Vyháňač diabla

Na počiatku 70. rokov Blatty napísal Exorcistu, ktorý bol o pár rokov nato sfilmovaný a Blatty nielenže do podoby scenára zadaptoval svoju vlastnú knihu, ale dokonca film produkoval. To sa stáva skutočne len málokedy, sfleku mi napadá azda len Hellraiser, ktorého podľa svojej novely natočil a napísal spisovateľ Clive Barker. Blatty mimochodom cca 10 rokov predtým spolupísal crazy komédiu Komisár Clousea na stope, takže duševne pripravený na totálny horor zjavne bol. Exorcista sa stal šokujúcou senzáciou a neskutočným trhákom. Pri rozpočte 12 miliónov dolárov celosvetovo trhol 441, čo by bolo neuveriteľné a fenomenálne ešte i v r. 2023, kedy koment aktualizujem. Akadémia bola taktiež nadšená, viď. 10 (!) nominácií na Oscara, pričom dve filmári premenili na zlato a to vrátane najlepšieho adaptovaného scenára, za čo si tým pádom samozrejme sošku prevzal Blatty. Je logické, že sa v nasledujúcich desaťročiach univerzum rozrástlo o sequely, prequely a dokonca seriál z r. 2016, ktorého prvá séria je mimochodom plnohodnotným pokračovaním filmovej jednotky. Filmovú trojku Blatty už osobne režíroval napriek tomu, že s dvojkou nechcel mať nič spoločné. Prvý Exorcista je nielen základný pilier satanských hororov (spolu s Rosemary má dieťatko a Omenom, apropo všetky tri vznikli podľa kníh), ale tiež legenda hororového žánru ako takého s množstvom nezabudnuteľných momentov, nepríjemných scén a pasáží, ktoré skultoveli (vracanie, krucifix, hlava). Paradoxne na mňa viac zapôsobila mrazivá prvá polovica. Počas nej sa „len“ uťahuje desivá slučka osudu a postavy začínajú chápať, s kým beštiálnym zlom majú dočinenia. Na čom má kus podielu i parádna pochmúrna výprava (to exteriérové schodisko!). Film obecne disponuje vynikajúcou atmosférou 70. rokov, kedy ostatne vznikli jedny z najslávnejších hororov v histórii (Votrelec, Halloween, Carrie, Teraz sa nepozeraj, Suspiria). Akonáhle sa v druhej polovici roztrhne vrece s explicitnosťami a brutálnymi nechutnosťami, už ma to až tak nedojímalo. Problém s filmom (na rozdiel od fantastickej knihy) mám ohľadom kastingu. Jediný, kto sa mi vyložene páčil, bol nezabudnuteľný Max von Sydow ako Merrin. Vždy je skvelé vidieť silných dramatických hercov v hororoch. Treba ale dodať, že ak dáme bokom skvelý prológ, objaví sa Merrin v deji až cca polhodinu pred koncom (a teda dole klobúk, vyzerá na 100 rokov a pritom mal len 44). Ostatní boli fajn a snažili sa (niektorí až čertovsky...hahahaha), ale ako Chris, tak jej dcéru Regan a mladého kňaza Merrina som si počas čítania predstavoval úplne inak; ich hereckí predstavitelia sa mi bohvieako (hahahaha) nepozdávali. Smutné je i to, že tvorcovia (paradoxne v čele s Blattym) zmenili nejeden charakter. Chris bola v knihe žoviálna raketa, vo filme je to taká... tetka. Detektív bol v knihe hotový Columbo, vo filme už viac štandardnejší (= nudnejší) policajt byť nemohol. Naopak, film je o čosi lepší, čo sa týka majordóma Karla, ktorého knižná dejová linka bola zbytočná a tak by ste ju vo filme hľadali márne, čo je fajn. Snímka je známa i prostredníctvom špeciálneho režisérskeho zostrihu, ktorý je oproti bežnej verzii dlhší o pár minút, ale ak dáme bokom slávnu pavúčiu chôdzu, tak vás nič zásadné nečaká. (28.11.2004) (menej) (viac)

