Réžia:
William FriedkinScenár:
William Peter BlattyKamera:
Owen RoizmanHudba:
Jack NitzscheHrajú:
Ellen Burstyn, Linda Blair, Jason Miller, Max von Sydow, Lee J. Cobb, Kitty Winn, William O'Malley, Jack MacGowran, Barton Heyman, Peter Masterson (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Regan je dcerou slavné a bohaté herečky. Protože na ni matka nemá čas, tak si ani nevšimne, že se dceřino chování pomalu začíná měnit. Mluví sprostě a obličej se jí křiví do děsivého šklebu. Matka vezme dívku na lékařské vyšetření. Po sérii velmi podrobných vyšetření jsou lékaři bezradní. Dívčin stav se stále horší a teď už napadá i své okolí. Hlas se jí mění a ona komunikuje se svým okolím démonickým hlasem. Jeden z lékařů přijde s návrhem obrátit se na církevního specialistu, exorcistu. Matka to zprvu považuje za hloupost. Když se dívka změní v ďábelskou stvůru, která zabije jejího přítele, nezbývá jí nic jiného než se obrátit na vymítače ďábla. (TV Nova)
(viac)Recenzie (905)
Film má jednoznačně skvělou atmosféru. První půlka je taková pomalá a zbytečně rozvleklá. Chápu, že k takovým hororům ta pomalejší část filmu, kde se představuju postavy patří, ale mohlo být o něco svižnější. Druhá půlka, kdy se ďábel v dívce začne plně projevovat je zajímavější a poměrně napínavá. Ústřední melodie filmu je soundtrackový skvost. Za mě 8/10. ()
Film jsem si znova pustil asi po 40-ti letech, co jsem jej viděl naposledy. Musím se přiznat, že se mi daleko více líbila první půlka filmu, než začalo samotné vymítání. To už byla celkem nuda s hrachovou polévkou a latexovými maskami (obdivuhodné spíše bylo sledovat dokument, jak to všechno natáčeli v době, kdy o počítačích a počítačových tricích neměl nikdo ani ponětí). Ta první půlka byla díky mistrovské kameře, hudbě a hereckým výkonům dokonale servírované napětí a očekávání, co bude. Pozvolné tempo, příjemné mrazení v zátylku v každém záběru...Friedkin opravdu uměl. Souhlasím s názory tvůrce, že to nebyl horor, ale thriller jak má být. ()
Hororová klasika, na kterou jsem se těšil. Tenhle film není klasickým hororem, který by vás v každé minutě nechával přisáté na židli a strašil svými jump scares. Nechá si vás rozehřát a naladit se na příběh, který má dokonce hloubku a bude rozvíjet postavy a odkrývat jejich příběhy. No a potom, tam pár děsivých momentů naskáče a vy s koncem budeme jenom čumět a uznávat mistrovství Friedkinova díla, se kterým si neuvěřitelně umělecky vyhrál. ()