Zločiny a poklesky

Velice propracovaný film. Všiml jsem si několikrát, jak v jedné příběhové rovině zazní věta, která je poté realizována v druhé, nebo jejíž etický konflikt je ve druhé řešen. Stále se tam promítá nějaká naivita snílka (tady filmaře nezávislých dokumentů) se skutečnou realitou. Chvílemi jsem si dokonce nebyl jistý, jestli příběh s Martinem Landauem není dokonce jen film, na který se Allenova postava dívá. Jako by jeden příběh - právě snící, byl korumpován realitou a ten druhý, právě racionální, byl korumpován fikcí. (22.10.2016)

Vyborny film od Allena, jeho Radio Days som sklepal, lebo sa mi to nevidelo. Tu uz ide o dost : dusevne tryznenie z nevery a zabitie manzelky + neuspesnemu a neurotickemu dokumentaristovi preberie rodina m jeho manzelku. Zivot je tvrdy a casto drsny, to plati v reali aj vo filme. Tak ako v obycajnom zivote, aj tuna obycajne dialogy prevazuju, rezisersky doslova perfektne. Pan Allen dokazal, ze rezisersky je velky talent, jeden z najlepsich filmov Wudy Allena : 89 % (29.08.2017)

Allen pozabudol na svoje intelektuálne rečičky a satirické obrazy a namiesto toho si vezme na paškál morálne a etické dôsledky viny či rozhodnutia prevziať do vlastných rúk život iného človeka a schopnosť postaviť sa narastajúcim výčitkám. Čo mi zráža celkový dojem, je skutočnosť, že som videla veľa iných Woodyho filmov, ktoré sú obsiahnuté šťavnatou iróniou pri riešení citových prepletencov, kde vzájomné allenovsky-keatonovské hašterenie spôsobuje divákovi hotové potešenie. Mia Farrow nemá tú schopnosť nahradiť Diane a vložiť do Allenových filmov toľko entuziazmu a hoci sú Zločiny a poklesky Allenov film, niečo allenovské tam bytostne chýba. (24.01.2011)

Bachova a Schubertova hudba provází tento film Woodyho Allena, který se snaží diváka zaujmout dějem rozděleným do dvou souběžných částí, které se propojí až těsně před koncem filmu. Skvělá kamera Svena Nykvistema už jen doplňuje klasická Allenova snaha o podkreslení příběhu svou oblíbenou jazzovou hudbou, tentokrát okořeněnou o již zmíněné dva hudební velikány. (10.01.2015)

Jeden z nejsilnějších filmů o světle a tmě, o metafyzické polaritě, kterou ve snímku ustavičně zpřítomňují motivy spojené s nemocemi a léčbou zraku. Zdánlivě prosté psychologické drama soustředěně obhlíží gordický uzel rozmanitých vztahů mezi různě osamocenými bytostmi v moderním západním světě a váží jejich duše. Zdánlivý klid, jímž snímek vrcholí – rozvod neplodného a ustrnulého manželství, ukonejšení viny na vraždě, zpronevěření se svému poslání a ženství – je tou nejhlučnější tmou, do níž lidstvo padá. Jak je slepota pokorného rabína, jehož krásný tanec s provdanou tanec víří naději budoucího lepšího života, žel nepravděpodobného lidského štěstí, je proti ní vidomá! Závěrečný dialog smutného režiséra, který hledá v přítomnosti odlesky svých jinošských snů, měšťanskou optikou uhlazené v sentimentální nostalgii, a muže, který se považoval za Boha, ale nedohlédl konce jediného svého hříšku, natož pak své smrtelné viny, ovšem naznačuje, že spása je nablízku i pro ty, kteří se po většinu svého života proháněli jako hlubinně melancholické myšky v kolech v neviditelných klecích. Stačí jen posvítit si skomírajícím plamínkem v hlubinách našich srdcí, těch nespolehlivých dušičkových petrolejek. (17.04.2017)