Na svou dobu absolutně šokující. Herečka zanedbává svou dceru, která po tom co je opustil otec dost trpí. Chtěla by více pozornosti, kterou se jí matka snaží vynahradit ve všech volných okamžicích. Všechno tak naznačuje tomu, že se něco stane. A tím něčím je démon, který se zmocní těla dvanáctileté dívky. Celý příběh jde cestou, na které se vyskytne vražda, desítky vyšetření v nemocnicích, návštěvy kněží a vše přitom vede k hlavní složce celého filmu, tedy k vymítání. Film reflektující téma doby kdy byl natočen (1973), odstartoval pak celou vlnu posedlostních hororů. Poukazuje na zranitelnost dětské duše, na to jak je důležité být svým dětem nablízku. Režisér legendární Francouzské spojky William Friedkin rozpoutal nejšílenější natáčení v dějinách filmu. Četl jsem, že aby docílil skutečného výrazu děsu v tváři herců, střílel jim za zády z pistole. Tehdy čtrnáctiletou představitelku Regan nechal jen ve slabé noční košilce několik hodin v místnosti podchlazované pod bod mrazu, aby dosáhl co nejpřesvědčivějšího vjemu, když postavám vychází pára od pusy. I přes podobně šílený přístup dosáhl naprosto šokujícího výsledku. Film v roce svého uvedení do kin naprosto šokoval celý filmový svět. Diváci v kinech omdlívali, zvraceli, kinaři dokonce nechávali u řad sedadel kyblíky, aby diváci pokud možno neznečistili podlahu kina. Friedkyn dokázal dostat z herců maximum, scénárista William Peter Blatty, který film jednak produkoval a byl zároveň autorem psané předlohy, spolu s ním dovedly příběh až k legendární proslulosti. Však také Blatty dostal za scénář Oscara. Především scény s posedlou Regan jsou naprosto dokonalé. Nijak přehnané, přesto strhující a děsivé. Skvěle byl také zastoupen střih, protože hlavně při závěrečném vymítání do děje zasahují záběry na praskající zdi, na pohybující se nábytek, dveře co se sami zavírají, démona který vystupuje z dívčina těla. Speciální efekty a zvukové efekty jsou další skvělou složkou filmu. Jak maska Regan, tak dokonalá automatická loutka, které otáčela hlavu o 180 stupňů. Zvukový mistr Gonzalo Gavira pak připravil démonův hlas. A za své zvukařské umění na tomto filmu také obdržel Oscara. Ale co se Oscarů týče, byla akademie vůči celému filmu dost tvrdá. Kvůli šokujícímu ději, šokujícím scénám tak nebyl oceněn ani jeden z vynikajících hereckých výkonů. Dokonce představitelka malé Regan Linda Blairová nebyla vůbec nominována. Jako čtrnáctiletá ale předvedla naprosto úžasný výkon, i když některé scény za ní natáčela dublérka. Ovšem výkon Ellen Burstynové v roli Reganiny matky si Oscara určitě zasloužil. Její ztvárnění zoufalé matky bylo naprosto dokonalé, výraz v její tváři dokonce naznačoval, že se snad ani nejedná o film, ale že se jí muselo něco stát. Pravé slzy, hysterické výstupy, hádky. Bohužel jsem neviděl film v původním znění, kde by ještě více vynikl herecký projev, tedy hlavně ten hlasový. Z dalších hereckých výkonů musím vyzvednout především Jasona Millera, který ztvárnil otce Karase. Na roli kněze se hodí perfektně a na jeho postu si nedovedu představit jiného herce a to ani ze současnosti. Stejně jako Burstynová je i Miller ve své roli vynikající a i on si podle mě Oscara zasloužil. V neposlední řadě musím ještě zmínit výkon Maxe Von Sidowa. Herecká legenda byla pro svou roli skvělá ale poněkud mladá a tak byl namaskován na starého otce Merrina. I když se ve filmu objeví na delší dobu až při samotném vymítání, jeho pojetí nemocného kněze, který už jedno vymítání absolvoval je naprosto přesvědčivé. Když jsem viděl vymítače poprvé, tedy když jej poprvé uvedli v televizi, byl sem naprosto zaskočený. I když to bylo víc než dvacet let od jeho natočení. Tou dobou jsem teprve se svou hororovou kariérou začínal a tohle byl opravdu vynikající film, film který mou pozdější tvorbu hodně obohatil i zdokonalil. Ale co tomuto filmu nelze upřít ? Je to fakt, že Vymítač ďábla zůstává projektem, který změnil tvář filmu na věky věků. (25.06.2004) (menej) (viac)