Posledný výkrik

Viděl jsem jen posledních 15 minut, tak nebudu hodnotit a jen napíšu své dojmy(včetně spoilerů, protože tím stejně nikomu neuškodím). 1. Divný zvuk, hudba a hlasy. Všichni herci mi přišli jako nadabovaní a to ještě k tomu špatně. 2. Podivná kamera. 3. Opravdu trapné "bojové scény", ještě k tomu s nesesynchronizovaným zvukem. 4. Herci snad ani nehrají. 5. Mejzlík je skvělý záporák a roli si snad i užíval. 6. Vrah má snad nejlepší motivaci v historii žánru. "Tvoje matka zabila mé dítě. Byla se mnou těhotná a šla na potrat. Tak jsem ji potrestal." 7. Co měla znamenat ta písnička na závěr? K filmu se ani trochu nehodí. 8. Film je tak špatný, až je vtipný. Deset minut z patnácti jsem se smál. 9. Za těch patnáct minut bych dal filmu jednu hvězdičku. (03.08.2013)

Vzhledem k bulvárním kauzám, jež pro jejich nafouklost nepřehlédne ani průměrný africký beduín bez připojení k internetu, je zcela pochopitelné, že se někdo rozhodl zapíchnout zrovna Bartošovou (je ve filmu pět minut a není ani jednou opilá) a superstar s největším účesem na světě. Smysl všeho ostatního mi unikal, například proč je jednomu detektivovi patnáct a druhý prochází zamčenými dveřmi (což je rozhodně odvážná inovace). Film, kde vrah, trpící zombie syndromem (neumí běhat), píchá jedině nožem a kde jsou oběti blbější, než jejich mobilní telefony. Hodnotit nemá význam, jelikož úroveň všeho je jen nepatrně lepší, než v intergalakticky supradebilní Čepeli smrti = stále nehodno i toho odpadu. Zajímalo by mě, kterou mentální poruchou autoři trpí... (30.09.2013)

Uběhli tři roky od chvíle kdy se bratři Kučerové poprvé zapsali do povědomí českého diváka slasherem Čepel smrti . Ten však zcela jistě nenaplnil jejich očekávání, protože diváci jej moc kladně nepřijali, ba spíše „rozcupovali“ na kousky. Ani já sám jsem z něj nebyl zrovna „odvařený“ nicméně jsem začínajícím tvůrcům dal šanci a hodnotil jejich prvotinu průměrným hodnocením. A to i přes řadu nedostatků, které jejich snímek měl. Takže jsem chvíli otálel, než jsem si pustil jejich nejnovější kousek. No a popravdě se toho moc nezměnilo. Bohužel i zde lze nalézt v chabém scénáři dost nelogičností a slabých míst. Nicméně mi to ani tentokrát nepřišlo jako odpadní záležitost, tak jak jej označují mnozí přede mnou. V první řadě bych pochválil hudební vložku pod taktovkou Karla Antonína, která patřila k tomu nejlepšímu, co mi Poslední výkřik nabídl. Hned v závěsu za ním byla účast mé oblíbenkyně Ireny Máchové. Která ostatní herce (snad vyjma Morávkové) o třídu převyšovala. Bohužel ani její snaha nedokázala vyždímat z poněkud chaotického scénáře víc. Na rozdíl od ostatních jsem si tu „pětiminutovku“ Bartošové a Šmajdy docela užil, protože jsem čekal mnohem větší průser. Oba v rámci svých velice omezených „možností“ předvedli svá maxima. Možná mne budou někteří považovat za blázna (magora, nebo já nevím…), vzhledem k mému hororovému postoji a kritice ostatních filmů, ale já budu opět hodnotit čistým průměrem. Většina lidí jen dokáže kritizovat jak je všechno na hovno, ale chtěl bych vidět je na režisérském křesle, jak by si s tím poradili lépe. Tohle je ovšem má poslední rada pro Kučerovic kluky, aby příště pořádně zamakali a hlavně vybrousili všechny nedostatky, kterých mají jejich filmy celou hromadu. Příště už totiž tak milosrdný nebudu.50% (25.03.2013)

Kučeráci se s tím nemazali, stejně jako vrah s Ivetkou Bartošovou, když se jal patřičným nástrojem zkoumat, kde že to má princezna českého popu ta zkažená játra. Před projekcí, jsem se vedle otázky, zda-li mám s sebou dostatečné množství alkoholu, sám sebe ptal, jak to ti kucí udělali, že film esteticky ukotvený na úrovni nezávislé videodistribuce 80. let dostali na plátno. Snímek brzce nabídl odpověď i na to, kdo zaplatil ona herecká lákadla. Ostentativní product placement v čele s Hanáckou vodkou by nepřehlédl ani Ray Charles. Bál jsem se, že to bude tak blbé, až to bude nuda. A ono ne, ono je to tak blbé, až je to věru vtipné od počátku do poslední litery titulků. Kučerovci jsou zcela očividně seznámeni s konvencemi slasher sub-žánru mnohem více, než ti znalci, co Poslední výkřik naprosto mylně staví do negativní opozice vůči takovým dílům, jakým je Vřískot. Slasher už od svého „zrodu” v průběhu 60. let začal ironicky reflektovat sám sebe a Kučeráci přispívají do ranku těchto děl. Očividně PŘIZNANOU nadsázkou zrcadlí vcelku neměnné principy tohoto odvětví, které vytěžují humorným hlediskem. Delikátní scénář filmu by udělal blbce z jakéhokoliv herce, a bylo by jedno, jestli se jmenujete Šmajda nebo Al Pacino. Řemeslné zpracování Posledního výkřiku by dokázalo obstojně zaučit epileptického študáka řekněme 1. ročníku FAMU, jak se nemá dělat sensibilistický film. ʵ˥ϛ (12.08.2012)

Film, kde vidíte, jak někdo bodá Ivetu Bartošovou těsně před tím, než ji to v jejím pijáckém bezvědomí udělal pan Macura kdesi na italské riviéře. Ivetka, ač již je znát, že se sotva drží na nohou, jelikož alkoholická demence si vybírá svou daň, utíká před zabijákem za skutečně grandiózního oskarového ječení, ale neuteče. A člověk si říká, "škoda, že to je jen film". A taky za dalších pět minut říká, "škoda, že film". Pak si řekne, "škoda, že koukám," a proskočí oknem na dlažbu, aby se ušetřil bolesti, které mu koukání způsobilo. (22.09.2013)