Stena

Moderní robinsonka jako metafora lidského osamění. 1) Když 43letá Marlen Haushoferová vydala v roce 1963 po třech letech práce svůj román Zeď (Die Wand), asi nečekala takovou příznivou odezvu, jaké se jí dostalo. Kniha byla přeložena do 19 jazyků (k roku 2017). Bylo tedy jen otázkou času, kdy bude podle některých kritiků nezfilmovatelné dílo převedeno na plátno._____ 2) Knihu jsem nečetl, takže nevím, komu připsat své výhrady - autorce anebo filmařům. Ignoranci faktů a racionálního uvažování lze těžko zdůvodnit tím, že hlavní postavou je ženská. Novodobá robinsonka nijak nepátrá po důvodech své izolace, téměř nezkoumá prostor, který má k dispozici ani co tam může dělat. Chová se jako malé dítě, dělá, co ji napadne, a když jí pak nápady dojdou (velmi brzy), tak nedělá nic, prostě jen žije a píše si deník._____ 3) Aby tvůrci odstínili rušivé momenty, spustili jednoduše zeď, která ostatní svět zcela odřízla od prostředí naší postavy a ta se tedy může v poklidu věnovat svým sebezpytným objevům. Takové východisko mi nevadí, kdyby přitom žena alespoň trochu přemýšlela. Ty logické kolapsy prostě neumím skousnout._____ 4) Nelineární vývoj děje se mi také nelíbil._____ 5) Nemohu říci, že bych se nudil. Jen jsem pořád čekal, co se stane. Nestalo se nic._____ 6) Spoiler - čti až po zhlédnutí snímku! Zápletka, resp. pointa filmu je k neuvěření. Místo aby žena pátrala po dalších izolovaných lidech, tak prvního, kterého potká, prostě zabije. Ne, že by se on choval inteligentněji._____ 7) Film má i pozitiva. Nádherné prostředí Solné komory v okolí Dachsteinu, příjemný bavorský barvář Luks (patří režisérovi), zajímavý porod býčka. A hlavně je tu perspektiva: Seit heute früh weiß ich sicher, daß Bella ein Kalb haben wird. Und, wer weiß, vielleicht wird es doch wieder junge Katzen geben. Od rána vím jistě, že Bella bude mít telátko. A možná budou zase i koťátka._____ 8) Výstižný koment: LuccinyFilmy**. (28.01.2020)

Obrázková audiokniha ne nepodobná večerníčku O Človíčkovi. Jen ten humor jaksi chybí a pohybujeme se někde mezi existenciálním dramatem a pohlednicí z hor, a to celé zasazeno pod Kingovu kupoli. Poslední zmíněné má de facto jen symbolický význam, a tak nezbývá než se stejně jako hlavní a jediná hrdinka s existencí "přepážky" prostě smířit. Vše dáno předlohou a upřímně, po zhlédnutí filmu ani nemá příliš význam se po ní pídit, tady máte možnost si ji prakticky celou poslechnout. Osobně raději knihy čtu. (24.10.2017)

Současné rakouské filmy mám velice rád a i Die Wand na začátku vypadala, jako snímek přesně dle mého gusta. Když se však zápletka s neviditelnou zdí stále nevyvíjela (její ohmatávání nebralo konce), začínal jsem být lehce znechucen. Místo syrového zobrazení psychických stavů hrdinky jsem se dočkal pouze nepřetržitého monotónního předčítání románové předlohy. Film se navíc začne vyvíjet ve smyslu "pes je nadřazen nad všemi zvířaty i nad člověkem", na což mám opravdu silnou alergii. Abych jenom nekritizoval, kamera je po většinu času výtečná (není divu, když se na ní podílel Martin Gslacht), stejně tak houslová hudba, potenciál ale zůstal poněkud nenaplněn. (17.10.2012)

Trochu jsem se obával náročné psychologické hry. Místo toho se přede mnou doširoka rozevřel příběh ženy uvězněné na relativně malém místě, která bojuje o holé přežití (ať už fyzické či psychické). Robinsonovský příběh se sympatickou herečkou v hlavní roli mě potěšil mimo jiné i dechberoucími záběry Alpské krajiny. Pro mě jednoznačně nejmilejší překvapení na 47™ Karlovarském filmovém festivalu. (09.07.2012)

Příběh o ženě, která je kvůli tajemné neviditelné zdi, co ji začne v krasné horské krajině znenadání obklopovat, nucena proniknout hluboko do své duše a sama se vypořádat s vlastním žitím. Od začátku se mi to jevilo velmi zajímavě a byl jsem do příběhu opravdu ponořen, až náhle přišel moment, kdy hrdinka začala vyprávět o věcech, které mi s tím vším předchozím nešly dohromady. A tak to šlo až do samotného konce. Nedokážu to přesně popsat slovy, ale prostě mi následný sled událostí a hlavně vyprávění hrdinky přišel nějak vnitřně proti srsti a měl jsem chuť z kina odejít. Vydržel jsem až do konce a ten pocit se nezměnil, ba naopak, byl dost negativní. Sálalo z toho něco zlého, ač se to tak vůbec netváří... Proto "1 hvězda" spíše z pocitu a přesvědčení, po řemeslné stránce nemohu opravdu nic vytknout. (14.08.2013)