Ukradli torzo Jupitera

Příjemňoučké pohlazení na dobrou noc. Jedete si na dovolenou, odpočinout si, načerpat energii a doslova si ošahat historii. Dvojice Annie a Philippe, jako manželata, na mě působila nesmírně pohodově a uvolněně se svou, tak typicky francouzskou, noblesou. Každopádně mě pobavilo, co všechno dokázal způsobit nález jedné starověké prciny a jak se dokázala taková svatební cesta zvrhnout do akčního dobrodružství ve stylu Bonnie a Clyde. Celá ta bláznivá honička, kdy se hnali za svědky, důkazy a za skutečným gangstrem s policejním revolverem v ruce, podbarvená poklidnou řeckou hudbou, mi vlévala do nitra upřímnou radost. "Utečeme kanálem!" "Nechte té romantiky. Pojďte, přejdeme přes střechy." (15.02.2015)

Typická ztřeštěná francouzská komedie o dvou manželských párech, které se snaží dopadnout zloděje kusu sochy Venuše zatímco, po nich jde jak policie, tak vrahové, kteří jsou se zloději spojeni. Příběh se odehrává během svatební cesty, na kterou se do Řecka vydají čerství postarší novomanželé - policejní komisařka Tanquerellová a profesor řeckých dějin Antoine Lemercier. Při prohlídce památek na útesu v Athénách vypráví profesor manželce mýtus o tom, jak děti a ženy ubránily město před Peršany. Na místě provádí vykopávky také archeolog Charles-Hubert Pochet, který se tomuto mýtu a profesorovi vysměje. A tak se hlavní hrdinové seznámí. Charles je zase ženatý s mladou blonďatou kostí jménem Agnes, která se však také zaplétá s jiným mladíkem, zapojeným do loupeží uměleckých děl. Při vykopávkách objeví Charles torzo neznámé sochy a ukáže se, že je to součást Venušiny sochy ze 4. století před naším letopočtem. Je třeba nechat torzo ohodnotit znalcem umění, místo toho dojde však k jeho krádeži, ke které se omylem připletou oba manželské páry. Charles a Antoine jsou zatčeni, ale jejich manželky je vysvobodí a společně se vydávají za překupníky umění, kteří jsou však nebezpeční a ozbrojení, zatímco po nich jde policie v čele se zmateným řeckým komisařem, který vypadnul během akce z vlaku. Ještě nesmíme opomenout to, že Agnes se nechává ráda osahávat ostatními muži, její manžel je dost nadržený a komisařka umí setsakramensky dobře střílet. Naše hlavní čtveřice se nebojí vytáhnout zbraň, aby dosáhla svého a dopadla zloděje. Jo, byla to prostě ulítlá komedie s trochou násilí a podle mého názoru tam bylo až příliš romantiky a manželského milískování. (16.02.2023)

Osmdesátková dobrodružná francouzská komedie ve svižné honbě za antickými artefakty s fungujícím duem Noiret Girardot , s trochou sluníčka, moře a trochu sexy atmosféru dodává Catherine Alric, ale asi jinak nic, co by oslovilo dnešní publikum a na mně už moc uhulákané. (02.03.2022)

O něco bláznivější než první díl, ale pořád je to taková příjemná, pohodová zábava, zejména díky ústřední dvojici, která samozřejmě zůstává stejná jako v jedničce. Dokonce se opět objevuje Catherine Alric. Tentokrát sice v jiné roli než v prvním díle, ale myslím, že se nad tím diváci (obzvlášť pánské publikum) nebudou nijak zvlášť pohoršovat:-) Sice dávám o hvězdičku méně než prvnímu dílu, ale u něj to byly "jen" slabé 4*, zatímco tady jsou to silné 3*. (04.12.2017)

Francouzi to namíchali báječně - do přední linie postavili dvě velké národní ikony (Girardot, Noiret), do zálohy popleteného archeologa (Francis Perrin) se skvělým dabingem Fr. Němce a k němu po bok roztomilou a překvapivě (s ohledem na datum vzniku) velmi sexy blondýnu Catherine Alric (také báječný, sladký dabing Jarmily Švehlové), jednoho pana padoucha X a šíleného komisaře řecké policie. K tomu skvělá hudba (nejenom) s řeckými motivy, trochu toho moře, jednoduchou zápletku, hodně vtipů a když pak bylo nejhůř (a taky nevěděli, co s ní), Agnès Pochet ukázala prsa a bylo zase dobře.___A tohle všechno je holé nic proti té nenapodobitelné atmosféře VHSkových filmů ze západu, které sem za socialismu pronikaly, která z On a volé la cuisse de Jupiter přímo čiší, voní a tryská. (03.12.2008)