Zločiny a poklesky

Na jubilejný 5000. koment som si nič extra neprichystal a siahol som na prvý film na ktorý som mal chuť a som dosť sklamaný z tejto vysoko hodnotenej Allenovky. Nejak som nepochopil, prečo bol film zložený práve z týchto dvoch príbehov. Ten prvý o chlapíkovi, ktorý rieši dilemu jak sa zbaviť svojej milenky, ktorá sa pre neho stáva hrozbou, ma bavil do momentu kým ju nedal zabiť. Následné jeho výčitky ma nebavili a finálne rozuzlenie mi pripadalo príliš neprirodzené. No a tá druhá línia síce obsahuje nejaké tradičné Allenovské hlášky (väčšinou o sexe), ale vôbec mi k tomu prvému príbehu nepasovala. A jej vyústenie bolo tiež až príliš vykonštruované. No a tie folozoficko morálne myšlienky v pozadí filmu mi na ospravedlnenie toho všetkého deja nestačili. Film držia hlavne herci. A to najmä Landau, ako vždy vtipný Allen a potešil ma Alda v nie úplne pozitívnej úlohe úspešného producenta s príliš veľkým egom. Tak záporáci mu nakoniec predsalen celkom idú, pokiaľ sú dobre napísaní. Výsledkom je rozpačitý film a divný mix žánrov a línií. 6/10. (31.05.2020)

Temnější Woody Allen je přece jen jiný. Je to člověk, který se více obrací do svého nitra a zkoumá temnotu, která tam může být. A není to jen jeho nitro, je to nitro nás všech. Pořád je to ale Woody Allen, který je pořád nesmírně dobrý a bude vás bavit. Jen prostě jinak a možná o něm bude ještě o trochu víc přemýšlet. (08.02.2016)

Přesně vyvážená kombinace dramatu a komedie, zabývající se otázkou morálky a lidské povahy. V tomto filmu se dají vysledovat náznaky pro pozdější Match Point, se kterým má snímek společnou i částečně mrazivou (či cynickou) atmosféru. Paralelně vyprávěná druhá linie, se pak nese v lehčím duchu, ale závěrečný dopad je stejný, jako u dramatické části filmu. Slovy jedné z postav: " If you wanna happy ending, you should go see Hollywood movie". 9/10 (25.07.2009)

Na zadek nepadnu, ale jinak byl tenhle Woody docela dobrý. V postavách se dalo jakž takž vyznat a setkání Landaua (viděli jste s ním původní seriál Mission Impossible?), Aldy, Orbacha a samozřejmě Allena, co víc si přát. Woody se nebál používat silnější hudební motivy v okamžicích, kdy to nebylo úplně potřeba. Jako typického loosera, kterého ztvárnil nesčetněkrát (ale někdy je jako neurotik až mírně otravný, tentokrát ne), ho můžete mít s klidem rádi. (08.09.2013)

O tom, kterak se prohřešky mění na velké hříchy. Snad nikdy jsem neviděl tak skličující a jízlivou satiru podanou tak nenuceným způsobem. Woody se tváří, jako by se nechumelilo, a mezi vtípky pašuje myšlenky těžké jako olovo. Vše krásně dobarveno kamerou Svena Nykvista, kterého Allen ukradl svému mistrovi, Ingmarovi. "Naposledy jsem byl v ženský při prohlídce Sochy Svobody". (10.05.2011)