak palčivě, pak tu zůstává alespoň výborný horor na čistě psychologické bázi. A scéna, jak malá Regan sbíhá v neanatomické poloze po vykloubených rukou ze schodů, je nezapomenutelná a dodnes mě při jejím vybavení mrazí... (19.01.2007)

Toto jeden zo zásadných filmov takzvanej Nesvätej Trojice. Tvoria ju tri nadčasové, dokonale spracované okultné, satanistické horrory: "The Omen", "Rosemary má dieťatko" a "Exorcista". Každý sa na túto tému zameriava z trocha iného uhla pohľadu, ale všetky tri riešia to isté. Prenikanie pekelných síl do našeho sveta. "Exorcista" si neberie žiadne servítky a šokuje diváka jednou desivou scénou za druhou. Aj na dnešnú dobu je to hodne silné kafé. A také ja mám veľmi rád. ***** (04.02.2012)

Vymítač ďábla je jeden z nejslavnějších hororů, ale na mě film zase tolik nezapůsobil. Největší problém filmu je, že to na co všichni co se na to dívají čekají se pořád oddaluje a neustále se řeší něco jiného nebo se děj trochu svede někam jinam, až asi po hodině se to teprve začne vyvíjet tím správným směrem. Od té doby film disponuje výbornou atmosférou, kterou trošku kazí triky, ale nejsou na tak špatný úrovni, aby to nějak rapidně zhoršovalo dojem z filmu, spíš jsou udělány tak, aby ani po tolika letech nepúsobily směšně, ale přece jenom zub času na tom vidět je. Herecký výkony jsou samozřejmě výborný. Jak Ellen Burstyn, tak Linda Blair jsou skvělý, ale bohužel hlavní hvězda filmu se objevuje až na konci, ale za to na sebe strhává všechnu pozornost, Max von Sydow j nepřekonatelný. Ale i tak nejsam úplně spokojenej, ale rozhodně si dokážu představit, jak se na to muselo koukat o třicet let zpátky (23.06.2006)

No nevím, nějak jsem při znalosti Vymítačova lehce mladšího bratříčka The Omen čekal od režiséra legendární French Connection větší grády. Atmosféra se po výborném úvodu, jemuž vévodí Max von Sydow, na hodinu a něco mění z toho temného mrazení převážně na fyzicky nepříjemné pocity z lékařských procedur. "Světlo" vnáší jen kvalitní výkon Ellen Burstynové coby hroutící se milující matky a několik krátkých scén otce Karrase - ty jsou ale pohříchu jaksi vytržené z kontextu a víc než co jiného působí rušivě. On vůbec celý film působí jako nešikovně sesazený dohromady z několika kusů a těch několik vyloženě libových záběrů nemá příliš šanci ten dojem napravit. Třeba by se tím director's cutem mé dojmy napravily, ale takhle nemůžu jinak - 70%. (13.10.2007)