Snehulienka: Iný príbeh

Dostal mě hned úvod filmu a to téměř okamžitě. V doprovodu hudby jsem byla svědkem strojení torera do bělostného, vyšívaného obleku na míru, který se pak s malou modlitbou vydal do arény v Sevilla bojovat se šesti býky. Vychutnávala jsem si detailní záběr na zpěněného sudokopytníka, jeho pohled a na torerův tak typický hrdý postoj, Olé! Tento příběh jako takový se tomu pohádkovému v něčem samozřejmě podobá, je vážně fajn, že se ve filmu vůbec nemluví ... člověk je zajat dějem doprovázeným pouze hudbou, španělskou a já to všechno vnímala jako celek a opravdu nesmírně jsem si to užívala...tohle já vážně můžu! Božská Maribel ztvárnila zápornou roli zákeřné, sadomasochistické bestie - macechy dokonale, jsem z ní unešená. Závěr byl pro mě krapet bizarní co se týče buzení, kdy tomu předcházel "potlesk pro Modrý koláček" skoro jsem se pak zděsila nad tím, že mi to snad pokazí celý zážitek z filmu, ale nakonec jsem se rozhodla pro plný počet. (12.09.2013)

tradiční příběh v hodně netradičním hávu.Po vší pozornosti a nadšení,které tuhle Sněhurku provázelo bych možná čekal o něco víc,ale nakonec převažuje spokojenost.Druhý snímek v krátké době,který dokázal,že černobílý a němý film není mrtvý,ba co víc,dokáže mnohdy nabídnout mnohem víc než barevný,mluvený a se spoustou efektů...80% (30.07.2013)

(1001) Mé srdce se pohnulo. ♥♥♥ Je to tak povznášející jakož i depresivní, že se ihned zařazuje na seznam ultimátních pohádek do čela s Kachyňovou Malou mořskou vílou. Velká radost z aktualizace a práce s mýtickými motivy a následné spiklenecké pousmání za zvládnuté využití formy němého filmu. Viděla jsem Maribel Verdú zatím jenom ve třech filmech, ale v každém hraje úplně jinou ženu tak přesvědčivě, že mám problém si uvědomit, že je to pořád "pouze" ona. Stejně tak ráda vidím film s tolika druhy ženských postav vykreslených skrze přesné a citlivé detaily. Čestnou zmínkou bych ještě obdařila zobrazení vztahu dcery s otcem. A celkově platí, že přes počáteční nedůvěru/nevědomost jsem se už v prvních minutách dostala k oněmění a bezpodmínečnému obdivu, které mi vydržely až do konce. (Viz první věta komentáře.) (08.08.2015)

Mám v tom bordel. Zo začiatku a pomerne dlho som mal pocit, že je to Popoluška (vdovec, macocha, upratovanie), potom sa zjavili trpaslíci a bolo to chvíľu jasné, aby sa z toho nakoniec vyklula Šípková ruženka. Ale toto je môj problém, predlohy si nepamätám a zopakujem si ich až pri čítaní malým carpantom pred spánkom. K tomuto filmu som pristupoval ako k filmu z roku 1925, čo asi aj tvorci chceli, takže nemá zmysel mu vyčítať čiernobiele charaktery a jednoduché emócie. Treba byť proste naladený na to, že pozeráte starý nemý film a ako na vás bude pôsobiť. Snehulienka našťastie skvele gradovala a na konci vyvolala silnejšie emócie a otáznik. (19.02.2015)

Zasadiť legendárny príbeh do prostredia zápasníkov s býkmi, nebola z môjho pohľadu najšťastnejšia voľba. Záverečný skok do cirkusu naznačuje, že cirkusanti by boli asi lepší prípad. Rovnako vadí to celkové ´´presvetlenie´´ filmu, žiadna magickosť, žiadna z príbehu vyplívajúca ponurosť. Proste nekonečné španielské slnko. A aj keď sa tu možno niekto inšpiroval oscarovým THE ARTIST, jeho kúzlo zvoleným formátom ( nemý, čiernobiely ), nedosiahol ani zďaleka a ja osobne, ako fanda nemého obdobia, nemôžem tým pádom chváliť. (11.11.2014)