Zločiny a poklesky

„Říkal jsi, že rok žijete platonicky. Jak je v háji sex, je konec.“ – „To je pravda, to je pravda. Naposled jsem byl v ženské při návštěvě Sochy Svobody.“ Když se pročítám některými (jistě ne všemi) komentáři, koukám, že jsem zas byl pro jednou naladěný na jinou vlnu. Film, který představuje 2 oddělené příběhy (sbíhající se až na konci), mě totiž dokázal zaujmout a docela dost pobavit romantickou tragikomikou (Allen), a naopak nechat chladným a skoro až unudit krimi dramatem (Landau). Zpracování vraždy milenky mi přišlo zoufale neoriginální, obyčejné (jak vystřižené z řadové televizní kriminálky) a svým důrazem na otázku svědomí postupně pořádně otravné (člověku, jenž zjevně tuneloval nemocnici a ještě se za to nechal veřejně a pokrytecky oslavovat, mám věřit, že ho najmutí zabijáka, který to vše vyřídil za něj, tak moc rozhodí?). Za to u druhé linie, i když v podstatě dost smutné, jsem se velmi bavil, jak všemi milovaným Aldovým chlubílkem, tak hlavně ksichtící se a ještě častěji trefně hláškující Allenovou troskou. Film však hodnotím jako celek, ne pouze jeho 1 (vydařenou) část, tudíž dávám jen průměr. „Šéfové chtějí pestrost a Lester je americký fenomén.“ – „Asi jako kyselý déšť.“ –„ Vy ho teda nesnášíte!“ – „Miluju ho jako bratra…jako Kain Ábela.“ (28.08.2014)

Woody Allen už roky prináša spásonosnú barličku všetkým, ktorí sa potrebujú blysnúť vyberaným filmovým vkusom. V skutočnosti ide skôr o sitkomy pre náročnejších. Rozdiel je vo formálne lepšom spracovaní. Ide o celovečerné filmy, nie polhodinové epizódy, hrajú tam hviezdy, chýba prednahratý smiech a okrem hlášok nastoľujú aj vážnejšie témy. Často variácie známych predlôh (tu Zločin a trest). Hudba je swingovo-jazzová, často s prídavkom klasiky, i tej filmovej. Hlavné témy sú ale vážne len naoko. Vzťahy, nevery, umelecké dráhy. Ich riešenia sú povrchné, zamerané na zábavnú prekvapivosť, pulzujúcu neurotickosť a klzkú vrtkavosť konania postáv. Najmä intelektuálov a mestských snobov. Diváci sa stotožnia - kto nemá vzťahové problémy? Umne namiešané pop-delikatesy. Poučenie sa v 90 % allenoviek nedostaví. Zločiny a poklesky videné dávno v kine, s odstupom desaťročí televízne zopakované. Z kino zážitku totiž neostalo v pamäti nič. Opakované pozretie ok, dvojitá dejová línia nedovolila dostaviť sa nude. No dialógy: len povrchné kecy. To sa týka i úplného záveru: frázy, akoby prepísané z úvodníka magazínu. Nad priemerom je kamera a výstižné prirovnanie profesnej dráhy úspešného manažéra vodcovi fašistov. (01.02.2015)

Scénář: Woody Allen .. God is a luxury I cannot afford. Tentokrát mě Allen mírně zklamal a zároveň dostal do rozpaků. Jistě, film má výborné morální/filozofické myšlenky, které jsou podány místy skutečně originálně a poutavě, jenže jelikož jsem film viděl až nyní (2007), hodně mi připomněl nevýrazný Match Point resp. vážná linie mi přišla jako její dřívější variace z New Yorku. V tomhle stínu (Match Point považuji pouze za průměrný film) jsem neměl moc nad čím jásat ani nyní. Ještě že na Crimes and Misdemeanors zbyl i nějaký ten pověstný humor, protože thrillerová linie podáním dech nebere. Kdyby už tehdy Allen vynechal komediální polohu, kde sám typicky září po boku typicky zábavného Alan Aldy, měl bych stejně „špatný“ pocit, jako u pozdějšího Mače. 70%. (24.10.2007)

Tak toto bolo užasne. Dva príbehy, každý iný, ale každý s nejakým posolstvom. Konečne som videl Allenovskú drámu, zatial všetky filmy čo som od neho videl, boli len o vzťahoch alebo o úvahách o smrti, tu už smrť sa ukázala v celej svojej kráse. Prvý príbeh bol o doktorovi, ktorý mohol stratiť všetko, len kvôli jeho jednému úletu a vidíme u neho výčitky, ale na konci už aj pokoj v duši. Druhý príbeh je klasický Allenovský, je v ňom láska, chtíč, zrada i potupa a to všetko zabalene v takom krásne cynickom obale. Ale tento Allen mi sadol dokonale, prelínanie sa dvoch celkom rozdielnych svetov, bolo fakt užasne poprepletané. A fascinoval ma J.Orbach, on bol tak razantný, bez štipky svedomia či výčitiek, naozaj fantastický výkon. I ostatný boli skvelí, ale Jerry O. bol z nich najlepší. Zatial môj prvý Allen, ktorému dávam 5*, no dúfam, že nieje posledný. Ale takéto filmy, ja naozaj môžem. (26.12.2019)

Ďalší, v poradí už 16. film Woodyho Allena som si užil. Nie síce ako kultúrny a emocionálny zážitok, skôr tak, ako sa užívajú predpísané lieky. Ničím ma neprekvapil, nenadchol, ani nesklamal. Poslušne som si ho pozrel, z času na čas sa mi niektorá epizóda aj páčila, epizódy v ktorých Woody predvádza svoju jednorozmerovú postavu som pretrpel, potom film skončil, dal som mu tri hviezdičky a jediné, čo ma v tej chvíli tešilo bolo, že klesol počet jeho filmov, ktoré by som mal ešte vidieť, aby som bol v obraze, ak sa dostanem do debaty s jeho fanúšikmi a/alebo filmovými snobmi. (03.02.2015)